Archiv pro Červen, 2019

Zajímá vás, co znamená tajemný název posledního ekuvýšlapu? Chtěli byste vědět, co jsme zažili ? Počkejte si na nové číslo sborového bulletinu. A my nabízíme malou ochutnávku v podobě fotografií.

Pomalu se nám blíží prázdniny a mládežnické akce nabírají na obrátkách. Proto dnes naše mládežnice vyměnily sboreček za poslední setkání PTD (Pošli to dál), tentokrát v dětském táboře u Oder. Zůstaly nám jen menší děti, které spolu s Ivou Burešovou využily krásného slunečného počasí a šly na procházku do parku u zámku Kinských.

Sobotní školou s názvem „Co viděli v tvém domě“ nás provedl neplánovaně Petr Chára. Ujal se také vedení celé bohoslužby.

Kázáním z Božího slova nám posloužil bratr Bohumil Mroček. Zamýšlel se nad otázkou štěstí a radosti. Přepis najdete v odkazu „Kázání“.

Protože se blíží dovolené, ve středu se uskuteční poslední modlitební setkání, a to opět v 18.30hod ve sboru. Následovat bude 2měsíční pauza. Stejně tak se bude ve čtvrtek konat poslední předprázdninová beseda Adra Klubu zdraví s Anett Pavlokovou o Peru. Těšíme se na vás.

Tradiční setkání valašských sborů se letos konalo 15.června 2019, a jako vždy – na Damašku. Nikoliv v tom syrském, ale v Hošťálkové. Perfektní organizace byla od počátku znát – cestu nám ukazovaly umně vyhotovené tabulky ukazující správný směr. Lesní cestičkou tam, silnicí zpět. Už z dálky byla vidět mezi stromy prosvítající nová plachta zakrývající posezení pro účastníky bohoslužby pod širým nebem a teepee pro účinkující. Z obavy, že počasí bude více než slunečné a více než teplé jsme se většinou uchýlili do příjemného stínu stromů. Ale Pán nám požehnal i v této drobnosti – polojasno se ukázalo jako nejlepší řešení.

Dopolední částí setkání nás svými chválami provázelo seskupení zvané We send. Je to skupina mladých křesťanů, převážně z Církve adventistů sedmého dne, z nejrůznějších koutů republiky. Jejichž cílem je vzájemné budování vztahů,hodnot a kvality života. Chtějí přiblížit lidem, jakým způsobem se Bůh sklonil k člověku.  Setkávají se pravidelně až na výjimky každý druhý víkend v měsíci v jednom ze zúčastněných sborů CASD. A naše dvě mládežnice Nikča a Aďa se k tomuto společenství přidaly.

Kázání bratra Klody staršího objasňovalo motto celého letošního setkání – „Dveře ke štěstí se otvírají směrem ven“.

———————————————————

Hlavní myšlenky kázání:

Jan 4.kap.

Ježíš potkává u studny samařskou ženu. Ona se vyhýbá kontaktu s lidmi, nechce nikoho potkat. Ježíš v ní vidí ženu, která snila o své budoucnosti navzdory těžkému osudu. Snila o ženichovi, velké lásce, rodině. Do jejího života přišel jeden muž, potom další, a další. Každý její vztah byl plný problémů a hádek. Žila v několikerém vztahu, ale štěstí jí to nepřineslo. Byla zklamaná ze života, ze sebe. Hledala dobré věci, ale špatným způsobem. Cítí emocionální žízeň.Proč? Vždyť vše dělala podle nejlepšího vědomí. Ale nebylo to dobře. Chtěla si život užít, vychutnat. A v tu chvíli potká Ježíše. Ježíš říká – kéž bys okusila vody, kterou ti dám napít já.

Jan 3.kap.

Stejný příběh,  jen postava jiná. Nikodém vyhledá Ježíše. Je to muž, na rozdíl od ženy u studny. Je židovský kníže, není opovrhovanou osobou. Je to farizeus. Oba prožívají to samé. Oba jdou za dobrým cílem, ale špatnou cestou. Žena hledá naplnění života v citových prožitcích, Nikodém hledá štěstí ve studiu, ale nakonec dopadnou oba stejně.

„Příliš se na své štěstí zaměřujete, příliš o něho usilujete. A to není dobrá cesta.“

Jednou se ptali horolezců, kteří lezou na nejvyšší horu světa Mont Everest, proč lezou nahoru. Edmund Hillary odpověděl – ne kvůli pocitu štěstí, ale proto, že tu hora je. Chceme ji pokořit. Chceme něco vybojovat, poprat se s něčím. V důsledku toho se dostaví pocit štěstí. Ale štěstí nebylo tím prvotním záměrem.

Štěstí se získává v důsledku získávání cíle – je vedlejším produktem dosahování cíle. My se staráme o můj život, moje štěstí, moji spokojenost. To není dobře. Je nutné vidět potřeby, touhy a pocity druhých.

Nikodém byl u všech jednání a přelíčení s Ježíšem. Až se nakonec postavil na Jeho stranu. Ví, že to je ta správná cesta, to je dobré jednání.

—————————————————-

Po kázání byl čas na oběd. Sestry nám připravily několik výborných polévek a také něco sladkého. Čas jsme využili nejen k posilnění těla, ale především k popovídání s bratry a sestrami z jiných sborů, ti mladší využili lákavý chladivý bazén a mnozí v něm skončili i v šatech. Budiž jim odpuštěno, teplo bylo opravdu velké.

Odpolední část byla věnována vystoupením nejrůznějších hudebních skupin. Jejich písně, stejně jako finanční dary účastníků, byly věnovány obecně prospěšné společnosti Auxilium o.p.s. která je v regionu známá jako ojedinělý poskytovatel sociálních služeb podporujících život rodin pečujících o děti, následně osoby s nejtěžším stupněm ZP.

Do svých domovů jsme se začali rozjíždět kolem půl 6. Nutno podotknout, že akce byla opět zdařilá a Bohem požehnaná, že jsme moc rádi viděli své brášky v Kristu a podpořili dobrou věc.

Tak zase za rok !