Archiv pro Listopad, 2017

V sobotu 25.11.2017 jsme se sešli v modlitebně CASD ve Zlíně – Malenovicích na Okrskovém shromáždění u příležitosti 20tého výročí otevření nové modlitebny. Ač jde o budovu vskutku velikou, řada z nás při pohledu do zaplněného sálu a ochozů vyslovila domněnku, zda neměla být ještě větší. Slavnostního shromáždění se zúčastnily sbory ze Zlína, Holešova, Valašského Meziříčí, Vsetína, Valašských Klobouk, Uherské Hradiště.

Program shromáždění byl opravdu bohatý. Mottem bylo – Co pro mne znamená můj sbor. Na podiu se vystřídali zpěváci a hudebníci téměř ze všech sborů, a to jak dospělí, tak mládež a děti. Úžasným zážitkem bylo vystoupení mandolínového souboru. Jako nitka se táhlo celým programem odkrývání promítaného puzzle – za každou odpověď na motto setkání byla odtajněna jedna kostka a nám se pomalu odkrýval pohled na fotografii sborového společenství Zlín. Za kazatelnou se vystřídalo několik kazatelů, kteří působili a působí ve Zlíně, podíleli se na stavbě modlitebny a dnes na tuto dobu vzpomínali. Vzpomínky byly úsměvné i napínavé.

Samozřejmou součástí bohoslužby byla sobotní škola, kterou jsme ale prožili netradičně. Rozděleni do skupinek jsme se snažili odpovědět na otázky, které pro nás připravili organizátoři akce a které se týkaly zákona. Kázáním nám posloužil bratr J.Nowak a zamýšlel se na následování Krista v souladu s textem Jan 1,20.-39.

Po poledním občerstvení jsme opět písněmi chválili našeho Pána a poslouchali vzpomínky kazatelů. Shlédli jsme také prezentaci fotek dokumentujících stavbu Domu pro seniory EFATA a modlitebny. I když program trval do 16hod, díky báječné organizaci a úžasným příspěvkům nám den utekl jako voda a zanechal v nás krásný pocit sounáležitosti a Boží lásky k nám.

Po pošmourném týdnu nám Pán požehnal a svůj den odpočinku rozzářil slunečními paprsky, které nás lákaly k odpolední procházce barevnou podzimní krajinou.

Sobotní školou nás provedl Petr Chára. Probírali jsme nádherné téma Abrahamova víra, ve kterém jsme našli řadu inspirujících myšlenek. S dětmi probírala myšlenky apoštola Pavla Iva Burešová.

Abraham byl považován za vzor svatosti a spravedlnosti. Přestože měl k Bohu tak blízko, jeho skutky a poslušnost nebyly dostatečné k získání života věčného. Pokud mohl být Abraham zachráněn jen Boží milostí, pak totéž platí pro nás všechny.To je „ospravedlnění z víry“ Starého zákona. Všechny obřady a rituály ve svatyních měly jediný cíl – názorně ukázat, že hříšník nikdy nemůže být spasen na základě svých skutků, ale výlučně díky smrti zákonné oběti.

„Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.“ „Vždyť i David prohlašuje za blahoslaveného člověka, jemuž Bůh připočítává spravedlnost bez skutků“. Abraham i David byli považováni za spravedlivé proto, že uvěřili Hospodinu. David porušil tolik přikázání, že mohl být několikanásobně odsozen. Odpuštění, kterého se mu dostalo, je projevem Boží milosti. Snaha zasloužit si Boží zaslíbení poslušností zákona zcela znehodnocuje úlohu víry. Všichni jsme porušilizákon.  Máme jedinou šanci – potřebujem Krista, jehož spravedlnost nám může být připočtena na základě víry v něj.

Pavel vysvětluje, že spasení z víry není nabízeno jen Židům, ale také pohanům. Kristus zemřel za všechny, bez ohledu na jejich původ nebo národnost.

Slovíčko před kázáním Ivy Burešové mluvilo o největším suchozemském savci – slonovi. Kromě toho, že je to nesmírně inteligentní tvor, je v mnoha věcech podobný člověku – dobrých i špatných. Slon v zajetí se nikdy nepokusí utrhnout ze slabého řetězu, kterým je přivázán, protože jako malé slůně dospěl k názoru, že na to nemá sílu, a jako dospělý už to ani nezkouší. I my mnohdy nemáme odvahu zkusit něco, co jsme dříve nedovedli a řadu rozhodnutí vzdáváme.

Kázáním nám posloužil Bohumil Mroček, přepis najdete v archivu. A protože započal modlitební týden, přečetli jsme si na závěr bohoslužby první z přednášek.