Mrazivé sobotní ráno přikrylo celé město bílou mlhou. O to rychleji jsme spěchali do vytopené modlitebny. Počasí se podepsalo na účasti – řada bratrů a sester je nemocných. Myslíme na ně a vyprošujeme jim Boží pomoc. Především na jednoho brášku jsme dnes mysleli a usilovně se modlili za jeho uzdravení. Pán posiluj jeho rodinu. Podpořit nás přijeli naši bráškové ze sboru Kateřinice, takže zaplnili prázdná místa a hned nám bylo veseleji.

Úvodní video Line age nás seznámilo s počátkem protestatantismu. Vzpomněli jsme na druhý sněm ve Špýru, kdy německá knížata nepodpořila  závěry sněmu omezující lidská práva. Sobotní školou s názvem „Nejpřesvědčivější důkaz“  nás provedl Miloš Mroček. V minulých úkolech jsme se zamýšleli nad jednotou církve, která by se měla projevovat v každodenním životě věřících a v poslání církve. Církev je viditelným svědkem Kristova spásného díla a jeho zachraňující moci. Pokud žijí věřící v jednotě s Kristem, žijí v jednotě mezi sebou. Jednota církve je Božím darem, ne výsledkem lidského snažení ani našich dobrých skutků nebo záměrů. Jednota se projevuje trpělivostí, snášenlivostí, vzájemným odpuštěním a laskavostí. Buďme tolerantní a pokud se nemůžeme shodnout v otázkách, které nejsou otázkami spasení, buďme snášenliví.

Před modlitebnou zastavilo auto obalené sněhovou peřinou. Kde se u nás na Valašsku, kde není ani vločka, bere tento vůz? Přijel rovnou z Prahy a přivezl očekávanou a velmi milou návštěvu – Ivetu Halešovou, vedoucí oddělení Služby ženám. Kromě Ivetky ovšem přivezl i sníh – za chvíli se začala sborová zahrada barvit do bíla  a padající vločky navozovaly sváteční atmosféru.

Po přestávce nám Iva Burešová přednesla slovíčko před kázáním. Vyprávěla o kavárně v Praze, která zaměstnává autisty a lidy s Dawnovým syndromem. Protože byla před krachem, majitelka se pokusila pomocí sociální sítě facebooku získat nové zákazníky. Získala nejen je, ale i nemalý finanční obnos a tito postižení lidé mají zajištěnu práci na dalšího půl roku. Pomohlo obrovské množství lidí jen nepatrným skutkem. Jeden malý skutek lásky a dobré vůle vůbec není zanedbatelný. Může způsobit veliké věci. Bůh po nás nechce veliké hrdinské činy, pouze malé, ale zato stále.

Po slovíčku nám naše mládežnice zazpívaly písničku na osvalu Pána. Zkusily nacvičit vícehlas a nutno uznat, že se  jim to opravdu povedlo.

Kázáním nám dnes posloužil kazatel Pavel Kostečka. S blížícím se obdobím vánoc se zamýšlel nad tím, jak se náš nepochopitelně veliký Bůh ponížil a vtělil se do bezbranného miminka do nejchudšího prostředí. Zatím co on se ponížil, jeho soupeř satan se snažil povýšit na Boha. Přepis kázání najdete v archivu.

Po kázání jsme se spolu sešli u prostřeného stolu a pochutnali si na společném obědě. Všem chutnala hlívová polévka, salát, chlebíčky i nejrůznější druhy zákusků. Dobře naladěni jsme se poté přesunuli zpět do modlitebny, abychom si vyslechli úvahu Ivety Halešové o vlastnostech královny ze Sáby, tedy o vlastnostech nás, žen. Následně nás informovala o aktivitách oddělení Služba ženám. Přítomné dámy nakonec dostaly drobný dárek – přívěšek s logem oddělení. Ivetku jsme za její povídání a báječné odpoledne obdarovali květinou. A protože už se venku začalo šeřit, rozloučili jsme se a rozešli do svých domovů. Děkujeme Pánu zá krásnou sobotu.