sbor Církve adventistů sedmého dne
Archiv pro Prosinec, 2024
Sobota 28.prosince 2024
28. Pro
Vánoční svátky, kdy si připomínáme narození našeho Pána a Spasitele, jsou za námi. Písmo nám sice nesděluje, kdy přesně k této události došlo, ale tradice postavila tento okamžik do posledního měsíce roku. Datum není až tak důležité. Podstatný je ten fakt, že náš dobrotivý Bůh již při stvoření vytvořil plán na naše spasení a vytržení z hříchu. Rozhodl se obětovat to nejcennější, co měl, tedy svého Syna. A sluší se mít to na paměti, a připomenout si to.
Poslední úkol sobotní školy s názvem „Epilog: Poznání Ježíše a jeho slova“ s námi probrala Anička Petrovičová.
Evangelium podle Jana, podobně jako to Markovo, končí setkáním v Galileji. V naší poslední lekci se budeme věnovat právě tomuto setkání, které je však propojeno s otázkou, , jak můžeme znát Ježíše a Boží slovo. Tento koncept je přítomen v celém čtvrtém evangeliu. Učedníci strávili s Ježíšem více než tři roky. Přesto nebyli vůbec připraveni na události spojené s ukřižováním a vzkříšením. A to i navzdory tomu, že jim Ježíš opakovaně říkal, co všechno se má stát. Naneštěstí jeho slova nebrali vážně. I my dnes můžeme být v nebezpečí, že budeme dělat totéž: slyšet, nebo dokonce číst Boží slovo, ale neposlouchat ho, nesetrvávat v něm a nežít podle něho. Tedy nepřijímat jej jako světlo, které by mělo vést naše myšlenky a činy. Naneštěstí právě v takovém stavu se možná nevědomky nachází až příliš mnoho křesťanů.
Sobota 21.prosince 2024
28. Pro
Konec roku se blíží a nastal čas pro slavení Památky večeře Páně. Takže dnešní sobota měla slavnostní ráz. Těšili jsme se na nevšední bohoslužbu, při které si připomínáme Ježíšovu oběť za nás, kdy intenzivněji prostřednictvím společenství a symbolů (umývání nohou, chléb a kalich) můžeme přijmout a prožít jistotu Jeho odpuštění.
Úkolem sobotní školy nás provedla Květa Tyšerová. „Hodina slávy: Kříž a vzkříšení“ byl její název. Ježíšovo ukřižování a vzkříšení jsou vrcholem Janova evangelia. První polovina knihy popisuje zhruba tři a půl roku Ježíšovy služby (J 1–10), zatímco kapitoly J 11–20 jen necelé dva týdny. Jan však představuje kříž jako Ježíšovo uvedení na trůn. Jeho intronizace je propojena s myšlenkou „hodiny“, o které se v knize opakovaně hovoří (J 7,30; 8,20; 12,27). Tento způsob intronizace je tak trochu ironický, protože ukřižování bylo nejostudnějším a nejpotupnějším způsobem smrti používaným ve starověkém Římě. Jan čtenáři předkládá zásadní kontrast: Ježíš umírá potupený a ponížený, ale zároveň se tak uskutečňuje jeho slavná intronizace jako Spasitele. V této lekci jsme se dostali k vrcholu Janova evangelia – k jeho zprávě o Kristově oběti na kříži, kterou chce představit jako Kristovo vítězství, vyvýšení a vrcholné oslavení.
Památka Večeře Páně
17. Pro
V sobotu 21.prosince 2024 prožijeme společně slavnostní bohoslužbu Večeře Páně.
Srdečně zveme k účasti – Pán Ježíš nás vyzval k účasti na „Večeři Páně“ a dal pokyn, jak máme chvíle spojené s „památkou“ na „Večeři Páně“ prožívat.
Věříme, že díky smrti Ježíše Krista je odpuštění dostupné každému.
Sobota 14.prosince 2024
16. Pro
Období adventu je v plném proudu. Svědčí o tom i vánoční stromeček včetně dárků v naší modlitebně, který je zde připraven na zítřejší vánoční bohoslužbu chuligánů pod vedením Marka Mefo Hůště. Mnozí z nich řadu let neprožili sváteční chvíle s rodinou. Na shromážděních v našem sboru našli rodinu novou, a připomenou si narození našeho Spasitele a Krále pospolu. Dárečky od „služebně“ starších brášků a sester z našeho sboru připravované s láskou je jistě potěší a ubezpečí o tom, že i přes momentální nedobrou životní situaci mají pro Boha i pro nás cenu.
Sobotní školou s názvem „Otec, Syn a Duch svatý“ nás provedla sestra Iva Chárová. Zamýšleli jsme se nad tím, zda chápeme Trojjedinost našeho Boha, zda má Duch svatý stejnou důležitost jako Otec a Syn. Proč musel Duch svatý přijít na zemi, jaké je jeho úlohy a jak se v našem životě projevuje, to vše bylo námětem našich diskuzí.
Kázáním z Božího slova nám posloužil bratr Jiří Kloda ze sboru Vsetín. Zamyšlení se týkalo farizeů a jejich postavení a úlohy v dějinách Izraele. Bratr má obrovský vhled do historických souvislostí, takže jeho kázání jsou vždy poučná a nesmírně zajímavá. Poslechnout si ho můžete na našich stránkách.
Sobota 7.prosince 2024
10. Pro
Sychravé počasí přeje respiračním chorobám, což se projevilo na dnešním počtu účastníků bohoslužby. Přejeme všem marodů brzké uzdravení.
Mládí vpřed! V duchu tohoto hesla uváděla dnešní sobotní školu Jindřiška Mročková. Je velmi důležité zapojit mládež do chodu sboru. Učitelem byl dnes vedoucí sboru Pavel Pimek. V úkolu s názvem „Cesta, pravda i život“ jsme se zabývali 13. a 14.kapitolou Janova evangelia. Nejprve jsme rozebírali příběh o umývání nohou Ježíšem, a potom jeho prohlášení: „Já jsem ta cesta, pravda i život.“
Bylo zvykem, že sluha nebo otrok myl nohy těm, kteří přicházeli do domu na jídlo. K překvapení všech sám Ježíš umyl nohy učedníkům. Milovaný Mistr vykonal úžasný čin pokory. Také my bychom měli být ve své službě pokorní.
Ježíš odchází do domu svého Otce, aby nám připravil místo. Ježíš dále říká: „A odejdu-li […], opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“. Naděje na návrat našeho Pána je založena na důvěře v muže, který toto zaslíbení dal. Nevíme-li, kam někdo jde, nemůžeme tuto osobu následovat. Ježíš odpovídá, že cestou k Otci je on sám. On je světlo, které osvětluje cestu k Bohu.
V Evangeliu se pravda opakovaně spojuje s Ježíšem, s jeho Otcem a s Duchem svatým. Naproti tomu protiklad pravdy – lež – je spojen s ďáblem a hříchem.
Názory a výmysly lidí nejsou přínosem pro náboženský život. Ať k lidem promlouvá Boží slovo. Bez Bible bychom tápali ve tmě. Nevěděli bychom nic o existenci Boha, jeho roli ve vesmíru, našem vlastním původu, smyslu života a budoucnosti.
Kázáním nám dnes posloužil Jan Wagner ze sboru Kateřinice. Heslem dnešní doby je nežít minulostí ani budoucností, ale užívat si současný okamžik. Jsme právě teď a tady šťastní? Nebo čekáme na pocit štěstí AŽ budeme mít víc peněz, AŽ budeme starší, AŽ děti odrostou… A jak se k tomu postavíme my, adventisté, kteří máme „očekávání“ přímo v názvu? Nad tím vším se můžete zamyslet při poslechu audiozáznamu kazání.
Chuligánské vánoce 15.prosince 2024
3. Pro
V neděli 15.prosince 2024 se uskuteční v naší modlitebně „Chuligánské vánoce“, na které jste všichni srdečně zváni.
Rádi bychom pro chuligány obdarovali vánočními dárečky. Proto prosíme o jejich připravení a donesení. Nezapomeňte na označení, zda jde o dárek pro muže nebo ženu.
Štědrým dárcům Pán jistě požehná.
Sobota 30.listopadu 2024
3. Pro
Pomalu ale jistě se blíží vánoční svátky. Navzdory komerčnímu tlaku supermarketů by nemělo jít o čas přejídání a utrácení za nepotřebné dárky. Křesťanskou podstatou vánoc by mělo být rozdávání radosti, lásky, pomoci potřebným. V tomto duchu se uskuteční v neděli 1.12.2024 v modlitebně Církve apoštolské po bohoslužbě vánoční jarmark, kde budou prodávány rukodělné výrobky členů tohoto společenství a výtěžek bude určen pro pomoc Ukrajině. Na akci jsme srdečně zváni.
Sobotní školy se dnes ujal její vedoucí Bohumil Mroček. Pomalu se chýlíme ke konci studia Janova evangelia. Úkol měl název „Zdroj života“.
Na otázku, kým je, odpovídá Ježíš v Evangeliu podle Jana většinou výrazem, který označuje božství. „JÁ JSEM“ odkazuje na samotného Hospodina, který se zjevil Mojžíšovi „v plápolajícím ohni uprostřed trnitého keře“ (Ex 3,2) a řekl mu: „JSEM, KTERÝ JSEM“ (Ex 3,14). Téma „JÁ JSEM“ je velmi silně přítomno v celém Evangeliu podle Jana. Reflektuje je i základní verš naší lekce: „Já jsem ta cesta, pravda i život“. „JÁ JSEM“ je také světlo světa, chléb života, dveře ovcí, dobrý pastýř, vzkříšení a život a pravý vinný kmen.
Beseda Lucie Janíkové
3. Pro
Beseda 28.listopadu 2024 byla spíše autorským čtením Lucie Janíkové z její knihy „Poslední léto aneb Cesta, která mi změnila život“. Autorka za hudebního doprovodu Lukáše Balcárka ze skupiny Light &Love přečetla několik úryvků, které dokumentovaly její pouť do Santiago de Compostela a dobrovolničení na rodinné farmě v portugalských horách. Knížka je kombinací cestovního deníku s popisem dětství, mládí, dospívání a úvahou nad životem. Po návratu z pouti změnila paní Lucie zcela svůj postoj k životu, našla sama sebe a rozhodla se jít svou vlastní cestou, místo toho aby dělala to, co se od ní očekává. Změnila také svou profesi a začala se věnovat tvůrčí činnosti. V důsledku toho vznikly krásné ilustrace již zmíněné knihy.
Prožili jsme velmi příjemný večer, který končil příslibem nového jarního setkání, tentokrát na téma „Stezka sv.Olafa v Norsku“. Už teď se těšíme.
Sobota 16.listopadu 2024
3. Pro
Vsetínská adrácká sobota
V polovině listopadu zavítal do vsetínského sboru současný ředitel české pobočky mezinárodní organizace ADRA, Radek Špinka v doprovodu své zákonné manželky Martiny. Dalo se čekat, že jeho kázání bude korespondovat s posláním uvedené dobročinné agentury. Přečetl známé závěrečné verše z 25. kapitoly Matoušova evangelia, kde je zaznamenáno úplně poslední Ježíšovo kázání před jeho ukřižováním. Závěrečná řeč míří k jeho opětovnému návratu a tím i k otázce přípravy na tuto událost. Mistr svým následovníkům kupodivu neradí, aby si nastudovali tu nejsprávnější teologii a stali se příslušníky nejdokonalejší církve, ale k něčemu naprosto nečekanému. To, jestli je vezme s sebou do svého království, bude mimo jiné záviset na tom, jak se v případě potřeby zachovají k hladovým, žíznivým, cizincům, nahým, nemocným, k vězňům a vůbec k těm nejposlednějším v lidské společnosti. Právě tam mají možnost kontaktu se svým budoucím, dokonale zamaskovaným králem. V tomto kontextu je určitě chvályhodné, že meziříčský sbor nezabouchl dveře před bezdomovci, nabídl ubytování Ukrajinkám a dlouhodobě hostí ve svých prostorách Dobrovolnické centrum ADRA. A právě činnost této organizace byla středobodem další části dopoledního programu. Ředitelova manželka prostřednictvím promítaných slajdů představila pestrou škálu aktivit, které jmenovaná dobročinná společnost lidem nabízí. Až tady mi došlo, že její valašský prapočátek lze nalézt v téže místnosti, ve které se dnes zdejší adventisté shromáždili. Bylo to v rámci společného setkání okolních sborů někdy na rozhraní let 1989 a 1990. Tedy v době, kdy v Rumunsku zuřila značně krvavá revoluce. Se Čmelákem a Laďou Smilkem jsme tenkrát telefonicky oslovili Moravskoslezské sdružení s nabídkou případné pomoci. Během ledna se naskytla příležitost být součástí humanitární cesty, jíž šéfoval do té doby neznámý Rudolf Reitz. Právě tato osobnost za dva roky poté založila českou pobočku Adry, jejíž nakažlivý virus zasáhl i Valašské království a výsledek znáte. Už dobrých třicet roků dělá radost nejen potřebným, ale určitě i samotnému Pánu Bohu. V neposlední řadě i těm, kteří se do jejího bohulibého proudu tak či onak aktivně namočili.
FT
Sobota 9.listopadu 2024
3. Pro
Dnešní sobota byla posledním dnem modlitebního týdne. Celý týden jsme se scházeli v jednotlivých domácnostech a studovali přednášky týkající se Bible, Božího slova. Večery v přátelské atmosféře, společná zamyšlení a chutné dobroty připravované našimi sestrami byly velmi požehnané.
Úkolem sobotní školy nás provedl František Tomanec. Název byl „Další svědectví o Ježíši“. Ježíš nejen říkal úžasné věci o sobě, o tom, kdo je, kdo ho poslal nebo odkud přišel. On také ukazoval, kdo je, prostřednictvím svých zázraků a znamení. Mnozí z těch, kdo v něho uvěřili, vydali o Ježíši svědectví: „Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?“. Ježíš svá slova podpořil činy, které dokazovaly pravdivost jeho slov. Postupně však mezi lidmi začínalo docházet k rozdělení. Uzdravení muže u rybníka Bethesda vyvolalo hněv některých náboženských vůdců. Diskuze v Kafarnau po nasycení pěti tisíc vedla k tomu, že zástupy Ježíše nakonec odmítly. Vzkříšení Lazara některé přivedlo k víře, ale v jiných vzbudilo nepřátelství, které vedlo až k odsouzení a popravě Ježíše. Zaměřili jsme se na situace, při kterých lidé viděli Ježíšovy činy a svědčili o něm. Při každé z těchto událostí se odhalují některé aspekty toho, kým Ježíš skutečně je, a dohromady vytvářejí hlubší pohled na Ježíše jako Mesiáše.
Beseda s Ing. Jaromírem Vykoukalem
3. Pro
Ve čtvrtek 14.listopadu jsme měli besedu s vojenským historikem Ing.Jaromírem Vykoukalem a tématem byl „Izrael před 7.říjnem 2023, 7.října a po něm“.
Dne 7.října 2023 provedly dokonale vycvičené síly teroristické organizace HAMAS kombinovaný útok přes ochranou barieru, která obklopuje lokalitu známou jako Pásmo Gazy. Teroristé docílili dokonalého momentu překvapení a jejich nelítostný útok zničil obranná postavení a ubytovací tábory izraelské armády, a současně zahájili strašlivý masakr obyvatel přilehlých izraelských sídel.
Není zločin proti lidskosti, který by nespáchali a některé nové vymysleli. Zůstal po nich obraz naprosté apokalypsy. Překvapení izraelští politici a armáda reagovali pomalu a trvalo dlouhé tři dny, než armáda opět ovládla izraelské území. Důsledky byli děsivé a jsou všeobecně známé.
Následovala letecká ofenziva cílící na všechny cíle HAMASu a po ní pozemní operace, která trvá dodnes.
Přednášející se pokusil probrat dění v Izraeli a na územích pod správou palestinských Arabů, které vedlo k této hrůze a možné cíle teroristů i izraelské odvety. Ukázal i reakci světa po masakru a dnes.