Vánoční svátky, kdy si připomínáme narození našeho Pána a Spasitele, jsou za námi. Písmo nám sice nesděluje, kdy přesně k této události došlo, ale tradice postavila tento okamžik do posledního měsíce roku. Datum není až tak důležité. Podstatný je ten fakt, že náš dobrotivý Bůh již při stvoření vytvořil plán na naše spasení a vytržení z hříchu. Rozhodl se obětovat to nejcennější, co měl, tedy svého Syna. A sluší se mít to na paměti, a připomenout si to.

Poslední úkol sobotní školy s názvem „Epilog: Poznání Ježíše a jeho slova“ s námi probrala Anička Petrovičová.

Evangelium podle Jana, podobně jako to Markovo, končí setkáním v Galileji. V naší poslední lekci se budeme věnovat právě tomuto setkání, které je však propojeno s otázkou, , jak můžeme znát Ježíše a Boží slovo. Tento koncept je přítomen v celém čtvrtém evangeliu. Učedníci strávili s Ježíšem více než tři roky. Přesto nebyli vůbec připraveni na události spojené s ukřižováním a vzkříšením. A to i navzdory tomu, že jim Ježíš opakovaně říkal, co všechno se má stát. Naneštěstí jeho slova nebrali vážně. I my dnes můžeme být v nebezpečí, že budeme dělat totéž: slyšet, nebo dokonce číst Boží slovo, ale neposlouchat ho, nesetrvávat v něm a nežít podle něho. Tedy nepřijímat jej jako světlo, které by mělo vést naše myšlenky a činy. Naneštěstí právě v takovém stavu se možná nevědomky nachází až příliš mnoho křesťanů.

 

Kázáním nám posloužil bratr Hynek Dona. Zabýval se právě proběhnuvšími svátky.

Vánoce končí, odstrojíme stromeček. Kostely, v době svátků plné, opět osiří. A co Ježíš? Také ho odložíme? Během svátků jsme byli ochotni poslouchat o Ježíši, jeho narození, ale po svátcích už lidi Pán Ježíš nezajímá.

1.zastavení – Luk 2kap – nařízení o provedení soupisu lidu. Sčítalo se v rodné vesnici, městečku. Josef šel z Nazareta do Betléma. Luk2,5. – s Marií. Zde se narodil Ježíš. Od stvoření je očekáván Mesiáš, tato zvěst se táhne celými dějinami, ale nakonec se pro dítě nenajde místo při narození. To je varování pro nás – očekáváme druhý příchod Ježíše, ale bude pro něho místo v našem srdci, v našich domovech?

2.zastavení – Luk 2kap.- andělé jdou zvěstovat narození Mesiáše. Jdou za pastýři, tedy za těmi, kým je opovrhováno. Nešli za farizei, za zákoníky, za mocnými. Pastýři spěchali do Betléma a byli prvními, kdo Ho viděli. Ve společnosti byli posledními, ale Mesiáše viděli jako první. Nechme se i my oslovit Pánem Bohem, abychom se setkali s Mesiášem. Andělé řekli, že toto poselství bude pro všechny národy.

3.zastavení – Mat 2kap. – bylo to za krále Heroda, přichází mudrci z východu. Šli za hvězdou z Babylóna. Ona jim zmizela. Ptali se krále, kde se narodil Mesiáš. Oni, nežidé, pohané z východu, uvěřili proroctví, uvěřili v narození Mesiáše. Herodes se znepokojil a s ním celý Jeruzalém. On, vůdce božího lidu, je znepokojen. Chtěli si jet ve svých kolejích. Nejsme i my znepokojeni druhým příchodem Ježíše? Jsme připraveni, těšíme se, máme správný vztah s Pánem Bohem?

4.zastavení – Luk 2,21. – setkání Simeona a Anny s Ježíšem. Simeon už byl starý. Ježíš byl 8.dne obřezán, a až Marie po očištění mohla, šli do chrámu. Verš 25 – Simeon spravedlivý, zbožný člověk, očekával splnění naděje, očekával potěšení. Očekávat měl celý národ. Simeon nedělal jen to, co dělat měl, nedodržoval jen zákon, ale byl naplněn Duchem svatým, žil s Pánem. A ten mu dal poznat, že uvidí Mesiáše. Je připraven zemřít v klidu a pokoji. Viděl, co mu bylo zaslíbeno. Ve chvíli, kdy je s Kristem, pomíjí strach. Máme to stejně?

Kázání si můžete poslechnout spolu s námi ze záznamu.

Kázání si můžete poslechnout v audio záznamu na našich stránkách.