Nezařazené

Zpěváků v našem sboru máme řadu, ale muzikantů málo. Proto už nějakou dobu zpíváme písně za doprovodu nahrávky vydané naší církví. Je pro nás tedy velikým svátkem, když do sboru zabloudí hudebník a poslouží nám svým darem ke chvále Boží. Dnes k nám nezabloudil, ale plánovitě přijel bratr Petr Opletal s rodinou ze sboru Brno – Střední, skvělý klavírista, který nás při zpěvu chval doprovodil. Naše srdce plesala nad jeho darem od Pána.

Více >

Probuzení do poklidného slunečného rána je pro nás zcela normální. Možná si ani neuvědomujeme, jak nám Pán žehná. Uvědomíme si to teprve tehdy, když slyšíme od našich sester z Ukrajiny o bombardování jejich města, o smrti jejich přátel, o bezesných nocí jejich sousedů ve sklepech a krytech. Díky Pane za tvou milost, díky za mír a svobodu v naší malé zemi.

Sobotním úkolem s názvem „Duchovní dary“ nás provedl Jenda Petrovič. Nejprve nás vyzval k přečtení veršů, o které jsme se při studiu opírali.

1 Kor 12, 7.-11., 1 Kor 12, 27.-31., Ef 4, 11.-13., 1 Petr 4, 10.-11.

Bratr Jenda si pozměnil osnovu úkolu na tyto body:

1. Výčet duchovních darů
2. Účel, proč byly dary dány a jak se mají využívat

Více >

Snášíte těžce současné vysoké teploty? Jeďte se ochladit do Egypta. 😊. Nebo přijďte do naší příjemně vychlazené modlitebny, kde se osvěžíte na těle, ale především na duchu.

I přes tropická horka se nás sešlo v prvním srpnovém dni celkem 21. Jsme Pánu vděční za všechny, kdo mohli dnes přijít. Úkolem sobotní školy s názvem Vše k Boží slávě (1Kor 8-10) nás provedla sestra Iva Chárová. Apoštol Pavel varuje korintské před modloslužbou a před nechtěným svedením bratří slabších ve víře. Jak dosáhnout toho, abychom vše dělali k Boží slávě?

Pavel využívá téma pokrmů obětovaných modlám k tomu, aby poukázal na hlubší problém – na nedostatek vzájemné lásky a hrozbu rozkolu ve sboru. Varuje před intelektuální pýchou, která vede k povýšenosti a rozdělování společenství. Podle Pavla i Mojžíše je poznání, které neprovází láska, naprosto bezcenné.

Pavel se setkal s kritikou, se zpochybňováním jeho poslání. Všeho se vzdal, aby předešel problémům a závisti, které by mohly posluchače odvádět od  Ježíše. Pavel rozlišoval mezi zaměstnáním a posláním.

Izraelité opakovaně v dějinách národa selhávali. To samé se stává i nám, přestože známe Ježíšův příběh a dílo. Pavel vyzývá, aby křesťan přistupoval k životu s disciplínou, umírněností. Opíral svůj život o Krista, permanentně byl ukázněný, je nám příkladem. Zápas křesťana je celoživotní záležitost.

Modlou se stává cokoliv, co si nárokuje pozornost a slávu patřící výhradně Bohu. Pavel zdůrazňuje, že Bůh od nás očekává bezvýhradnou věrnost. Upozorňuje, že modloslužba vyvolává Boží „žárlivost“. Jako účinnou ochranu před modloslužbou uvádí zásadní pravidlo, kterým odkazuje na známé „Šema“ z Dt 6,4.5: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.“ K přikázání nade vše milovat Boha později Ježíš připojil i druhou část: „Miluj bližního svého jako sám sebe!“ Pavel ukazuje, že zásadu lásky k Bohu a bližnímu je třeba aplikovat i v praktických situacích. Zdůrazňuje, že i to, co je samo o sobě dovoleno, nemusí být vždy prospěšné nebo budující, pokud to zraňuje svědomí jiného člověka

Co znamená svoboda v Kristu a jak jí dosáhnout? Znamená to, že si můžu dělat co chci? Bůh nás osvobodil od hříchu, viny a odsouzení, ale ne od zodpovědnosti, poslušnosti.

Apoštolova varovná slova určená korintskému sboru platila v každé době, zvláště naléhavě však promlouvají k současným lidem. Modloslužbou neměl Pavel na mysli jen uctívání model, ale také sobectví, lásku k pohodlí a uspokojování svých vlastních tužeb a vášní.“ (AA 316.317; PNL 182)

„Pokud vidíte, že děláním určitých věcí, na které máte plné právo, bráníte pokroku Božího díla, zdržte se toho. Nedělejte nic, co by mohlo uzavřít mysl druhých před pravdou. […] Všechno může být dovoleno, ale ne všechno je prospěšné.“ (9T 215)

Kázáním z Božího slova nám posloužil bratr kazatel Hynek Dona. Audiozáznam najdete na našem webu.

Více >

S velkou radostí jsme dnešní slunečné ráno napočítali v našich řadách více než 20 účastníků bohoslužby. Po úvodní chvále a žalmu 98 jsme si sdělili dojmy, prožitky a zkušenosti z minulého týdne. Vzpomněli jsme také přednášky našeho známého německého evangelisty Kornelia Novaka, které probíhají ve Vsetíně v parku a na Damašku. Řada z nás byla na dovolené a bylo tedy zač děkovat – všichni jsme se v pořádku vrátili.

Sobotní úkol s názvem „Hřích v církvi“  měl původně probírat  bratr Miloš Mroček, který ale odjel za svou manželkou na manželská setkání ve Strážovicích. Jeho úlohu přebral bratr Franta Tomanec.

Více >

Sobota 18.7.´26 byla již třetí v pořadí letošních prázdnin. I počet účastníků, (sešlo se nás 17), jen potvrdil, že čas dovolených zdaleka ještě nekončí. Přesto všechno jsme se těšili z opětovné účasti Květušky T. a navrátilců z dovolených zastoupených Mročkovými a naší Svatkou Balážovou. Taktéž jsme s potěšením mezi sebou přivítali milý manželský pár Kogutových z Nového Jičína. Bratr kazatel nám v krátké době již po druhé přijel posloužit kázáním z Božího Slova z tohoto nedalekého, sousedního sboru. Bohoslužba byla opětovně zahájena nejen písní, modlitbou, ale i čtením Žalmů, a to vše pod vedením sestry Jindřišky Mročkové.  Poté již předala slovo setře Aničce Petrovičové, která nás provázela sobotní školou. Zážitků z uplynulého týdne naších bratří a sester bylo tolik, že byl roztomile překročen i čas určený pro vzájemné sdílení.

Po reorganizaci zasedacího pořádku, otevřela sestra Anička téma myšlenek úkolů pro tento týden, Jednota v Kristu. A téma to bylo vskutku aktuální nejen pro Korintské před dvěma tisíci lety, ale jak následující okamžiky potvrdily, je dané téma aktuální pro nás i v dnešní době. Roj myšlenek, poznámek, zkušeností a názorů bylo vrchovatě. Chvílemi jako židovská, a ne sobotní škola. Ale právě v tom je krása a požehnání našeho malého valašskomeziříčského sboru. Ta atmosféra se musí zažít a prožít. (To jen pro vysvětlení čtenářům, kteří netuší, jaký zážitek mohou mít účastníci této části pobožnosti.)  Mnoho otázek ze strany vyučující, a ještě více odpovědí ze strany zúčastněných. Pavel ve svém prvním dopise kárá, napomíná a vysvětluje církvi v Korintu, co je špatně, co a jak by se mělo změnit. Nejednota ve zdejším společenství byla tak velká, že se vytratilo i Kristovo poselství. A jak je to v církvi dnes? Bratři sobotní školy se shodli na tom, že Kristova církev není to, či ono společenství věřících. Názvy jednotlivých společenství si vymysleli lidé. Následovali tu, či onu myšlenku, tu či onu osobu, nebo skupinu lidí, jako v onom diskutovaném korintském městě a zapomněli na Krista. Do našich lavic zazněla dominantní myšlenka, která se ještě několikrát do konce sobotní školy připomněla a na které se všichni shodli. Stěny pyramidy jsou skupinou trojúhelníků s nekonečnou množinou bodů. Tyto strany se setkávají v jediném společném bodě. Tím bodem je vrchol pyramidy. Jde o to, kam každý z nás směřuje. Zdali k vrcholu pyramidy, nebo k její základně. Zdali ke Kristu, nebo jdeme opačným směrem. To se týká nejen jednotlivce, nýbrž i jednotlivých společenství. Jdeme k vrcholu pyramidy? Na to si musí odpovědět každý sám.

Více >

Sobota s úsměvem.

Je velmi příjemné, setkávat se po uplynulém týdnu s bratry a sestrami v Pánu Ježíši.

O co víc je příjemné, dívat se do usměvavých a někdy až rozesmátých tváří, kterých bylo v tento požehnaný den napočítáno 17. A tak tomu bylo i v tomto sobotním dni. Naše mladinká sestra Jindřiška Mročková tento týden pověřená zahájením dopolední pobožnosti a vedením sobotní školy doběhla za kazatelnu s mírným zpožděním. A právě její odzbrojující úsměv, omluva za semafory a kolony na cestě, jenž zavinily onen opožděný příjezd, pouze doložily její profesionálnost, bravurnost a to, že je děvčetem na svém místě v povolání do služby, kterého se jí od tohoto společenství dostalo.

Po tradičním zahájení a čtení Žalmů byla otevřena sobotní škola. Jindřiška nechávala široký prostor k otevřeným úvahám a vyjádření, čehož využila většina zúčastněných.

Více >

Není sobota, jako sobota.

Rok 2026 má v kalendáři na své konto připsáno 52 sobotních dnů. Tato první prázdninová sobota je již třiadvacátou z kruhové výseče tohoto roku. Jistě se mnozí shodnou na tom, že každá z těch uplynulých byla něčím jedinečná, něčím výjimečná, a přesto noblesně i pokorně, jedinečně i premiérově krásná.

Ne jinak tomu bylo i tuto sobotu. Bratří a sester se sešlo pouze devět. Je přece čas zasloužených dovolených a radostných prázdnin. To ovšem neubralo nic z tohoto požehnaného dne a sobota, přestože byla jiná, tak si nenechala upřít nic z toho, co bylo v záhlaví předesláno.

Vedení celé Bohoslužby dopadlo na bedra bratra Pavla Pimka. A to z prostého důvodu, více beder nebylo k dispozici. A aby se tato služba stala efektivní, na Pavlovo bedra bylo naloženo i vedení sobotní školy. Nutno podotknou, že bratr Pimek byl náležitě připraven. Vždyť tématem byla Pavlova služba. Tedy povolání do služby apoštola Pavla samotným Ježíšem Kristem. Úkol to byl pro Pavla zvláště pak v Korintském antickém městě nadlidský. Přesto jej Pán vyzývá ať nemlčí a mluví. Pán jej utvrzuje, že je sním, a že nápomocni mu budou také i ostatní, kteří již přijali evangelium Ježíše Krista. V tomto bohatém, v dnešní terminologii univerzitním městě plného učenců a vzdělanců se Pavel snažil prosadit. O vyjádření se k této věci byl požádán i mlčící František Tomanec. Jeho odpověď byla trefná, shrnující celou myšlenku dnešního úkolu. Řekl: „Kdysi se o našem sboru hovořilo, že jsme sborem Korinťanů. Co bratr, to jiný názor. Ale když se bratři sešli, nebylo mezi nimi hádek, nýbrž vládla naprostá jednota v tom, že naší záchranou, naším spasením je jenom a pouze Ježíš Kristus, a to ten ukřižovaný.“

Více >

Plakát ke stažení

Jako předzvěst zítřejšího prvního letního dne jsme dnes prožili sobotu s tropickými teplotami a blankytným nebem. Pohled do prosluněné zahrady prosklenou stěnou naší krásné modlitebny je v takových dnech úchvatný. Každý okamžik tak můžeme obdivovat Boží stvořitelské dílo. Krásu, kterou stvořil pro nás, Jeho děti. Bezmeznou a bezpodmínečnou Boží lásku k nám jsme si dnes chtěli připomenout nejen tímto pohledem , ale především památkou večeře Páně.

Úkolem sobotní školy „Velké pověření“ nás provedla mladičká vedoucí SŠ Jindřiška Mročková, a šlo jí to velmi dobře. Zamýšleli jsme se nad tím, co je naším pověřením, jak máme svědčit o Kristu a především zda je naším úkolem přivádět lidi ke Kristu nebo do církve. Rozhořela se velmi plamenná diskuse. Bible nám nabízí mnoho veršů, které nám odpovídají, jen je potřeba brát je jako celek a nevytrhávat jednotlivé verše, které by nás mohly zavést k nepřesným závěrům.

Každé setkání s lidmi – ať už se známými, nebo s cizími – by mělo být prostoupeno láskou, která vychází z trvalého vztahu s Bohem. Nikdy nevíme, jak to, jak se chováme jako věřící lidé, může ovlivnit druhé.

Více >

V sobotu 21.června 2026 společně prožijeme Památku večeře Páně.

Protože se ve sboru ValMez konalo dnes setkání žen z blízkého i širokého okolí, museli se muži uchýlit „do exilu“.

Je velice dobré a hezké, že přibývá akcí jak sborových, tak regionálních ve společenství CASD. A že to nejsou setkání jen tak. Jsou to setkávání s požehnáním našeho Pána. Tuto zkušenost mohli osobně prožít i bratři uplynulou sobotu.

Organizátor: kazatel bratr Hynek Dona.

Místo setkání: kazatelská stanice ČCE Lázy.

Právě ono místo setkání bylo podmaňující. Skromný sbor na konci osady podtrhnul a upřednostnil překrásné dílo našeho Stvořitele. S úctou a pokorou pozorovali bratři překrásná panoramata hor, nad nimiž se majestátně a důstojně vznášela nadýchaná oblaka nad překrásnou valašskou krajinou. Z nenápadných kopců místního sboru, pohledy bratří brouzdaly přes Hostýnské vrchy, na vzdálenější Veřovické vrchy, přičemž na obzoru byly zarámovány Radhoštěm, Pustevnami a Kněhyní. Není divu, že si pod vlivem této malebné krajiny vzpurní Valaši zamilovali Pána Boha v prosazené a plné náboženské svobodě. A není také s podivem, že si Valachy zamiloval i bratr J. A. Komenský.

Více >

V sobotu 13.června 2026 se uskutečnila Bohoslužba žen určená – jak název napovídá – pouze ženám. Z našeho společenství, jiných ohrádek, ale i hledajícím ženám. Téma letošní bohoslužby bylo „Odvaha být ženou aneb víra v každodennosti“. Odvaha není jen hrdinský čin, odvaha je často nenápadná, tichá. Každá žena ví, jak velkou odvahu mnohdy potřebuje, když jí svírají starosti o blízké, množství práce a povinností, ztráty a bolestivé události. Ten, kdo nám pomáhá jejich tíhu nést, je náš dobrý Pán a Spasitel. A o tom jsme se dnes chtěly bavit.

Více >

Ve čtvrtek 11.6.2026 proběhla poslední beseda našeho klubu v tomto školním roce. Před nadcházejícími prázdninami jsme se naladili na letní cestování s panem MUDr. Martinem Ondráškem, se kterým jsme se vypravili na severní mys Nordkapp. Toto místo navštívil vícekrát a různými trasami. Tentokrát nám popsal svou cestu přes Polsko, Německo, Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a přes Polsko zpět na Valašsko. Trasu dlouhou 10.656km projeli za 16 dní. Cesta krásnou severskou přírodou je ale natolik úchvatná, že kdyby se měl člověk zastavit na každém pěkném místě, mohl by putovat klidně celý rok.

Více >

Červnové počasí si s námi hraje, jako by byl apríl. Chvíli teplo, chvíli zima. Mnohé květiny a keře, vloni touto dobou již obsypané květy, se stále ustrašeně choulí a schovávají svou barevnou krásu. Počasí se týkalo také sdílení před sobotní školou. I skrze něho lze rozpoznat Boží zásahy a zázraky, jak nám dosvědčili například manželé Chárovi svými zkušenostmi z minulé soboty prožité v Podkrkonoší.

Právě bratr Petr Chára nás dnes vedl při studiu úkolu. Původně plánovaný výjezd do Vsetína jsme odvolali, a tak se bratr ochotně ujal probírání. Téma znělo „Pokání a odpuštění“. Jednalo se o naše hříchy, naše pokání a odpuštění naším Pánem nám, hříšným. Jsme v mnohém stejní, jako Izraelci putující do zaslíbené země. Cesta se jim zdála dlouhá, odloučení od Mojžíše také. Lehce sklouzli k hříchu a modloslužbě.

Více >