Dnešní sobotu jsme prožili společně s ostatními valašskými sbory na společné bohoslužbě ve Vsetíně. Důvodem byla vzácná návštěva bratra Marka Harasteje, který nám přijel nabídnout studium na ATI, ale hlavně nám posloužil kázáním.

Sobotní škola proběhla ve dvou třídách. Studovali jsme první úkol nového čtvrtletí z tématu „Povoláni Bohem“. Biblické úkoly pro toto čtvrtletí naši pozornost zaměřují na konkrétní, praktické kroky. Prozkoumáme společně několik motivujících biblických příběhů. Budeme číst o povzbuzujících zkušenostech. Dozvíme se o dostupných možnostech, které nám pomohou oslovit naše bližní (zejména ty, kteří nejsou křesťané). To vše však bude sloužit jen jako motivace.  Skutečným cílem, opravdovou podstatou každé lekce je to, na co se zaměříme vždy v části na čtvrtek – výzva vykročit a udělat něco konkrétního, praktického. Budeme mluvit o teologických pravdách a ukážeme si různé využitelné nápady a návody.  A každá část na čtvrtek bude obsahovat i výzvy, které budou na sebe postupně navazovat. Cílem je, aby každý z nás přijal výzvu, modlil se o vedení Duchem svatým, uplatnil to, co se naučil.

První úkol měl název „Bůh a jeho touha zachránit člověka I.“ V Bibli vidíme Boha, který podává ruku svým dětem a touží být s nimi. Od začátku navazuje vztah s Adamem a Evou. Dokonce i když do světa vstoupí hřích, pokračuje ve svém díle. Boží plán záchrany nakonec dospěje ke svému závěru (Zj 21–22). Toto vědomí by pro nás mělo být motivací při hlásání věčného evangelia světu (Zj 14,6.7). Každé misijní úsilí by proto mělo být zaměřeno na budování vztahu se Stvořitelem a na správné pochopení jeho povahy jako Zachránce. Hlavní myšlenky úkolu najdete ve Shrnutí na našem webu.

Před kázáním nás potěšila písní talentovaná Lenka Kubičíková, a potom už jsme se zaposlouchali do kázání bratra Marka Harasteje.

Zamýšleli jsme se nad dvěma událostmi, které prožili Izraelité během svého 40-letého putování pouští. I když zažili mnoho zázraků, i když byl Bůh s nimi, stejně se bouřili. Třetí den po průchodu skrze Rudé moře naléhali na Mojžíše, aby jim sehnal vodu, protože žíznili. Mojžíš se modlil k Pánu a ten mu uložil bouchnout tyčí do skály. Okamžitě z ní vytryskl mocný praven čisté vody a lidé i dobytek se do sytosti napojili. Stejná situace nastala po 40ti letech. Stejné místo, stejný problém. Izraelci nemají vodu. Opět jdou za Mojžíšem. Tomu je uloženo před skálou promluvit, ale on do ní udeří, stejně jako kdysi. Poprvé to bylo dobře, podruhé špatně. Izraelci si pokládají otázku – je Bůh s námi? Ví co potřebujeme? Jak to, že reaguje jinak, než my si myslíme, že by měl, a nebo v jiný čas. Je v našem životě Bůh?

Závěry dnešního kázání byly tři:

  • to, co bylo dobré dříve, nemusí být dobré dnes 
  • to, že se něco povedlo, že to funguje, neznamená, že to bylo dobře
  • nedomnívejme se, že jsme imunní vůči chybám jen kvůli vyššímu věku

Videozáznam kázání najdete na našich stránkách pod odkazem „Kázání“.

Příští sobotu se sejdeme ve sboru Valašské Meziříčí na Díkuvzdání. Těšíme se na vás. Zároveň proběhne sbírka pro ADRA.