Křesťanský domov

Oddělení křesťanského domova má v našem sborovém společenství dlouholetou tradici. Společně pořádané akce se obecně těší velikému zájmu, ať už se jedná o společná setkání, sborové výlety nebo tzv. soboty díkůvzdání.

Společná setkání se konají buď ve sborové místnosti, nebo u někoho v rodině. Asi bychom se neměli chválit tím, že setkání je vždy spojeno s bohatým pohoštěním, ale nikdy na něm nechybí duchovní strava. Poslední setkání proběhlo při příležitosti ukončení modlitebního týdne KD. Těší nás, že se setkání zúčastňují přátelé, kteří nenavštěvují pravidelné sobotní pobožnosti.


Zveme všechny členy na příjemné  posezení u prostřeného stolu v rámci Křesťanského domova v sobotu 1.prosince 2018. Po společném občerstvení prožijeme milé setkání s naším hostem – Ivetou Halešovou, vedoucí oddělení Služby žen, která nám bude povídat o činnosti a plánech tohoto oddělení.

Těšíme se na vás.


6.10.2018 – Chata Pod vrchem, Hošťálková

Chalupa Pod vrchem v Hošťálkové zasazená do nádherně barevné podzimní přírody nás přivítala onoho sobotního rána ve sluníčkovém hávu. Sbory ValMez a Kateřinice se rozhodly prožít Den díkůvzdání společně uprostřed valašských kopců. Malé parkoviště u chalupy se postupně zaplnilo, stejně tak krbová římsa ve společenské místnosti byla v krátké době obložena nejrůznějšími plody, výpěstky, květinami a také dárečky určenými do tomboly. Ani jediná židle nezůstala neobsazena, a to je dobře.

Všechny dary našich zahrádek, polí a sadů jsou důsledkem požehnání našeho Pána, a proto jsme Ho chválili modlitbami i písněmi. Sobotní školu s námi probral kazatel Pavel Kostečka. Děti si povídaly s Ivou Burešovou o tom, kdo potřebuje Boha, jestli si spasení zaslouží i ti, kteří hřeší, a co je nutné pro spasení udělat. Školky se zúčastnili také dva psíci Bibi a Hačiko, kteří bedlivě poslouchali.

Po sobotní škole nám vyhládlo a tak jsme se pustili do báječného občerstvení, které pro nás připravila Soňa Mročková a přítomné sestry. Všem chutnalo. A aby nás plná bříška nesváděla ke spánku v odpoledních teplých slunečních paprscích, vyšli jsme se projít po okolí. Vyhlášena byla i soutěž v pouštění draků pro děti, ale nakonec si hráli tatínkové. A šlo jim to moc dobře. Vyhřátá mez lákala k poležení, čemuž mnozí neodolali. Výhled na protější kopce byl opravdu nádherný, a neobešel se bez „vlastivědné“ přednášky, jak se který z nich jmenuje a kde je jaká vesnice.

Po načerpání energie ze sluníčka jsme se vrátili do chalupy a zaposlouchali se do svědectví bratra Petra Hřiba, který nám vyprávěl o svém působení v hospicu. Využili jsme poslední hřejivé paprsky pro pořízení několika společných fotografií a pak nás čekala „sladká“ tečka dnešní krásné soboty – tombola. Nikdo neodešel neobdarován.

Pomalu se začalo smrákat a byl čas se rozejít. Sice neradi, ale jistě jsme se takto nesešli naposledy. Děkujeme Pánu za krásný a požehnaný den.

 


 11.6.2017 – Jablunkov a Chotěbuz

Fotogalerie – zde

Nádherně slunečné ráno dnes dávalo tušit, že sborový výlet do Jablunkova Chotěbuzi bude vydařený. A nejen co se počasí týče.

Skupinky cestovatelů si daly již tradičně sraz v Tiché, odkud jsme pokračovali společně směr Jablunkov. Zde se podařilo 3 nadšencům za vydatné pomoci mnoha dobrých lidí vybudovat ve starém klášteře jedinečné Světové muzeum a Knihovnu Bible. Boží vedení a pomoc je patrna na každém kroku. Všechny „náhody“ tak zapadají do sebe, že je zcela zřejmé, že náš Pán tomuto dílu žehná. Měli jsme možnost prohlédnout si 1/5 ze všech exponátů, tedy asi 250 různých Biblí. Dětské, pro nevidomé, voděodolné, staré několik století i zcela nové, psané v těch nejexotičtějších jazycích. Bible vážící několik kilogramů i Bible, které lze číst pouze pod mikroskopem. Velmi zajímavá je Bible psaná ručně stovkami lidí naší republiky v rámci akce Přepisujeme Bibli. Pro nás je významná také proto, že nejstarším člověkem, který část Bible přepsal, byla maminka našeho bratra Jendy Petroviče Marie, která svou část napsala v 96 letech.

Klášter je postupně opravován a těchto prostorách budou otevřeny další expozice. K Muzeu Bible bude také patřit Biblická stezka a mnoho dalších atrakcí. Náš průvodce – člen CASD – nás provedl i okolím kláštera, vyprávěl nám o vzniku Muzea a počátečních problémech, které museli autoři projektu překonat. Návštěvu Muzea rozhodně doporučujeme.

Poté jsme se přesunuli do Chotěbuzi, kde už na nás čekal v Rybím domě kromě prohlídky akvárií také oběd. A jak jinak, než ve znamení ryb. Všichni jsme si pochutnali, dobré jídlo ještě doplnili dobrým zákuskem a už jsme se odebrali do blízkého Archeoparku. V moderní prosklené budově jsme si prošli 3patra krásných expozic představujících archeologické nálezy z dob Slovanů. Shlédli jsme také naučné video, které nám představilo běžný život našich předků. Pak jsme se odebrali na prohlídku slovanského hradiště, kde jsme viděli domy našich předků, zbraně, opevnění, společenskou místnost. Největší ohlas měla lukostřelba a mnozí bratři i sestry se ukázali být vskutku zdatnými lovci.

Protože večer už se nachýlil, rozjeli jsme se směrem ke svým domovům příjemně unaveni a plni dojmů. Díky Pánu za požehnaný výlet a náš šťastný návrat.

 

 


11.3.2017

Je to k nevíře, ale je to tak. Náš bratr Bohumil Mroček se dožívá významného jubilea a my jsme se dnes sešli ve Vitalitě, abychom mu při této příležitosti poblahopřáli a pomohli mu sníst úžasné dobroty, které nám jeho žena Soňa připravila 🙂 .

Oslava byla ohlášena „ve valašském stylu“ a ihned po příchodu do jídelny nás vzhled Miloše přesvědčil, že je tomu skutečně tak. Výrazný klobouk a hůl nás nenechaly na pochybách, odkud tento švarný bratr pochází.

Přípitek pronesl Petr Chára. Hlasité „živijóóó“ bylo završeno cinkáním skleniček s nealko šampaňským. Po nezbytné modlitbě a poděkování našemu Pánu za našeho bratra Bohumila i naše setkání jsme se už nedočkavě vrhli na pečená krůtí stehna s báječným červeným zelím a několika druhy knedlíků. Soňa si v tu chvíli získala sympatie všech přítomných.

V dalším okamžiku už nic nebránilo tomu, abychom oslavenci popřáli Boží požehnání do dalších let a předali dary. Jejich množství svědčí o tom, jak moc máme Miloše rádi.

 

  

 

   

Velkým překvapením byla píseň zazpívaná dětmi, Frantou, Ivou a Jarkou složená jen a pouze pro Miloška. Mapovala jeho dosavadní cestu životem a podle smíchu přítomných byla asi pravdivá 😆 .

Následující kávička a úžasný zákusek Royal příjemně navodil čas pro přátelské povídání a sdílení se. Nechybělo ani zpívání písniček mezi obloženými studenými mísami. Všichni jsme se těšili hlavně na prezentaci fotografií z Milošova dětství a mládí.

Ti, kteří vydrželi až do konce, se dočkali zlatého hřebu večera – tanečního sóla oslavence a jeho milé ženy.

Takže milý Miloši – do další šedesátky mnoho Božího požehnání !!!


14.1.2017

Po novoroční besídce dětí jsme se sešli poprvé v roce 2017 při společném obědě a přátelském posezení ve sborové místnosti. Jako vždy naše sestry připravily stoly opravdu úžasně. Zelňačka i těstovinové saláty, chlebíčky, koláčky zákusky, ovoce – všechny pokrmy vypadaly skvostně a my jsme se po poděkování Pánu s chutí pustili do jídla. Jak dobroty vypadaly, tak i chutnaly. Prostě báječně.

Příjemné chvíle jsme samozřejmě proložili povídáním. Došlo i na témata závažnější – při dobré kávě jsme diskutovali o úpravách naší sborové zahrady, plánovali jsme sborové výlety a uvažovali o tolik potřebné úklidové brigádě.

DSCN4827 DSCN4828 DSCN4830 DSCN4831

V jednom okamžiku jsme si nemohli nevzpomenout na známý biblický výjev “ A přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla prodavačů holubů.“ To ve chvíli, kdy Soňa Mročková začala nabízet sestrám oblečení 😆 .

DSCN4833

Ale brzy se ukázalo, že Soňa neprodává, ale obdarovává, a to je povoleno.

Sborový dům se oděl do nové fasády a mrká na nás novými okny. To vše je zásluhou především Laďi Smílka, Pavla Pimka a Franty Tomance. Jen jejich obrovským úsilím a nespočtem odpracovaných hodin se celá akce podařila. Za to se sluší přinejmenším poděkovat, a to jsme ústy Petra Kimlera udělali.

DSCN4837 DSCN4835 DSCN4834


17.12.2016 – oslava 70.narozenin Franty Tomance

Velmi příjemnou částí dnešního dne byla oslava kulatých narozenin našeho milého, stále usměvavého a vitálního Františka Tomance, kterému by jeho věk opravdu nikdo nehádal.

dsc_4689

Ještě než jsme zasedli k bohatě prostřenému stolu ve vegetariánské jídelně Vitalita, poděkovali jsme našemu Pánu za všechna požehnání, protože jen díky Němu je nám dána plnost našich let a jen díky Jeho veliké dobrotě a lásce můžeme žít v klidné zemi a společně slavit a veselit se. Všichni členové sboru i přátelé poté Frantovi poblahopřáli a předali věcné dary. No a po přípitku hroznovou šťávou jsme usedli k báječnému obědu.

dsc_4684

dsc_4685 dsc_4686

dsc_4690 dsc_4691 dsc_4697 dsc_4711

dsc_4721 dsc_4722

dsc_4725 dsc_4728

dsc_4732 dsc_4734

dsc_4738 dsc_4743

dsc_4750 dsc_4753

Ani po jídle ješně není dárkům konec. Iva Burešová a Jarka Krutílková zazpívaly pro oslavence písničku „Je stále mlád“, která byla průřezem jeho životem. Také omladina se nedala zahanbit a vymyslela oslavnou báseň Frantovi pro radost.

dsc_4769

dsc_4790 dsc_4901

S dalším velmi rafinovaným darem přišla rodina Češkova spolu s Pavlem Kostečkou. Dal by se nazvat KPZ pro pobyt v horách. Řada velmi „praktických“ dárečků byla nakonec korunována poukazem na wellness pobyt v Tatrách.

dsc_4812

dsc_4830dsc_4852

dsc_4860

dsc_4810 dsc_4914

Zbytek odpoledne jsme využili pro přátelské povídání, sdílení se a zpívání písniček. A tak jsme si ani nevšimli, že se sobota chýli ke konci. V kruhu a ruku v ruce jsme si náš Pánem oddělený den společně zakončili modlitbou a požehnáním.

dsc_4913dsc_4915

dsc_4916 dsc_4920

Pane náš, děkujeme za našeho bratra Františka a požehnej mu i do dalších let, dej mu zdraví, sílu a elán.


Neděle 4.12.2016 – sborová brigáda

Že jsou naši bratři a sestry kovaní v Písmu, to víme. Ale oni jsou navíc ještě nesmírně šikovní „na ruce“. A že těch rukou bylo a ještě bude po revitalizaci potřeba !

dscn8682

dscn8683 dscn8685 dscn8686 dscn8689 dscn8692

 


Křesťanský domov 5.11.2016

Odpolední část dne byla vyplněna Křesťanským domovem. Sešli jsme se u bohatě prostřeného stolu, o jehož přípravu se tradičně postaraly naše setry. Povídali jsme si nejen o tématech křesťanských, ale i radostech a starostech všedního dne. Tyto chvilky jsou vždy velmi srdečné a milé.

Bratr Petr Kimler nás informoval o zasedání Česko – Slovenské unie CASD a jejích závěrech.

Mimořádná konference Česko-Slovenské unie církve adventistů

Iva Burešová představila za Misijní výbor myšlenku pořádání duchovně zaměřených besed ve vegetariánské jídelně Vitalita a tím doplnění cyklu cestovatelských a zdravotně zaměřených besed o chybějící a tolik potřebné téma. První beseda by se měla uskutečnit začátkem prosince. Prosíme všechny bratry a sestry o modlitby za Pánovo vedení a moudrost.

dscn4535 dscn4536

dscn4537 dscn4538

dscn4539 dscn4540 dscn4541 dscn4542

 


Den díkůvzdání v Trojanovicích – 1.10.2016

Zachariáš 14, 16. –
„I stane se, že kdožkoli pozůstane ze všech národů, kteříž by přitáhli proti Jeruzalému, přicházeti budou z rok do roka klaněti se králi Hospodinu zástupů a slaviti slavnost stánků.“

Už 10 let se náš sbor schází vždy na počátku podzimu v Trojanovicích v Památníku bratří Strnadlů a Jana Knebla ke slavení „Dne díkůvzdání“. Ten letošní byl skutečně požehnaný. Sobota zalitá sluncem, teploty téměř letní a nádherné prostředí k tomu nás naladily do úsměvu a opět nás přinutily uvědomit si, jak moc nás Stvořitel každodenně obdarovává.

Průběh bohoslužby byl trošku odlišný od jiných sobot. Vzhledem k horší dostupnosti pro některé členy jsme se sešli až v 10hodin. Čipernější členové stihli do této doby vyzdobit interier Památníku v duchu podzimního listí, zralého ovoce a dýní. Průběžně přijíždějící bratři a sestry vystavili své výpěstky k obdivu ostatním a především k oslavě Boha.
Dopolední částí bohoslužby nás provázel bratr Petr Kimler za asistence 1,5 leté dcery Stázinky 😀 . Sobotní školu, která otevřela ke studiu knihu Job, s námi probral bratr Pavel Pimek. Kniha Job řeší témata utrpení jednoho člověka, ale v určitém smyslu je příběhem nás všech. Většina z nás se setkává na tomto světě s těžkostmi, problémy a bolestí, kterým nerozumíme. Na některé otázky najdeme dpověď právě v této knize, ale ne na všechny. Příběh se odehrává v kontextu velkého sporu mezi Kristem a satanem.

Oběd dnešní soboty se nesl v duchu červené řepy. Boršč chutnal znamenitě a pečené kuřecí špalíky s různými druhy salátů z červené řepy byly výbornou tečkou. Pokud si myslíte, že z této plodiny nelze vytvořit nic sladkého, velmi se mýlíte. Naše sestry upekly tři vynikající buchty a dokonce dort ! „Brambůrky“ z červené řepy byly také milým překvapením. Nasyceni ke spokojenosti všech jsme se vydali na menší procházku po Trojanovicích, což byla báječná příležitost k popovídání s bratry a sestrami. Nádherná krajina uprostřed valašských kopců nás osvěžila na duchu a naladila na odpolední kázání.
Kázání z Božího slova bratra Žůrka se týkalo nutnosti vzdávat Pánu díky za všechna požehnání, kterých se nám dostává. Opíralo se o text Lukáš 17,11.-19. Většinou se k Bohu obracíme, pokud máme trápení. Ale pokud jsme „v pohodě“, připadají nám všechna požehnání jako normální, jako bychom si je zasloužili a svůj vděk tak trochu opomíjíme. Bible nás také vede k tomu, abychom stejně jako naši židovští bratří, slavili svátek Stánků – naše Díkůvzdání. Text kázání najdete opět v Archivu kázání.

Odpolední část bohoslužby byla netradičně zakončena tombolou, z níž byl každý z přítomných obdarován milým dárkem. A protože odpoledne již pokročilo, dojedli jsme zbývající dobroty, podělili jsme se o vystavené výpěstky a v dobré náladě jsme se rozjeli do svých domovů. Děkujeme Pánu za nádherný sobotní den a jeho přítomnost mezi námi.

dscn4176 dscn4165

dscn4197

dscn4182

dscn4173

dscn4174


Oslava 150tin – 25.6.2016

Sobotní odpoledne 25.6. bylo velmi vyjímečné. Celý sbor se v rámci KD zúčastnil oslavy 150tin . Nešlo o požehnaný věk některého ze členů nebo krásné sborové výročí. Tři členové našeho společenství Soňa, Iva a Petr, slaví v letošním létě kulaté 50tiny, a rozhodli se oslavit je společně. Prvními gratulanty bylo mužské kvarteto Franta, Tom, Laďa a Petr, které zahrálo a zazpívalo oslavencům píseň složenou pouze pro ně nedostižným Frantou Tomancem. Následující přání všech ostatních členů byla velmi milá a srdečná. K oslavě patří přípitek, a tak i v tento den špunty nealko-šampusů jen létaly k velké radosti hlavně dětí. Výborný guláš vystřídaly úžasné zákusky a chlebíčky. K mlsání přidali oslavenci prezentaci z fotek dokreslující „postupný vývoj“. A aby nebylo odpoledne pouze o jídle a poslechu, připravila Iva pro všechny biblickou soutěž. Každý z oslavenců měl své družstvo a v soutěži ve stylu „Chcete být milionářem“ si všichni prověřili své znalosti. Prokázalo se, že náš sboreček je plný moudrých Písmáků. A tak se bratr Jarda Šlosárek rozhodl trochu nás potrápit a předložil nám další soutěž, tentokrát nejen s biblickou tématikou. Zapátrali jsme ve svých vědomostech přírody, pathfinderu i zpěvníku. Vítězové soutěže byli odměněni sladkými cenami. Báječné odpoledne bylo zakončeno společnou fotkou. Takže do další padesátky – vše nejlepší !

DSC_6901 DSC_6920

FOTOGALERIE


 

Sborový výlet 26.června do Wisly

Již od rána se v dáli kupily těžké černé mraky, ale my jsme se nedali zastrašit a srdnatě jsme vyrazili několika auty směr Ustroń, kde je výchozí bod lanovky na Čantoryju. Sotva jsme zastavili na parkovišti, spustil se deštík. Schováni pod deštníkem místního obchůdku jsme tiše doufali, že déšť ustane, ale opak byl pravdou. A tak se členové sboru rozdělili do několika skupinek. Nejodvážnější jedinci se navzdory hřmění vydali zdolat horu, ostatní zamířili směr Wisla. Několik členů vyrazilo do hotelu Golebiewski a jeho vyhlášeného aquaparku Tropikana a poslední skupinka vyrazila do městečka. Každý si užil programu dle svého a všichni – až na dva odvážné horaly Pavla Kostečku a Frantu Tomance – jsme se sešli v poledne na společném obědě. To se již počasí umoudřilo a opět nás hřálo sluníčko. Po obědě jsme si vyjeli lanovkou na Skolnity a pokochali se výhledem na okolí. Po příjemném dni jsme zašli do místní cukrárny na něco dobrého a počkali jsme zde na poslední dva členy výpravy. Poté jsme se rozloučili s milým Polskem a vyrazili zpět domů.

DSCN1674

DSCN2167

DSCN2145

DSCN2112

DSCN1811

DSCN2141


Oslava narozenin Květy Tyšerové – 7.5.2016

Sobotní Křesťanský domov s Květou – tak by se dalo nazvat odpolední posezení ve Vitalitě. Ani se nechce věřit, že naše milá sestra už má zase 20. Po výborném obědě a ještě lepším zákusku nám Květa ve videoprojekci představila fotografie svých předků a provedla nás svým životem. Přejeme mnoho Božího požehnání do dalších let !

DSCN1709 DSCN1719

 

DSCN1718 DSCN1716 DSCN1715 DSCN1714 DSCN1713 DSCN1712 DSCN1710 DSCN1720 DSCN1721 DSCN1722 DSCN1723 DSCN1724 DSCN1725 DSCN1729 DSCN1730


Společná víkendovka maminek „Babinec“ – 29.4.-1.5.2016

V pátek jsme se my, maminky a děti z našeho sboru, rozjely do Pačlavic, abychom zde prožily společný víkend. Ubytováni jsme byli na místní faře. Leží přímo naproti kostelu a zámku. Zdálo se, že místní hasiči staví májku před zámkem jakoby na naši počest.
Po průzkumu domu jsme si našli každý svou postel, zabydleli jsme se a hned jsme vyzkoušeli báječně vybavenou kuchyni. A protože se soumrakem nastává sobota, zahájili jsme ji modlitbou se Simonou. Večeře připravená Květou a Eliškou všem chutnala. Podvečerní čas jsme využili ke hraní her v prostorné jídelně. Nesmělo chybět ani duchovní zamyšlení se Soňou. No a potom už hurá na kutě, zítra nás čeká výlet.

Sobotní ráno je požehnané ve všech směrech. Sluníčko krásně svítí a sobotní škola pod vedením Soni nás nutí zamyslet se nad přímočarostí našeho života při směřování k Pánu Ježíši. Děti ještě stihly prozkoumat místní dětské hřiště, maminky si chvilku užily sluníčka na farním dvoře a už vyrážíme směr Kroměříž.
Květná zahrada v Kroměříži je bezesporu skvost. Nádherné květinové záhony, rotunda, kašny, skleníky – to vše ještě umocněno azurovou oblohou. Velikou radost mladším účastníkům přinesla 4 bludiště a úžasná jezírka plná „zlatých“ rybek. Kolonáda byla zcela fascinující a někteří účastníci ji prošli celou.
Na čerstvém vzduchu dobře tráví, a tak jsme se usadili na lavičky a udělali jsme si piknik, ba přímo hody. Na oběd byly skvělé řízky od Simony a neméně lahodný bramborový salát od Soni. Po občerstvení jsme se vydali prohlédnout si ptáčnici uprostřed průzračného jezírka a králičí kopec. Neodolali jsme místní točené maxi-zmrzlině a ještě jsme zamířili k holandské bylinkové zahradě.
Po zakoupení drobných dárků a suvenýrů jsme se vydali zpět do našeho dočasného bydliště.
„Stázinka má narozeniny, my máme přání jediný…“ zaznělo po návratu na faru. Nejmladší člen výpravy oslavil své první narozeniny. Samozřejmě nesměl chybět ani dort se svíčkou.
Po sladkém občerstvení jsme si vyzkoušeli pod vedením Ivy, jak se vyrábí ozdoby z měděných drátů a korálků. Maminky i děti předvedly velikou zručnost.
Jaké by to bylo „pálení čarodějnic“ bez ohně. A tak si každý z nás opekl skvělou uzeninu a večer už se pomalu začal vkrádat i na naši faru.
Jídelna se na nějakou dobu proměnila v kinosál a my jsme si promítli film „Pošli to dál“, který nás pohnul k zamyšlení o předávání dobrých skutků a šíření radostné zvěsti. A protože čas se už nachýlil, den byl dlouhý a my jsme unavení, jde se spát…
Nedělní ráno bylo opět jako malované. Děti se zabavily hrou s míčem a talířem. Došlo i na záchrannou akci – sundavání talíře ze střechy přístřešku, ve které osvědčil své kvality Ondrášek.
Nezapomněli jsme ani na péči o tělesnou schránku a spolu s Eliškou jsme si zacvičili pilátes.
Předobědový čas nám posloužil nejen na posezení na sluníčku, ale hlavně na okénko psychologie pod vedením Květy, která nám přednášela o vývojových stádiích člověka a o tom, jakou roli hrají pro další náš život.
Oběd byl tentokrát v režii Ivy a Soni. No a po obědě už zbyl čas jen na zabalení všech věcí, úklid, ještě jedno společné popovídání u kávy, no a odjezd. Tak třeba napřesrok !

DSCN1611

Zde najdete všechny fotografie


19.3.2016

Dnešní sobotní bohoslužba měla své odpolední pokračování. Mládež našeho sboru si připravila velikonoční besídku, ve které nám připomněla příběh Ježíše Krista. Šlo o zveršovanou část evangelia od vjezdu Ježíše do Jeruzaléma až po ukřižování a následné zmrtvýchvstání. Pásmo bylo proloženo písničkami oslavujícími našeho Pána. Děti nás opět přesvědčily, že jsou velmi šikovné. Většina sboru se při zpěvu písní přidala a tak jsme se všichni společně mohli radovat z blížících se svátků.

Odpolední setkání jsme završili příjemným posezením u prostřeného stolu, ke kterému přispěly všechny naše členky. Moc nám chutnalo a už se těšíme na další společnou akci.

Videozáznam besídky můžete shlédnout na  youtube  zde  nebo na facebooku zde

 

DSCN1287DSCN1289


Výlety v předchozích letech

Již několik let pořádáme na konci letních prázdnin společný výlet. Minulý rok jsme navštívili města Jablonec nad Nisou a Liberec. I když jsme vyjeli již ve čtvrtek, nestihli jsme ani zdaleka navštívit všechny zajímavosti dvou severočeských měst, a to nám průvodkyni dělala sestra, která odtud pochází. Pokud se najde dostatek zájemců, vyrazíme kromě toho na jednodenní výlet do méně vzdálených míst.

lanovka na Czartoryju  

Lanovka na Czantoryju

muzeum ve Wisle

Muzeum ve Wisle

 

Sobota díkůvzdání

Sobotu díkůvzdání již několik let trávíme v pamětním domě bratří Strnadlů v Trojanovicích v podhůří malebných Beskyd. Inspiraci na uspořádání soboty díkůvzdání jsme jednoduše odkoukali ze starozákonního svátku stánků. Řada z našich členů má vlastní zahrádky a konec léta dává vynikající příležitost přinést dary ze zahrádky na společný stůl. Po skončení pobožnosti si každý zase odnese to, co se mu třeba nepodařilo vypěstovat ve vlastní zahrádce. Každé setkání je tematicky zaměřeno např. na chléb, mrkev, zelí apod.

Pamětní dům Strnadlů

Pamětní dům bratří Strnadlů

úroda ze zahrádky 2

úroda ze zahrádky

V dopolední části si společně probereme úkol sobotní školy. Pak následuje kázání z Božího slova. Každý rok pozveme některého významného hosta. Minulý rok nás navštívil náš bývalý kazatel br.Petr Krynský s manželkou. Po společném obědě věnujeme čas vzájemnému sdílení v malých skupinkách, které je obvykle spojené s procházkami do okolí. Celé odpoledne je pak věnované osobním vyznáním a chválám za Boží vedení, ochranu, požehnání, tak jak to každý z nás prožívá. Kromě zeleniny a ovoce se vždy nasbírá i dostatek dárků, které nerostou na stromech nebo keřích, aby přinesly radost obdarovaným. Zatímco všední pobožnost končí v poledne, sobotu díkůvzdání opouští většina z nás až kolem páté odpoledne.

Ještě žádný komentář.

Ještě žádné trackbacky.