V očekávání krásného slunečného počasí, stejně jako tomu bylo vloni, jsme se všichni těšili na náš výjezd na chatu Pod vrchem v Hošťálkové, kde jsme si chtěli společně se sborem Kateřinice připomenout požehnání, kterých se nám od Pána dostává a uspořádat si Den díkůvzdání. Ale všechno bylo jinak – nebe se zatáhlo a drobný déšť lákal spíše zůstat doma za teplými kamny. Nicméně i přes nepřízeň počasí se společenská místnost chaty zaplnila do posledního místečka, ba ještě chybělo. To proto, že sluníčko jsme si nesli všichni ve svých srdcích.

Organizaci soboty jsme svěřili „větry nejrůznějších akcí ošlehané“ Soni Mročkové. Každý z příchozích donesl nějaký výpěstek ať už v přírodním stavu či zavařený, nebo květiny a římsa krbu byla ve chvilce opravdu krásně nazdobená. Stoly zaplnily hrnečky s teplým čajem i něčím dobrým k zakousnutí, a naše společná netradiční bohoslužba mohla začít. Neobešla se samozřejmě bez studia sobotní školy, kterou nás provedl Miloš Mroček. Děti byly svěřeny do rukou mladých „učitelek“ z řad mládežnic.

Kázáním nám posloužil kazatel Hynek Dona, který byl tak trochu nesvůj, protože v papučích ještě nekázal :-). Zamýšlel se samozřejmě nad tématem Díkůvzdání. Jsme zvyklí děkovat Bohu? Jsme vděční? A máme být za co vděční?

Po kázání následoval skvělý společný oběd – houbový guláš – jsme si mohli dát díky sběratelské vášni Pavla Pimka. Kulinářský zážitek korunovaly nejrůznější sladké dobroty vytvořené našimi sestrami. Poobědový čas byl věnován povídání s bratry a sestrami, procházce okolo chaty, či popíjení dobré kávičky.

Program sobotního odpoledne byl také nabitý. Bratr kazatel Hynek Dona je známý svou ochotou věnovat čas a energii potřebným lidem, především na Ukrajině. Připravil si pro nás velmi zajímavé povídání o svých cestách do této země ne příliš vzdálené co do kilometrů, ale jistě co do životní úrovně. Dozvěděli jsme se o balíčcích pro děti i seniory, o tom, jak velkou radost dokáží tyto malé činy lásky způsobit.

Nejen lidé na Ukrajině, ale i my máme za co děkovat Bohu. Využili jsme proto příjemný odpolední čas k osobním vyznáním a díkům. A potom již přišel okamžik tak očekávaný především dětmi – tombola. Nejen malí účastníci akce, ale i ti velcí byli bohatě obdarováni.

Den se nachýlil k večeru. Ještě poslední společná fotka, aby bylo na co vzpomínat, a rozjedeme se do svých domovů.

Děkujeme Pánu za další požehnanou sobotu.