sbor Církve adventistů sedmého dne
Beseda „Biblická archeologie ve Svaté zemi“
Mgr. Tereza Holasová Vystudovala archeologii a judaistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci a odborně se zaměřuje na biblickou archeologii a archeologii židovských památek. Biblická archeologie nám umožňuje nahlédnout do světa, o kterém vypráví Bible.
Paní Mgr. Tereza Holasová nás na své skvělé besedě na téma „Biblická archeologie ve Svaté zemi“ nejprve seznámila, čím se tomuto vědní obor zabývá. Ona sama se zaobírá nálezy z oblasti Izraele, Mezopotámie, Egypta, řeckých ostrovů a Anatolie. Poslední výzkumy prováděla ve starozákonních městech Tel Lachish a Azeka. Vysvětlili jsme si dva směry biblické archeologie – minimalistický, který nevěří v pravdivost biblických textů, a maximalistický, pro který je Bible spolehlivý zdroj. Také jsme měli možnost porovnat biblickou časovou osu s archeologickým datováním, rozděleným na periody podle materiálů, které se v daném období používaly.
TEL je označení kopce, který vznikl uměle. Na určitém místě vzniklo osídlení, které bylo po určité době zničeno, a na daném místě později vzniklo nové město. To je původ kopcovitých útvarů v Izraeli. Jako například Tel Lakíš, představitel regionu Šefela, ve své době druhé nejvýznamnější město hned po Jeruzalému. Lakíš znamená v hebrejštině „hořet“, což průzkumy dokázaly – opakovaně zde docházelo ke zničení požárem. I když průzkum města probíhá od roku 1932, prozkoumán je pouze zlomek naleziště.
Každé historické období je znatelné v archeologických nálezech. Prošli jsme s naší přednášející jednotlivé etapy, připomněli jsme si biblické verše popisující toto období a seznámili jsme se s nálezy, které potvrzují pravdivost uvedených textů. Bylo úžasné sledovat, jak do sebe „dílky skládačky“ zapadají.
Město Lakíš má 3 chrámy a výstavní palác. Velmi oblíbený je symbol skaraba, který se objevuje všude. Z toho jsou patrné silné vazby mezi Egyptem a Kenánem. Stavby jsou vyhotoveny z nepálených cihel, dřevo je nedostatkové zboží, používá se minimálně. Při vykopávkách se našla řada nádob a zlatých plechů s vyobrazením různých bohů. Je zřejmé, že místní obyvatelé tíhli k modloslužbě, což bylo pro Kenán typické.
Lakíš bylo po Jeruzalému druhé největší město a Bible o něm hovoří dosti často. Nalezeny zde byly nádoby z doby vlády krále Chizkijáše, které mají zajímavou pečeť s textem LMLK = lemelech = pro krále. Mohlo jít o nádoby na daně, desátky nebo jídlo na válku.
V bráně města, která sloužila jako radnice, nádraží, celnice, obchod, byl nalezen kamenný záchod, který nebyl nikdy použit. Král Chizkijáš byl věrný Bohu a povolil jeho uctívání pouze v chrámu v Jeruzalémě. Protože brána sloužila také jako obřadní místo, král do ní dal umístit záchod, aby místo znesvětil.
Vně města Lakíš se zachovala dobývací rampa, zbytky zbraní, munice do praků. Také kamenná stéla, dnes uložená v Londýnském muzeu, na které je vyobrazeno město obléhané vojáky, z brány utíkají lidé do bezpečí z města pryč. Lakíš padl. Jeruzalém dobit nebyl.
Během svých průzkumů byla naše přednášející součástí týmu, který odhalil řadu artefaktů z jeruzalémského chrámu z Chrámové hory. Našli dřevěné ostění, které bylo v chrámu původně osazeno, a později využito při stavbě nových budov mešit.
Nalezena byla zlatá náušnice fénického typu. Zcela jistě patřila někomu, kdo se pohyboval na královském dvoře. Bible hovoří o tom, že v době Davida a Šalamouna byl udržován kontakt s králem Týru, od kterého kupovali vzácné dřevo z libanonského cedru. V této době se mohla náušnice do města dostat. Nalezena byla také nádoba vyrobená z hlíny z Jeruzaléma pravděpodobně v Sáby ( 800 př.Kr. ) s nápisem „kadidlo“. Velice zajímavé jsou olověné destičky nalezené na hoře Ebal, odkud byly podle Bible pronášena prokletí, zatím co z hory Gerazim byla pronášena požehnání. Na destičkách jsou zbytky nápisu „Buď proklet ve jménu Jahve“. Tyto destičky byly skenována českým týmem, který spolupracuje na vykopávkách s Izraelskou stranou.
Tereza Holasová se zúčastnila vykopávek také ve městě Azeka. Radost má z nálezu kamene, který původně sloužil k hraní hry podobné našim piškvorkám, později zabudovaný do stavby zdi domu.
Pro archeology nejsou důležité jen samotné nálezy, ale také informace o hloubce uložení, předmětech okolo, složení hlíny apod., z čehož lze vyvodit řadu velmi zajímavých informací.
Součástí archeologického výzkumu není jen samotné kopání, ale také skenování pomocí radiometrických metod, které přináší řadu důležitých poznatků.
Prožili jsme velmi zajímavý večer, kdy jsme se mohli alespoň pomyslně přenést do doby biblických příběhů a na vlastní oči vidět předměty, které možná drželi v rukou ti, o kterých v Písmu čteme. Děkujeme za úžasný prožitek.

Komentáře uzavřeny.