Archiv pro Leden, 2026

Již dlouhou řadu let se náš sbor spolu se zástupci ostatních církví města účastní aliančního týdne modliteb. Není to věc běžná, že by se věřící z rozdílných „ovčinců“ respektovali tak, jako je tomu u nás, a sjednotili se ve víře v našeho Pána. Ježíš se za naši jednotu modlil: „Aby všichni byli jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě… aby svět uvěřil, že jsi mě poslal.“ (Jan 17,21) Jednota není v tradici, stylu bohoslužeb nebo organizaci, ale v Kristu. Bible mluví pouze o jedné církvi – Kristově těle (Efezským 1,22–23). Rozdílné církve mohou být skutečně jednotné, pokud drží evangelium o Kristu, autoritu Písma, a lásku k bratřím a sestrám.

Letošní modlitební týden má název „Setkání se vzkříšeným“ a materiály byly zpracovány Českou evangelikální aliancí. Autory textů jsou zástupci různých českých denominací.

„Všechny příběhy lidí, kteří se s Ježíšem po jeho vzkříšení setkali, jsou fascinujícími sondami do toho, jak Bůh vstupuje do chvil, kdy se zdá vše ztraceno, kdy zápasíme s pochybnostmi nebo vlastními selháními, kdy okolnosti zatemňují naši schopnost vidět Boha nebo věřit tam, kde se nevíra zdá rozumnějším řešením. Jsou tajemnými momenty, kdy se nám Kristus identifikuje svými ranami, abychom ho mohli následovat a vstupovat do ran tohoto světa s odvahou, že zlo nakonec nemá poslední slovo. Vzkříšení není jen jedním z klíčových článků a vyznání naší víry, ale také proměňující zkušeností první církve. Není něčím, co by se odehrálo v nebi, mimo lidský pozemský dosah. Ježíšovo vzkříšení se odehrálo zde na zemi. Setkání se vzkříšeným proběhla na stejných starých cestách, na místech, kde učedníci vyrůstali, mluvili a pracovali, při společném jídle. Nejsou spektakulární, ale lidská, prostá a někdy až překvapivě obyčejná. Přesto musela jeho svědkům zcela změnit pohled na to, co mohl Ježíš myslet svými slovy, že přišel, abychom měli život. Jakého života v Bohu jsme vlastně účastni. Samostatnou kapitolou je i to proč a komu se Ježíš po svém vzkříšení zjevuje a jaká témata jsou pro něj důležitá. Vidíme, že prvními svědkyněmi jeho vzkříšení jsou ženy. Slyšíme slova Velkého poslání, ale i zcela osobní rozhovory, které jsou zásadní pro vedoucí prvotní církve.“

Připomenuta byla modlitba sv.Františka:

„Pane, učiň mě nástrojem svého pokoje. Kde je nenávist, dej mi zasít lásku. Kde je zranění, dej mi odpustit. Kde je pochybnost, dej mi víru. Kde je zoufalství, dej mi naději. Kde je temnota, dej mi sílu přinášet světlo. Kde je smutek, dej mi sílu přinášet radost. Pane, dej mi sílu, abych nehledal tolik útěchu, ale abych utěšoval. Abych nehledal tolik porozumění, ale abych snažil rozumět. Abych nehledal tolik lásku, ale abych miloval. Neboť dáváním přijímáme, odpouštěním nám je odpuštěno. Umíráním se probouzíme k věčnému životu.“

Převzato z materiálů modlitebního týdne, Jiří Unger – tajemník ČEA

První setkání se uskutečnilo v úterý 13.ledna 2026 v evangelickém kostele. Kázáním sloužil pastor Apoštolské církve, nazývané též Církev pro region, Tomáš Galda. Čtení z Písma J 20:19-29. Téma kázání „Nevěřící Tomáš“. Vybral si ho právě kvůli svému jménu.

(foto Mirek Ešler)

Více >

Novoroční posezení

Po dopolední části sobotní bohoslužby a společném agapé v režii bratra Petra Cháry, který slaví 70 let, jsme se opět shromáždili v modlitebně, abychom chválili Hospodina písněmi, básněmi, scénkami a hrou na hudební nástroje. Naše tzv. novoroční posezení je sestaveno z vystoupení zástupců jednotlivých rodin, protože dětí je v našem sborečku pomálu. Tento způsob oslavy našeho Pána se stal velmi oblíbeným. Užíváme si nejen přítomnosti Božího Ducha, ale i sebe navzájem. Uvědomujeme si nezasloužená požehnání, kterými nás Pán zahrnuje, ale také upevňujeme naši krásnou duchovní rodinku.

V úvodu jsme si promítli video dokumentující události minulého roku. Prožili jsme mnoho krásných akcí, jako například bohoslužbu žen a výroční bohoslužbu u příležitosti 95 let sboru, ale také smutnější události, kdy nás opustili Jana Jančová, Bohuš Krůpa a Jiřka Škrlová. I takové okamžiky k životu patří a posilují naše přimknutí se k Bohu.

Více >

Zatím co první sobota v novém kalendářním roce je věnována společné bohoslužbě všech Valašských sborů, druhá sobota je jen naše. Po tradičním dopoledni a agapé se scházíme na tzv. novoročním posezení, což je krycí jméno pro novoroční besídku. Ta je spojována většinou s vystoupením dětí. Těch je však v našem sborečku více než poskromnu, a tak se ujalo, že za každou rodinu vystoupí někdo s písní, básní, zkušeností či scénkou. Svými příspěvky chválíme našeho Pána, vyjadřujeme dík za všechna požehnání a radost z toho, že se můžeme v míru a svobodě každou sobotu scházet se svým Bohem a Pánem.

Naše město vypadá poslední dny jako z Ladových obrázků. Mráz nás cestou do modlitebny štípal do tváří a sněhové vločky všech myslitelných tvarů zasypal valašskou krajinu tak důkladně, že se mnozí dnes dostavili se zpožděním. Úkolem sobotní školy „Důvod k díkuvzdání a modlitbě“ nás provedla Anička Petrovičová. Přemýšleli jsme nad první kapitolou listu Filipským a Koloským.

Více >

Zveme vás na sobotní bohoslužbu 10.ledna 2026 zakončenou novoročním posezením, na kterém zavzpomínáme na požehnání uplynulého roku, shlédneme vystoupení jednotlivých rodin našeho sboru a rozdáme si novoroční veršíky.

Těšíme se na vás.

Zveme vás na pokračování velmi úspěšné besedy s režisérem, scénáristou a kameramanem ČT panem Jaroslavem Jindrou o ostrovech Jižního Tichomoří ve čtvrtek 8.ledna 2026 v 17.30 hodin v malém sále Knihovny Valašské Meziříčí.

Dobrovolné vstupné bude, jako na všech našich besedách, předáno DC Adra Valašské Meziříčí.

První sobota v novém roce je pro nás vždy velkým svátkem. Již řadu let ji prožíváme společně s bratry a sestrami z ostatních Valašských sborů, tedy ze Vsetína a Kateřinic. Tu letošní jsme prožili v našem valmezském sborečku a bylo krásné vidět jeho řady zcela zaplněné.

Začali jsme studovat nový úkol s názvem „Spojení nebe a země – Kristus v listech Filipským a Koloským“. Oba dopisy jsou si v mnohém podobné. Především zjevují Krista, jediného, kdo je schopen spojit nebe se zemí. On je „žebřík“, který Jákob viděl sahat ze země do nebe.  Jako Syn člověka a zároveň Syn Boží nás vykupuje z hříchu a přimlouvá se za nás. Při studiu těchto dopisů uvidíme oba aspekty Ježíše. Budeme uvažovat o některých velkolepých výrocích o Kristově božství a o tom, jak se všeho vzdal, aby nás spasil. Uvidíme Pavla, jak se z vězení potýká s problémy v obou sborech. Jeden z nich sám založil (Filipy), druhý nikdy osobně nenavštívil (Kolosy). Vztahy a kontakty, které Pavel vybudoval v celé „světové církvi“ té doby, mu umožnily reagovat na vzniklé problémy dokonce i z římského vězení. Věděl, že se jeho čas krátí. Udělal tedy vše, co mohl, aby přiblížil církev k nebi a zároveň prohloubil vztahy uvnitř církve. Tím nám ukazuje, jak se i dnes může Boží církev sjednotit s nebem. Jen tak může naplnit pověření pro čas konce ze Zjevení 14, které známe jako „poselství tří andělů“.

Více >