V předvečer stého výročí vzniku naší samostatné republiky jsme se sešli jako každou sobotu ke studiu Božího slova a ke společným chválám. Přivítali jsme k naší veliké radosti i jednoho přítele, který přišel prožít dnešní bohoslužbu s námi. Kéž se mu u nás líbí a Pán mu žehná.

Na začátku shromáždění nám Iva Burešová promítla další díl ze série Line age popisující vývoj protestantské církve. Tentokrát jsme se seznámili s osobou švýcarského reformátora Zwingliho.

Studiem úkolu sobotní školy s názvem Klíč k jednotě nás provedl Bohumil Mroček. Přemýšleli jsme nad tím, že jsme všichni bez rozdílu Božími dětmi,  a tak bychom měli k sobě navzájem přistupovat. Všichni patříme do Boží rodiny, všechny nýs chce Bůh sjednotit v Kristu. Miluje nás všechny stejně. Všem nabízí spasení. Je jen otázkou, jak se k této nabídce postavíme.

Bůh každému z nás žehná a všem dává dary. Praktickým výsledkem Božích darů, které jako křesťané dostáváme, by mělo být úsilí zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje. Skutečná jednota může představovat Boží lásku tak jedinečným způsobem, že ji budou obdivovat i lidé, kteří nejsou součástí společenství věřících.  Zatím co spasení je darem, který dostávají všichni lidé, kteří jej jsou ochotni přijmout, jako jednotlivci dostáváme různé duchovní dary, které mají konkrétní cíl.  Věřící mají za úkol pomocí darů připravovat ostatní na službu záchrany ztracených. V tom se musíme navzájem povzbuzovat a pomáhat si na naší cestě, protože všichni jsme součástí Kristova těla. Není myslitelné tvrdit, že prožíváme hluboký vztah s Bohem, aniž by tento vztah ovlivnil naše vztahy s ostatními lidmi.

Mládež si probírala další úkol Real Time spolu se Soňou Mročkovou. Kázáním z Božího slova nám dnes posloužil kazatel Pavel Kostečka. Přepis jeho zamyšlení nad tématem Babylonské věže trochu jinak najdete v archivu.