Říká se, že nemoci nechodí po horách, ale po lidech. Dodejme, že i po zvířátkách. Náš chlupatý člen sboru, samozvaný diákon sálu, který v sobotu každého nově příchozího s vrtícím ocáskem radostně vítá, se roznemohl. Kéž mu Pán dá zdraví a s ním i všem, kdo se z důvodu nemoci nemohou dostavit na pobožnost.

Úkol sobotní školy s námi prostudoval Franta Tomanec s nadhledem a moudrostí sobě vlastní. Měl název „Spory o Ježíšovo učení“. Markovo evangelium 2.kapitola obsahuje pět příběhů ilustrujících Ježíšovo učení v kontrastu s učením náboženských vůdců. Příběhy jsou napsány specifickým způsobem: každý následující příběh souvisí s tím předchozím prostřednictvím určité paralely a poslední příběh se obloukem spojuje s prvním. Každý z pěti zmíněných příběhů představuje určitý pohled na to, kdo je Ježíš. Pisatel evangelia používá zvláštní způsob psaní, který se nazývá „sendvičový příběh“. V každém příběhu je středem buď konkrétní aspekt Ježíšova charakteru a jeho role jako Mesiáše, nebo podstata a povaha učednictví.

Příspěvek před kázáním měl Jirka Kostruh, který nám přečetl svou esej, ve které se zabývá otázkou víry. Natolik nás zaujala, že jsme se rozhodli otisknout ji v příštím čísle sborového bulletinu. Počkejte si na ni.

Kázáním z Božího slova nám posloužil Hynek Dona. V minulém týdnu, krátce poté co byl kázajícím na krásné a veselé svatbě, prožil smutnou událost, kdy musel vést pohřeb mladého člena vsetínského sboru. Co říct pozůstalým? Jak potěšit? V Bibli je mnoho zaslíbení, povzbuzení, ale které použít? Rodina má jedinou otázku – proč? Najednou nemáte odpovědi, slova. Nad tímto tématem jsme se dnes zamýšleli. Opět nabízíme audio záznam kázání.