Krásný slunečný den – taková byla dnešní sobota. Po mrazech minulých dnů to byla velmi vítaná změna.

Pohled do modlitebny dnes nebyl moc optimistický, a to z důvodu malého počtu přítomných. Ale to se mělo během první čtvrthodiny změnit. K radosti nás všech přijela nejedna návštěva a hned bylo veseleji. Odměnou jim jistě byl trošku netradiční závěr dnešní bohoslužby.

Poslední úkol sobotní školy s námi probral Miloš Mroček, tématem byly Výsledky věrného správcovství.

Úkolem správce je žít jako svědek o Bohu, kterému slouží. Má mít nepřehlédnutelný, dobrý vliv na životy druhých lidí. Výsadou nás jako správců je ukazovat lidem, kteří neznají Boha, lepší a smysluplnější život. Správcovství znamená, že jsme poslechli povolání žít život v úzkém vztahu s Bohem a prožívat s ním náš osobní růst. To se projeví v tom, jak zacházíme s dary, které nám Bůh svěřil.

Správce by měl být spokojený s tím, co má. Křesťanská spokojenost je příjemný, vnitřní, tichý a vděčný stav ducha. Dobrovolně se podřizuje a těší se z Božího moudrého a otcovského zacházení, bez ohledu na okolnosti. Naučme se důvěřovat Bohu tím, že ve víře vykročíme vpřed a spolehneme se ve všem na něj. Čím více se spoléháme, tím více naše důvěra k němu poroste. Život věrného správce je viditelným projevem důvěry v Boha.

Být správcem neznamená pouze spravovat Boží vlastnictví. To, jakými jsme správci, vidí naše rodina, sousedé, celý svět a vesmír. Krista zjevujeme vlídností a morálkou, které jsou v souladu s Boží vůlí. Správcovství je prostě život podle dvou největších přikázání – lásky k Bohu a lásky k bližnímu. Jsou motivací a silou všeho, co děláme.

Sobotní školku mládeže vedla Iva Burešová a čas využila i k přípravě malého překvapení pro všechny přítomné, které přišlo v závěrečné části pobožnosti.

Příběh před kázáním Ivy Burešové nám připomenul, jak moudrý je náš Bůh, který si oblíbil ty, kteří jsou slabí, nedokonalí, nemoudří, aby zahanbil silné, mocné a moudré.

Kázáním s velikonoční tématikou nám posloužil Pavel Kostečka. Přepis hledejte v archivu.

Po kázání přišlo již zmíněné překvapení. Mládež si připravila malé velikonoční pásmo, kterým si spolu s dospělými chtěli připomenou nesmírnou oběť našeho milovaného Ježíše Krista. Trpěl za naše hříchy, naši neposlušnost. Smyl naše provinění a nyní sedí po pravici Boha Otce, a v ten pravý čas si pro nás přijde. Na závěr dnešní bohoslužby nás mládež doprovodila při zpěvu hrou na hudební nástroje a musíme říct, že jim to šlo opravdu moc dobře. Máme šikovné děti.