Archiv pro Červen, 2025

Dnešní sobota byla v našem sboru jiná, než obvykle. Účastníky shromáždění byli totiž pouze ženy, a to nejen z našeho společenství, ale i jiných sborů, jiných církví a také ženy hledající Pána. Konala se totiž Bohoslužba žen. Tato akce byla první vlaštovkou, a věříme, že ne poslední.

Bohoslužba měla název „Jsi důležitá v Božím plánu“ a hlavním hostem byla sestra Petra Hudziecová. Ve svém kázání se zaměřena na ženy v rodokmenu Ježíše Krista. Rodokmeny byly pro Izraelce velmi důležité, ale uvádět v něm ženy nebylo zvykem. Navíc ještě žen s pochybnou pověstí nebo minulostí. Bůh nám tím chce říct, že i ženy jsou v Jeho plánu velmi důležité, a že nejen „bezchybné“  lidi si pro své záměry vybírá.

Spolu s hudební skupinkou jsme mohly chválit našeho Pána krásnými písněmi, které nám pomáhaly projevovat své pocity a díky.

Ženy jsou dnes vystaveny velkému tlaku, jsou na ně kladeny obrovské požadavky nejen v oblasti fyzické, ale hlavně emoční. Bůh o nich ví, zná jejich plány, touhy, trápení. A nikdy je neopustí. Každá z žen je obdarována darem, mnohdy několika dary, kterými mohou ženy sloužit své rodině, přátelům, společenství. Ale mnohdy si to neuvědomují a nedoceňují, jak důležité pro Pána jsou. Protože poděkování a povzbuzení od lidí se většinou nedočkají. Aktivita „dopis Bohu“ jim připomněla, jak úžasné, silné a požehnané jsou.

Za všechny dary patří našemu Pánu dík, takže součástí bohoslužby byla i modlitební chvilka. Skupinky žen se modlily jedna za druhou, za problémy a trápení, ale i radosti a sny.

Společně prostřený stůl sdružuje lidi okolo něho, a ten náš byl obzvláště úžasně prostřený. Kromě konzumace výborných jídel zde našly sestry možnost popovídat si a najít podporu u druhých žen. Čas vymezený na odpolední pauzu ženy využily také k posezení na zahradě a procházce v zámeckém parku.

Odpoledne jsme mohly vyslechnout z úst sestry Petry Hudziecové zamyšlení „Nejsi na to sama, protože tě nikdy neopustím a nikdy se tě nezřeknu“. Tentokrát jsme mluvili i o mužích, a to těch, kteří byli vystaveni zvláště těžkým zkouškám. I přesto je Bůh neopustil a z jejich nesnází vysvobodil. To samé slibuje i nám ostatním. Přesvědčit jsme se o tom mohli při sdílení našich sester. V důvěrném a bezpečném prostředí žen se mnohé otevřely a vyprávěly nám svá svědectví o Božím zásahu v jejich životech. Některá byla smutná, některá naopak veselá. Náš Pán má smysl pro humor. Závěr bohoslužby se tedy nesl ve veselém duchu, což jsme završily i písněmi na veselou notu.

Během bohoslužby byly sestry obdarovány řadou malých dárečků, které jim měly připomenout, že si pozornost zaslouží, protože jsou všechny důležité, silné, pracovité, sloužící, prostě báječné. Jejich úsměvy a vyjádření na konci setkání svědčily i tom, že jsou potěšené a hlavně spokojené. Že si uvědomují svou cenu, svou neskutečnou hodnotu v Božích očích. Věříme, že v příštím roce při další bohoslužbě žen se všechny opět sejdeme.

Více >

Žijeme na přelomu věků? Co to vlastně znamená? A co se k této skutečnosti váže? Nad těmito tématy jsme se dnes zamýšleli spolu se sestrou Květou Tyšerovou v úkolu sobotní školy.

Bůh může ve své dokonalosti usměrňovat události, které se stanou v posledních dnech a které zjevil prorokům – aniž by zasahoval do svobodné vůle a svědomí jednotlivců. Nový zákon se při popisu závěrečných událostí světa odvolává na některé známé příběhy z minulosti, například na potopu nebo příběh Sodomy a Gomory. Jiné události potřebujeme zkoumat podrobněji, abychom objevili pravdy, které nám jejich prostřednictvím zjevuje Boží slovo. V tomto úkolu jsme se věnovali studiu několika klíčových příběhů, abychom zjistili, co nám mohou říci o událostech, jako je druhý příchod, vyšetřující soud, závěrečná krize a podobně. V tom všem byl Kristus v centru našeho přemýšlení. On totiž musí být základem i konečným cílem veškeré naší snahy pochopit proroctví.

Více >

Poslední beseda Adra Klubu zdraví v letošním školním roce by se mohla stát inspirací pro nadcházející období dovolených. Společně s bratrem Janem Dymáčkem jsme se vypravili do dvou zemí bývalého Sovětského svazu – do Gruzie a Arménie.

Společné putování jsme započali v hlavním městě Gruzie, nebo jak říkají Gruzínci – Georgie. Označení Gruzie je používáno právě od dob sovětské nadvlády. V Georgii je státním náboženstvím pravoslaví, ke kterému se hlásí 84% obyvatel. 10% vyznává islám a 4% arménská apoštolská církev. Při pohledu na mapu nemůžeme přehlédnout Jižní Osetii a Abcházii, které Georgie považuje za své území, ale tyto státečky se cítí být samostatnými.

Je neuvěřitelné, zápisů do dědictví UNESCO Georgie má. Na každém kroku narazíte na chrám, přírodní oblast či zajímavý architektonický prvek, který si zaslouží uchránit pro příští generace.

Více >