Všichni se asi shodneme na tom, že dnešní svět je jeden velký zmatek. Doba je hektická, plná konfliktů a katastrof.  Jsme přehlceni množstvím informací, mnohdy jsme jimi manipulováni, a člověk se mnohdy nedokáže orientovat, co je a co není pravda. Zmatku se týkal dnešní úkol sobotní školy s názvem „Město zvané Zmatek“, kterým nás provedl František Tomanec. Jak je jeho zvykem – po nastínění některých myšlenek a přečtení stěžejních veršů ponechal volný prostor pro postřehy a názory přítomných.

Zatím co Babyloňané vnímali název města Babylón jako „brána bohů“, pro Izraelce bylo synonymem pro něco nedobrého. Není divu – pro ně byl především místem jejich zajetí. Prof.Heller přeložil slovo Babylon velmi trefně jako „Blábolov“. S tímto označením se setkáváme v průběhu dějin lidstva několikrát. Naposledy se s ním setkáváme ve Zjevení, kde představuje falešný náboženský systém na konci dějin, který svou podstatou připomíná vlastnosti starozákonního Babylónu. Zamýšleli jsme se nad tím, co toto označení znamená pro každého z nás. Zajímavou myšlenkou je také skutečnost, že autor Zjevení, apoštol Jan, byl vyhnán na konci života na ostrov Patmos, což samo o sobě nebylo pro něho příjemné. Nicméně i to, co se zdá nedobré, dokáže Bůh použít k dobrému – Jan byl v blízkém kontaktu s Bohem a napsal velmi důležitou knihu, která nám pomáhá pochopit události konce. Shrnutí nejdůležitějších myšlenek můžete najít na našem webu.

Příspěvek si dnes připravil Jindřich Kimler. Kdo ho jen trochu zná, je mu jasné, že se bude jistě týkat Bohem vyvoleného národa Izrael. A skutečně. Připomněl nám právě probíhající svátek Šavuot (Svátek týdnů). Je poutním svátkem, který se slaví 7 týdnů po Pesachu. Představuje slavnosti sklizně, kdy se přinášely do chrámu obětiny prvního ovoce. Synagogy jsou zdobeny zelenými větvičkami, aby se zdůraznil zemědělský význam svátku. O tomto svátku se slaví i darování Tóry na hoře Sinaj.

Kázáním z Božího slova nám posloužil bratr Jiří Kloda, který je známý svým zájmem o historii. A na jeho kázáních je to znát. Vždy nás velmi nenásilně a zasvěceně uvede do historických souvislostí události, o které hovoří.

Své zamyšlení uvedl verši Sk 16, 6.-12. a 1Petr 1, 1.-12. které dokumentují skutečnost, kdy Duch svatý zabránil apoštolu Pavlovi jít do Asie jako misionář. Pavel byl už zkušený, věděl, kam chce jít, a jak na lidi působit. A najednou je mu v cestě zabráněno a přikázáno jet do Makedonie. Nevíme, kdo šel do Asie místo něho, a zda vůbec někdo. Misie může fungovat jinak a zvláštně. To, že někam nejdeme, nemusí nic znamenat. Někdy není potřeba misijně talentovaného člověka. Stačí působení Ducha svatého. Podstatou našeho následování Boha není to, co dokážeme, ale to, jak mně Bůh pracuje, kam nás vede.

Zvukový záznam kázání najdete na našem webu pod odkazem Kázání.