Nezařazené

Protože zítra celý svět slaví Mezinárodní den matek, rozhodly jsme se my, sestry z našeho sboru, že z „popudu“ Služby žen při naší církvi uspořádáme tzv. Sobotu žen. Celou věc jsme pojaly tak, že jsme se chopily veškeré činnosti a muže jsme nechaly pro tentokrát odpočívat. Ne proto, abychom se „zviditelnily“, ale abychom sloužily.

Uvádění bohoslužby se ujala Iva Burešová. V této roli to byl její „křest“. Snad proběhne vše dobře.

Při zpěvu nás doprovázela naše „ostřílená“ hudebnice Zdenka Pimková.

Započali jsme, jako obvykle, promítáním. Ne však dalšího dílu seriálu Line age, jak jsme zvyklí. Dnes si pro nás připravila Iva Burešová video na téma Setkání u studny, inspirované biblickým příběhem setkání Ježíše se Samařskou ženou. Téma bylo obdobné, jako téma konference žen, které jsme se zúčastnily v březnu v Malenovicích. Každá žena má nějaké problémy a potřebuje se sdílet s jinými ženami u pomyslné studny. Hlavně však potřebuje jít ke studni – zdroji vody živé, k Ježíši, aby jí povzbudil, posilnil a pomohl.

Sobotní školou s názvem „Změna“ zákona nás provedla Květa Tyšerová. Všichni přítomní se do studia úžasně zapojili, bylo vidět, že nás téma oslovilo.

Před kázáním jsme zvyklí na slovíčko Ivy Burešové. Dnes se v této roli představila Jana Jančová a šlo jí to více než dobře. Určitě si to bude muset někdy zopakovat.

Zamyšlení nad biblickými prorokyněmi a také nad postavou E.G.White pronesla Anna Petrovičová. Mnohé detaily ze života EGW jsme vůbec neznali. Promluva nás velmi oslovila. Přepis najdete v archivu.

Po kázání jsme my, matky, byly obdarovány krásnou květinou naším bratrem Janem Petrovičem. To bylo velmi milé překvapení. Moc děkujeme.

Tím však bohoslužba ještě zdaleka neskončila. Soňa Mročková si připravila prezentaci, ve které všechny přítomné informovala, co jsme prožily na konferenci žen, a především mluvila o Službě žen. Tato iniciativa nás velmi oslovila a rády bychom také přispěly v dobré věci. Konkrétně se nám líbil nápad s šitím polštářků – srdíček pro ženy po onkologické operaci prsu. Do této práce bychom rády zapojily i ženy z našeho města a tím bychom  mohly působit i misijně.

A protože dnešní den je zároveň Dnem modlitby za Adru, následovala modlitební chvilka ve skupinkách a také sbírka na Adru.

Myslíme si, že Sobota žen se vydařila, a že i mužům se líbila. Děkujeme Pánu za požehnání a vedení.

Dnes jsme si při zahájení bohoslužby připomněli ono známé: „Kde se sejdou dva či tři ve jméně Božím,…“ Z důvodů nejrůznějších akcí se nás sešlo dosti poskromnu. Ale aby nám to nebylo líto, Pán nám v průběhu sobotní školy poslal několik dalších účatsníků, takže nás nakonec zase tak málo nebylo.

Úkolem sobotní školy nás provedl Petr Chára, a téma Kristus v nebeské svatyni rozvedl skutečně zodpovědně.

Bůh poslal svého Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích. Ježíš zemřel na místo nás. Jeho božská přirozenost byla jakoby nečinná během Jeho pozemské služby, nikdy ji nepouži, aby pomohl své lidské přirozenosti. Kristus se jako Beránek Boží stal předobrazem všech beránků a všech obětních zvířat. Vzal na sebe hříchy celého světa. Jako každý člověk jen jednou umírá, a pak bude soud, tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých. Po druhé se zjeví ne kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.

Ježíš je Bůh, a proto má pravomoc odpouštět hříchy. Jeho kněžství je trvalé, věčné. Od svého nanebevstoupení se neustále přimlouvá za svůj lid – stále se stejnou laskavostí a soucitem. Ježíš je tím, kdo dokáže naši záchranu obhájit před celým vesmírem a kdo trvale mluví a jedná v náš prospěch.

Po slovíčku Ivy Burešové nám posloužil kázáním Milan Kubičík. Zamýšlel se nad Zklamáním, v tomto případě zklamáním Boha a nás z Boha. Přepis najdete v archivu.

Dnešní sobotu jsme přivítali „do úřadu“ nový výbor sboru. Vedoucí sobotní školy Bohumil „Miloš“ Mroček se ujal své funkce opravdu zodpovědně, i když ho z nervozity trošku zlobil ovladač světelné tabule s čísly písniček, ale do konce bohoslužby to natrénoval 🙂 .

Sobotní školou na téma Věčné evangelium pro dobu konce nás provedla Anička Petrovičová. Zamýšleli jsme se nad těmito skutečnostmi: Ježíš se stal člověkem, zemřel na kříži, byl vzkříšen a koná službu v nebesích. Jsme díky tomu můžeme být spaseni. Poznání nádherné pravdy o záchraně v Kristu je pro nás v této době chaosu, nebezpečí a svodů posledních dnů velmi důležité. Skutečnou zprávu evangelia potřebujeme slyšet naléhavěji než kdy jindy.

Ježíš přišel na zemi i proto, aby zjevil pravdu o Bohu Otci. V průběhu dějin se totiž rozšířily překroucené myšlenky o Bohu nejen mezi pohany, ale i Bohem vyvoleným národem. Hřích oddělil lidi od Boha a dokud se tuto propast nepodařilo přemostit Ježíšovou obětí, lidstvo bylo odsouzeno k záhubě. Po odchodu Ježíše na nebesa nám zanechal na zemi Ducha svatého, který nás usvědčuje z hříchu, ale je také naším přímluvcem, zastáncem, utěšitelem, učí nás a posvěcuje nás. Duch svatý vede lidi do pravdy. Spolu s Otcem a Synem působí stále v náš prospěch.

Můžeme prožívat jistotu spasení, ale nesmíme být touto jistotou troufalí a namyšlení.

Martin Luther řekl: „Když se na sebe podívám, netuším, jak bych mohl být zachráněn. Když se podívám na Ježíše, nevím, jak bych mohl být zatracen.“

Po slovíčku Ivy Burešové jsme si vyslechli kázání Bohumila Mročka. Přemýšlel spolu s námi nad Skutky 5, 12.-16. Přepis kázání najdete v archivu.

Dvě milé osobnosti jsme uvítali dnes v našem sboru – našeho kazatele Jarka „Jerry“ Šlosárka a Stanislava Rusňáka. To proto, že nás čeká důležitý úkol – přijmout finanční zprávu a hlavně – zvolit nový výbor sboru. A to je po událostech minulých týdnů hodně velký oříšek, ba přímo ořech. Ale s Boží pomocí vše jistě dopadne dobře.

Sobotní školou nás dnes provedl sám velký Jerry. Společně jsme se zamýšleli nad knihou Zjevení, která je pro naši dobu konce tak důležitá.

Po obvyklém slovíčku před kázáním Ivy Burešové jsme využili přítomnosti bratra Rusňáka a zaposlouchali se do jeho kázání na téma Znevažování Boha vesrur Boží obraz. Přepis najdete v archivu.

Po krátké přestávce následovaly již zmíněné volby. Jarek Šlosárek je vedl pevnou rukou a velmi svědomitě. Nový výbor se podařilo zvolit a my jsme tomu rádi. Přejeme mu Boží vedení a moudrost Ducha svatého. Kéž s novým výborem sbor vzkvétá.

Článek na stránkách CASD

Krásný slunečný den – taková byla dnešní sobota. Po mrazech minulých dnů to byla velmi vítaná změna.

Pohled do modlitebny dnes nebyl moc optimistický, a to z důvodu malého počtu přítomných. Ale to se mělo během první čtvrthodiny změnit. K radosti nás všech přijela nejedna návštěva a hned bylo veseleji. Odměnou jim jistě byl trošku netradiční závěr dnešní bohoslužby.

Poslední úkol sobotní školy s námi probral Miloš Mroček, tématem byly Výsledky věrného správcovství.

Úkolem správce je žít jako svědek o Bohu, kterému slouží. Má mít nepřehlédnutelný, dobrý vliv na životy druhých lidí. Výsadou nás jako správců je ukazovat lidem, kteří neznají Boha, lepší a smysluplnější život. Správcovství znamená, že jsme poslechli povolání žít život v úzkém vztahu s Bohem a prožívat s ním náš osobní růst. To se projeví v tom, jak zacházíme s dary, které nám Bůh svěřil.

Správce by měl být spokojený s tím, co má. Křesťanská spokojenost je příjemný, vnitřní, tichý a vděčný stav ducha. Dobrovolně se podřizuje a těší se z Božího moudrého a otcovského zacházení, bez ohledu na okolnosti. Naučme se důvěřovat Bohu tím, že ve víře vykročíme vpřed a spolehneme se ve všem na něj. Čím více se spoléháme, tím více naše důvěra k němu poroste. Život věrného správce je viditelným projevem důvěry v Boha.

Být správcem neznamená pouze spravovat Boží vlastnictví. To, jakými jsme správci, vidí naše rodina, sousedé, celý svět a vesmír. Krista zjevujeme vlídností a morálkou, které jsou v souladu s Boží vůlí. Správcovství je prostě život podle dvou největších přikázání – lásky k Bohu a lásky k bližnímu. Jsou motivací a silou všeho, co děláme.

Sobotní školku mládeže vedla Iva Burešová a čas využila i k přípravě malého překvapení pro všechny přítomné, které přišlo v závěrečné části pobožnosti.

Příběh před kázáním Ivy Burešové nám připomenul, jak moudrý je náš Bůh, který si oblíbil ty, kteří jsou slabí, nedokonalí, nemoudří, aby zahanbil silné, mocné a moudré.

Kázáním s velikonoční tématikou nám posloužil Pavel Kostečka. Přepis hledejte v archivu.

Po kázání přišlo již zmíněné překvapení. Mládež si připravila malé velikonoční pásmo, kterým si spolu s dospělými chtěli připomenou nesmírnou oběť našeho milovaného Ježíše Krista. Trpěl za naše hříchy, naši neposlušnost. Smyl naše provinění a nyní sedí po pravici Boha Otce, a v ten pravý čas si pro nás přijde. Na závěr dnešní bohoslužby nás mládež doprovodila při zpěvu hrou na hudební nástroje a musíme říct, že jim to šlo opravdu moc dobře. Máme šikovné děti.

Dnešní shromáždění se uskutečnilo v dosti malém počtu bratrů a sester. Někteří odjeli, jiní se účastnili bohoslužby v jiném sboru. Nicméně i tam, kde se dva či tři sejdou v Božím jménu, je On mezi nimi. Úvodní video ze série Line Age shrnovalo poslední chvíle Jana Husa a Jeronýma Pražského, které byly více než hrdinské.

Sobotní školou na téma Návyky dobrého správce nás provedla Květa Tyšerová.

Nejvěrnější správci jsou ti, kteří si vytvoří dobré návyky. Naše návyky utvářejí to, jací jsme – dnes i ve věčnosti. Životy těch, kteří pracují na dobrých návycích a jsou věrní v povinnostech, budou jako jasné světlo zářit na cestu ostatním. Návyk je rozhodnutím, které v nás postupem doby pevně zakořenilo.

Jedním z nejužitečnějších návyků je hledat Boha hned,  když se ráno probudíme. Ježíš vždy hledal Boha. Kristův příklad můžeme následovat, jestliže se rozhodneme milovat Boha celým srdcem, myslí i duší.

Naši správcovskou roli musíme vždy vykonávat ve světle Ježíšova návratu. Věrní správci plní své povinnosti se stejnou odpovědností, jako kdyby byl Pán přítomen. Zvyk hledět do budoucnosti a očekávat vrchol evangelia, je užitečný i pro nás. Náš čas je konečný a nedá se vrátit. Jako správci s ním proto musíme správně zacházet. Využívejme ho na to důležité pro časný i věčný život. Bible nám pomůže rozeznat, co nám za to stojí.

Během pozemského života Kristus neúnavně působil na lidi a uzdravoval je duchovně, duševně i tělesně. Bůh chce, abychom byli co nejzdravější již tady na zemi. jako správci si osvojujeme návyky prospěšné pro mysl, tělo i duši. Bůh nám dal ducha rozvahy. Ta nám pomůže rozlišovat mezi dobrem i zlem. Rozvahu a sebekázeň posílíme praxí.

Děti pod vedením Ivy Burešové zakončovaly své úkolky o správcovství. Slovíčko před kázáním měla netradičně Květa Tyšerová, která nám přečetla příběh ze svého dětství, který jí velmi ovlivnil. Jmenoval se „Kup si sám“ a byl o muži, který vyměnil pravidelné večery v hospodě za čas trávený se svou rodinou a našel něco mnohem hodnotnějšího.

Kázáním nám posloužil bratr Bohumil Mroček. Přepis najdete v archivu.

Moc krásnou tečku našeho dnešního shromáždění udělali Klárka Černá a Míša Sirka, kteří nám přinesli své svatební oznámení a také sladkou výslužku.

Stalo se již tradicí, že před samotným studiem sobotní školy zhlédneme jeden díl seriálu LINE AGE z produkce Hope TV, který popisuje vývoj protestantismu v Evropě. Dnes jsme si připomněli postavy pro české dějiny velmi významné – Jana Husa a Jeronýma Pražského.

Sobotní školou nás provedl Petr Chára. Téma bylo pro dnešní dobu velmi aktuální – Dluhy – každodenní rozhodnutí.

Peníze s půjčujeme, protože je potřebujeme utratit. Riskujeme a předpokládáme, že budeme schopni danou částku splácet a že se naše finanční situace nezmění. Budoucnost však neznáme a půjčení peněz v sobě nese riziko. Koloběh půjčování  a utrácení je hybnou silou konzumního života. Pokud nás hmotný svět láká, hledejme Boží vedení.Příkladme je pro nás sám Ježíš – po čtyřicetidenní půstu ho satan tříkrát pokoušel, ale Kristus nepodlehl. Ukázal, že nad hříchem je možné zvítězit.

Nezvykejme si na půjčování. Pokud si půjčíme, splaťme dluh co nejdříve. Moudrý člověk plánuje tak, aby mu k životu stačily prostředky, které má k dispozici. „Uzavři s Bohem smlouvu, že s jeho požehnáním splatíš dluh, a pak se už nezadlužuj, i kdybys měl žít o chlebu a vodě.“

Ať už jako správci ukládáme peníze pro potřeby rodiny, nebo je „investujeme“ v nebi, nejde o to, kolik jich vlastníme, ale zda se svěřenými prostředky nakládáme podle Boží vůle.

Pravidelné slovíčko před kázáním Ivy Burešové připomnělo postavu Napoleona Bonaparte, který řadu let vyprávěl historku o vojákovi, který v boji u Slavkova přišel o ruku a z oddanosti vůči císaři si usekl i druhou. Všichni příběhu věřili, nikoho nenapadlo se ptát, čím si ji usekl. Stejně tak my často věříme pomluvám, domněnkám, a to je v Božích očích bláznovství.

Kázáním nám dnešního dne posloužil bratr Jiří Veselý, přepis kázání najdete v archivu.

Tento víkend se konala v Malenovicích akce, kterou si žádná z nás nemohla nechat ujít – konference žen. Naprosto úžasná záležitost, na které se vždy cítíme jako princezny – obletované, hýčkané a Bohem milované.

Sluníčko provonělo vzduch jarem, ale v Malenovicích ještě pokrýval svahy sníh. Dokonce se ještě lyžovalo. Hotel KAM nás opět přivítal velmi milým personálem, čistými a útulnými pokoji a báječným jídlem v nadstandartních porcích. Celý program se nesl v duchu příběhu o ženě Samaritánce u studny, která se zde potká s Ježíšem. Hosty byly sestra Denise Hochstrasser a Dagmar Dorn ze Švýcarska – původní a nová vedoucí oddělení žen při Interevropské divizi. Vyslechly jsme několik úžasných kázání, která nás velmi oslovila a mnohdy i rozplakala. Víkend byl protkán chválami, workshopy, povídáním o Službě žen, prožily jsme také krásný kulturní večer s koncertem a výstavou fotografií. Pokud chcete znát podrobnosti, musíte si počkat na další číslo bulletinu, které vás s obsahem konference bude obsáhle informovat.

Přepis kázání obou výše zmíněných dam najdete v archivu.

                       Video

Pozdrav z Malenovic z konference žen 2018

Média nám již delší dobu vyhrožují arktickou zimou. A je to tady. Ale i když nás mráz pevně sevřel do svého náručí a krajinu zasypal sníh, nás nezastraší. Sešli jsme se v hojném počtu v teple modlitebny a nálada byla více než příjemná.

Vedoucí sobotní školy Petr Kimler nás všechny přivítal a vedení sobotního úkolu svěřil do rukou Bohumila „Miloše“ Mročka, našeho čerstvého a uspěšného účastníka Jizerské padesátky. Tématem byly tento týden Desátky.

Od dob Abrahama a Jákoba dávali věrní lidé Bohu desátek. Desátky jsou součástí systému, který finančně zajišťuje Boží církev a dává jí možnost plnit Boží poslání. Příjemce desátků – správce – nese zodpovědnost za to, aby Bohem svěřené prostředky byly použity k šíření evangelia. Bůh zaslíbil hojnost požehnání všem, kteří věrně odevzdávají desátky. Když jsme požehnaní, je naší povinností podělit se s ostatními. Největším požehnáním, které dsátky přinášejí, je posílení důvěry v Boha.

Není možné odevzdávat desátek na činnost, lterou my uznáme za vhodnou. Desátek je oddělen pro zvláštní účel. není to jen nějaký bezvýznamný fond. Je jasně určen k podpoře těch, kteří přinášejí Boží poselství světu, a tento účel musí být dodržen. V Bibli byl desátek vždy odevzdán na místo, které si Bůh zvolil, bez ohledu na to, v jaké situaci a době se Boží lid nacházel.

Odevzdávání desátků není pro nás žádnou zásluhou a nezajistí nám spasení. Spasení je dar určený těm, kteří si ho nezaslouží. Odevzdáním desátků ukazujeme svůj postoj k Božím požadavkům. Pokud jsme si uvědomili, že jsme jen správci a vše, co máme, nám svěřil Bůh, je naším vnějším projevem také věrnost v desátcích.

Slovíčko před kázáním Ivy Burešové nám připomnělo, jak důležitý je náš vztah k přátelům. Ne vždy se chováme dobře a mnohé můžeme pokazit. Důležité je křivdy „zapisovat pouze do písku“ a štěstí „tesat do kamene“.

Kázáním nám posloužil bratr Pavel Kostečka. Název „Sladký jako med“ zní hodně lákavě. Zda tomu tak je zjistíte v archivu kázání.

Chřipková epidemie a právě probíhající prázdniny s názvem „jarní“, čemuž pohled z okna vůbec neodpovídá, se podepsaly na trochu menší účastí bratrů a sester dnešní sobotu. Ale o to příjemnější nálada ve sborečku vládla.

Petr Kimler se ujal jak zahájení, tak vedení sobotní školy. Tématem byla Věrnost Bohu, ale vlastně se řeč u jednotlivých úkolků vždy stočila na desátky. Je vidět, že příští týden, kdy se danou problematikou budeme zaobírat, bude hodně diskutován.

Věrné chování vůči Bohu je u křesťana zásadní. Nepoctivé jednání nám vadí, hlavně u druhých lidí. U sebe máme sklon ho zlehčovat a ospravedlňovat. Tím klameme sami sebe i Boha. On ví, jak snadno sklouzneme k nepoctivému chování. Mocnou zbraní proti pokušení nepoctivosti a sobectví v materiálních věcech jsou právě desátky.

Desátky jsou viditelným projevem naší víry a lásky k Bohu. Když dáváme Bohu desetinu z toho, co vyděláváme, přiznáváme se ke svému Vykupiteli a dáváme jasně najevo, že jsme na Něm závislí a jsme pokorní.

Správce by se měl vyznačovat růstem víry. Víra není jednorázovou záležitostí. Měla by časem sílit. Může však i slábnout. Záleží na tom, zda vírou opravdu žijeme.

Mládež se zamýšlela opětovně nad vlastnostmi správců, tentokrát morálními. Slovíčko před kázáním téma doplňovalo, Iva Burešová se zamýšlela nad naším svědomím, které by mělo být pro Pána očištěno.

Kázáním z Božího slova nám posloužil bratr Jaromír Juřínek. Přemýšleli jsme nad povoláním Samuela. Přepis najdete v archivu.

Plni příjemných dojmů z aliančního shromáždění jsme se dnes sešli k tradiční sobotní bohoslužbě. Úkolem nás provedla Květa Tyšerová. Téma bylo v době přípravy na volby do výboru sboru více než aktuální – Vlastnosti křesťanského správce. Pokud chceme tuto funkci zastávat dobře, měli bychom celým svým životem zrcadlit Kristovu povahu. To nám pomůže v práci, kterou nám Bůh svěřil.

Věrnost – absolutně věrný je pouze Bůh, je to součást Jeho charakteru. My se věrnými správci stáváme, když v našem životě působí Bůh. Věrnost znamená stát za tím, co je správné.

Oddanost – Bůh s námi neuzavřel obchodní smlouvu, kdy by byly vyjmenovány obchodní podmínky.  Ani nám nedal pouhý seznam pravidel, podle kterých bychom měli žít. Oddanost má být dobrovolná a z lásky.

Čisté svědomí – svědomí slouží jako „vnitřní měřítko“ našeho života. Mělo by být nastaveno podle vysokého a dokonalého vzoru Božího zákona. Když Bůh vepíše svůj zákon do srdce a člověk se ve víře snaží jeho zákon dodržovat, i jeho svědomí bude očištěno.

Poslušnost – nejsme poslušni proto, abychom byli zachráněni. Jsme poslušní, protože už zachráněni jsme. Poslušnost je důsledkem opravdové víry.

Poctivost a spolehlivost – uděláme-li, k čemu jsme se zavázali, a to bez ohledu na to, kam nás tlačí okolí, je v našem jednání vidět Boží charakter. Důvěryhodnost je vrcholem etického chování. Svědčí o tom, že člověk jedná podle nejvyšších morálních zásad.

Děti a mládež v sobotní školce se také zamýšlela nad vlastnostmi lidí, kteří jsou pověřeni správou ať už materiálních věcí, tak duchovních, ale i správou času.

Slovíčko nejen pro děti Ivy Burešové na téma správcovství také navazovalo. Mluvilo o 86400 sekundách, které každý den dostáváme darem a záleží jen na nás, jak je využijeme. Komu pomůžeme, koho potěšíme. Pokud své sekundy promarníme, je to ztráta navratná. A kdo ví, zda zítra nějaké další sekundy dostaneme.

Kázáním nám posloužil bratr Marek Wagner ze sboru Kateřinice a jeho přepis najdete v archivu.

All-focus

Další ročník Národního týdne manželství, který je zároveň i modlitebním týdnem křesťanského domova církve adventistů, proběhne v týdnu od 12. do 18. února 2018. Téma s názvem „Manželství bez mýtů“ je současně i nadpisem sborníku přednášek, který sepsali odborníci zabývající se rodinnou problematikou (J. Bauer, R. Jonczy, M. Žůrek,…). Je distribuován na sbory v tištěné podobě, v elektronické verzi je ke stažení ZDE.

Leden utekl jako voda, čekali bychom nejstudenejší měsíc v roce a zatím se nám rozezpívali ptáci, jako by už ohlašovali jaro. No uvidíme, zda trumfnou Dagmar Honsovou.

Sobotní školou nás dnes provedl zkušený učitel Petr Chára. Snažil se s námi rozebrat téma „Zodpovědnost dobrých správců“.

Sobotní školku mládeže vedla Iva Burešová a naši mladí opět přemýšleli nad správcovstvím. Tentokrát řešili hlavně starost o zdraví, čas a duchovní dědictví. Slovíčko před kázáním mluvilo o tom, že mnohdy nejsme schopni prožívat pokoj, a to díky svému mylnému chápání věcí.

Ozdobou dnešní bohoslužby byla Blanka Novotná, která nám posloužila kázáním z Božího slova. Proloženo mnoha zajímavými příběhy bylo opravdu milé.