Naše dnešní bohoslužba měla překvapivý průběh. Ctihodného bratra či zasloužilou sestru za kazatelnou vystřídali naši mládežníci, kteří se uvádění soboty ujali s téměř profesionální lehkostí. Adélka a Jindřiška zvládly nejen vést slovem, ale připravily si také hudební osvěžení.

Sobotní školou přítomné provedl bratr Pavel Pimek. Tématem bylo, jak Žít podle Ducha. Dříve, než byli Ježíšovi následovníci nazváni křesťany, lidé je znali prostě jako následovníky „té Cesty“. Křesťanství nebylo jakýmsi souborem náboženských doktrín, ale především „cestou“ života, kterou bylo nutné „kráčet“. Chování bylo ve Starém zákoně definováno jako „chození v zákoně“. Pavlova slova o „chození Duchem“ se týkala poslušnosti, kterou dosáhneme jen vnitřní motivací vyvolanou Duchem.

Lidé se rodí s přirozeným sklonem jednat podle „smýšlení těla“. Skutečný duchovní konflikt začíná až tehdy, kdy jsme znovuzrozeni Duchem. Naše přirozenosti – tělesná a duchovní – jsou v neustálém napětí a konfliktu. Ten bude v nejrůznějších obměnách pokračovat, dokud při Ježíšově návratu nedostaneme nové tělo. Protože naše mysl je příliš slabá na to, aby sama odporovala tělu, naší jedinou nadějí je každý den se vědomě postavit na stranu Ducha.

„Skutky těla jsou zřejmé, jsou to cizoložstvo, smilstvo, nečistota, bezuzdnost, modlostužba, čarování, nepřítelství, svár, žárlivost, hněvy, soupeření, rozdělení, sekty, závisti, vraždy, opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království.“

„Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon.“

Slovíčko před kázáním bylo opět v režii mládežnic a svědčilo o tom, že bychom měli věřit v našeho Pána, ať nás potkají jakkoliv těžké chvíle, třeba i nebezpečné. Slovíčko bylo doplněno hudebním číslem Jindřišky a Zdeňky Pimkové.

Kázáním z Božího slova nám posloužila sestra Blanka Novotná ze vsetínského sboru, a jako by tušila dnešní netradiční průběh, i její promluva byla netypická. Přečetla nám dvě kapitoly z knihy Moderní podobenství autora Morrise Vendena. Příběh popisoval cestu hlavního hrdiny do nejkrásnějšího města. Vybrat si mohl mezi krátkou cestou do zábavného a světly hýřícího Las Vegas, kdy mohl žít a užívat si se spoustou peněz, ale po omezenou  dobu, nebo do několik trilionů kilometrů vzdáleného věčného města, kde by mohl žít ve štěstí nekonečně dlouho. Zajímavá byla také cesta do věčného města, kdy hlavní hrdina měl možnost poznat, jak to dopadne, když bude řídit on sám – ač má řidičský průkaz, a jak to dopadne, když bude řídit jeho tajemný přítel, který ho do města veze a dokáže vyřešit každý problém a vyvést hlavního hrdinu z každého průšvihu.

Kázání bylo opět korunováno hudebním číslem, tentokrát Adélky a Zdeňky Pimkové. Následující minuty využily dívky k představení svého oddílu Klubu Pathfinder s názvem Cvikráši doplněného prezentací fotografií ze schůzek a akcí klubu. Ukončením dopolední bohoslužby byla skladba přednesená děvčaty na housle a violoncello.