Archiv pro Červen, 2026

Jako předzvěst zítřejšího prvního letního dne jsme dnes prožili sobotu s tropickými teplotami a blankytným nebem. Pohled do prosluněné zahrady prosklenou stěnou naší krásné modlitebny je v takových dnech úchvatný. Každý okamžik tak můžeme obdivovat Boží stvořitelské dílo. Krásu, kterou stvořil pro nás, Jeho děti. Bezmeznou a bezpodmínečnou Boží lásku k nám jsme si dnes chtěli připomenout nejen tímto pohledem , ale především památkou večeře Páně.

Úkolem sobotní školy „Velké pověření“ nás provedla mladičká vedoucí SŠ Jindřiška Mročková, a šlo jí to velmi dobře. Zamýšleli jsme se nad tím, co je naším pověřením, jak máme svědčit o Kristu a především zda je naším úkolem přivádět lidi ke Kristu nebo do církve. Rozhořela se velmi plamenná diskuse. Bible nám nabízí mnoho veršů, které nám odpovídají, jen je potřeba brát je jako celek a nevytrhávat jednotlivé verše, které by nás mohly zavést k nepřesným závěrům.

Každé setkání s lidmi – ať už se známými, nebo s cizími – by mělo být prostoupeno láskou, která vychází z trvalého vztahu s Bohem. Nikdy nevíme, jak to, jak se chováme jako věřící lidé, může ovlivnit druhé.

Více >

V sobotu 21.června 2026 společně prožijeme Památku večeře Páně.

Protože se ve sboru ValMez konalo dnes setkání žen z blízkého i širokého okolí, museli se muži uchýlit „do exilu“.

Je velice dobré a hezké, že přibývá akcí jak sborových, tak regionálních ve společenství CASD. A že to nejsou setkání jen tak. Jsou to setkávání s požehnáním našeho Pána. Tuto zkušenost mohli osobně prožít i bratři uplynulou sobotu.

Organizátor: kazatel bratr Hynek Dona.

Místo setkání: kazatelská stanice ČCE Lázy.

Právě ono místo setkání bylo podmaňující. Skromný sbor na konci osady podtrhnul a upřednostnil překrásné dílo našeho Stvořitele. S úctou a pokorou pozorovali bratři překrásná panoramata hor, nad nimiž se majestátně a důstojně vznášela nadýchaná oblaka nad překrásnou valašskou krajinou. Z nenápadných kopců místního sboru, pohledy bratří brouzdaly přes Hostýnské vrchy, na vzdálenější Veřovické vrchy, přičemž na obzoru byly zarámovány Radhoštěm, Pustevnami a Kněhyní. Není divu, že si pod vlivem této malebné krajiny vzpurní Valaši zamilovali Pána Boha v prosazené a plné náboženské svobodě. A není také s podivem, že si Valachy zamiloval i bratr J. A. Komenský.

Více >

V sobotu 13.června 2026 se uskutečnila Bohoslužba žen určená – jak název napovídá – pouze ženám. Z našeho společenství, jiných ohrádek, ale i hledajícím ženám. Téma letošní bohoslužby bylo „Odvaha být ženou aneb víra v každodennosti“. Odvaha není jen hrdinský čin, odvaha je často nenápadná, tichá. Každá žena ví, jak velkou odvahu mnohdy potřebuje, když jí svírají starosti o blízké, množství práce a povinností, ztráty a bolestivé události. Ten, kdo nám pomáhá jejich tíhu nést, je náš dobrý Pán a Spasitel. A o tom jsme se dnes chtěly bavit.

Více >

Ve čtvrtek 11.6.2026 proběhla poslední beseda našeho klubu v tomto školním roce. Před nadcházejícími prázdninami jsme se naladili na letní cestování s panem MUDr. Martinem Ondráškem, se kterým jsme se vypravili na severní mys Nordkapp. Toto místo navštívil vícekrát a různými trasami. Tentokrát nám popsal svou cestu přes Polsko, Německo, Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a přes Polsko zpět na Valašsko. Trasu dlouhou 10.656km projeli za 16 dní. Cesta krásnou severskou přírodou je ale natolik úchvatná, že kdyby se měl člověk zastavit na každém pěkném místě, mohl by putovat klidně celý rok.

Více >

Červnové počasí si s námi hraje, jako by byl apríl. Chvíli teplo, chvíli zima. Mnohé květiny a keře, vloni touto dobou již obsypané květy, se stále ustrašeně choulí a schovávají svou barevnou krásu. Počasí se týkalo také sdílení před sobotní školou. I skrze něho lze rozpoznat Boží zásahy a zázraky, jak nám dosvědčili například manželé Chárovi svými zkušenostmi z minulé soboty prožité v Podkrkonoší.

Právě bratr Petr Chára nás dnes vedl při studiu úkolu. Původně plánovaný výjezd do Vsetína jsme odvolali, a tak se bratr ochotně ujal probírání. Téma znělo „Pokání a odpuštění“. Jednalo se o naše hříchy, naše pokání a odpuštění naším Pánem nám, hříšným. Jsme v mnohém stejní, jako Izraelci putující do zaslíbené země. Cesta se jim zdála dlouhá, odloučení od Mojžíše také. Lehce sklouzli k hříchu a modloslužbě.

Více >