Sychravé počasí přeje respiračním chorobám, což se projevilo na dnešním počtu účastníků bohoslužby. Přejeme všem marodů brzké uzdravení.

Mládí vpřed! V duchu tohoto hesla uváděla dnešní sobotní školu Jindřiška Mročková. Je velmi důležité zapojit mládež do chodu sboru. Učitelem byl dnes vedoucí sboru Pavel Pimek. V úkolu s názvem „Cesta, pravda i život“ jsme se zabývali 13. a 14.kapitolou Janova evangelia. Nejprve jsme rozebírali příběh o umývání nohou Ježíšem, a potom jeho prohlášení: „Já jsem ta cesta, pravda i život.“

Bylo zvykem, že sluha nebo otrok myl nohy těm, kteří přicházeli do domu na jídlo. K překvapení všech sám Ježíš umyl nohy učedníkům. Milovaný Mistr vykonal úžasný čin pokory. Také my bychom měli být ve své službě pokorní.

Ježíš odchází do domu svého Otce, aby nám připravil místo. Ježíš dále říká: „A odejdu-li […], opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“. Naděje na návrat našeho Pána je založena na důvěře v muže, který toto zaslíbení dal. Nevíme-li, kam někdo jde, nemůžeme tuto osobu následovat. Ježíš odpovídá, že cestou k Otci je on sám. On je světlo, které osvětluje cestu k Bohu.

V Evangeliu se pravda opakovaně spojuje s Ježíšem, s jeho Otcem a s Duchem svatým. Naproti tomu protiklad pravdy – lež – je spojen s ďáblem a hříchem.

Názory a výmysly lidí nejsou přínosem pro náboženský život. Ať k lidem promlouvá Boží slovo. Bez Bible bychom tápali ve tmě. Nevěděli bychom nic o existenci Boha, jeho roli ve vesmíru, našem vlastním původu, smyslu života a budoucnosti.

Kázáním nám dnes posloužil Jan Wagner ze sboru Kateřinice. Heslem dnešní doby je nežít minulostí ani budoucností, ale užívat si současný okamžik. Jsme právě teď a tady šťastní? Nebo čekáme na pocit štěstí AŽ budeme mít víc peněz, AŽ budeme starší, AŽ děti odrostou… A jak se k tomu postavíme my, adventisté, kteří máme „očekávání“ přímo v názvu? Nad tím vším se můžete zamyslet při poslechu audiozáznamu kazání.

V neděli 15.prosince 2024 se uskuteční v naší modlitebně „Chuligánské vánoce“, na které jste všichni srdečně zváni.

Rádi bychom pro chuligány obdarovali vánočními dárečky. Proto prosíme o jejich připravení a donesení. Nezapomeňte na označení, zda jde o dárek pro muže nebo ženu.

Štědrým dárcům Pán jistě požehná.

Pomalu ale jistě se blíží vánoční svátky. Navzdory komerčnímu tlaku supermarketů by nemělo jít o čas přejídání a utrácení za nepotřebné dárky. Křesťanskou podstatou vánoc by mělo být rozdávání radosti, lásky, pomoci potřebným. V tomto duchu se uskuteční v neděli 1.12.2024 v modlitebně Církve apoštolské po bohoslužbě vánoční jarmark, kde budou prodávány rukodělné výrobky členů tohoto společenství a výtěžek bude určen pro pomoc Ukrajině. Na akci jsme srdečně zváni.

Sobotní školy se dnes ujal její vedoucí Bohumil Mroček. Pomalu se chýlíme ke konci studia Janova evangelia. Úkol měl název „Zdroj života“.

Na otázku, kým je, odpovídá Ježíš v Evangeliu podle Jana většinou výrazem, který označuje božství. „JÁ JSEM“ odkazuje na samotného Hospodina, který se zjevil Mojžíšovi „v plápolajícím ohni uprostřed trnitého keře“ (Ex 3,2) a řekl mu: „JSEM, KTERÝ JSEM“ (Ex 3,14). Téma „JÁ JSEM“ je velmi silně přítomno v celém Evangeliu podle Jana. Reflektuje je i základní verš naší lekce: „Já jsem ta cesta, pravda i život“. „JÁ JSEM“ je také světlo světa, chléb života, dveře ovcí, dobrý pastýř, vzkříšení a život a pravý vinný kmen.

Více >

Beseda 28.listopadu 2024 byla spíše autorským čtením Lucie Janíkové z její knihy „Poslední léto aneb Cesta, která mi změnila život“. Autorka za hudebního doprovodu Lukáše Balcárka ze skupiny Light &Love přečetla několik úryvků, které dokumentovaly její pouť do Santiago de Compostela a dobrovolničení na rodinné farmě v portugalských horách. Knížka je kombinací cestovního deníku s popisem dětství, mládí, dospívání a úvahou nad životem. Po návratu z pouti změnila paní Lucie zcela svůj postoj k životu, našla sama sebe a rozhodla se jít svou vlastní cestou, místo toho aby dělala to, co se od ní očekává. Změnila také svou profesi a začala se věnovat tvůrčí činnosti. V důsledku toho vznikly krásné ilustrace již zmíněné knihy.

Prožili jsme velmi příjemný večer, který končil příslibem nového jarního setkání, tentokrát na téma „Stezka sv.Olafa v Norsku“. Už teď se těšíme.

Vsetínská adrácká sobota

V polovině listopadu zavítal do vsetínského sboru současný ředitel české pobočky mezinárodní organizace ADRA, Radek Špinka v doprovodu své zákonné manželky Martiny. Dalo se čekat, že jeho kázání bude korespondovat s posláním uvedené dobročinné agentury. Přečetl známé závěrečné verše z 25. kapitoly Matoušova evangelia, kde je zaznamenáno úplně poslední Ježíšovo kázání před jeho ukřižováním. Závěrečná řeč míří k jeho opětovnému návratu a tím i k otázce přípravy na tuto událost. Mistr svým následovníkům kupodivu neradí, aby si nastudovali tu nejsprávnější teologii a stali se příslušníky nejdokonalejší církve, ale k něčemu naprosto nečekanému. To, jestli je vezme s sebou do svého království, bude mimo jiné záviset na tom, jak se v případě potřeby zachovají k hladovým, žíznivým, cizincům, nahým, nemocným, k vězňům a vůbec k těm nejposlednějším v lidské společnosti. Právě tam mají možnost kontaktu se svým budoucím, dokonale zamaskovaným králem. V tomto kontextu je určitě chvályhodné, že meziříčský sbor nezabouchl dveře před bezdomovci, nabídl ubytování Ukrajinkám a dlouhodobě hostí ve svých prostorách Dobrovolnické centrum ADRA. A právě činnost této organizace byla středobodem další části dopoledního programu. Ředitelova manželka prostřednictvím promítaných slajdů představila pestrou škálu aktivit, které jmenovaná dobročinná společnost lidem nabízí. Až tady mi došlo, že její valašský prapočátek lze nalézt v téže místnosti, ve které se dnes zdejší adventisté shromáždili. Bylo to v rámci společného setkání okolních sborů někdy na rozhraní let 1989 a 1990. Tedy v době, kdy v Rumunsku zuřila značně krvavá revoluce. Se Čmelákem a Laďou Smilkem jsme tenkrát telefonicky oslovili Moravskoslezské sdružení s nabídkou případné pomoci. Během ledna se naskytla příležitost být součástí humanitární cesty, jíž šéfoval do té doby neznámý Rudolf Reitz. Právě tato osobnost za dva roky poté založila českou pobočku Adry, jejíž nakažlivý virus zasáhl i Valašské království a výsledek znáte. Už dobrých třicet roků dělá radost nejen potřebným, ale určitě i samotnému Pánu Bohu. V neposlední řadě i těm, kteří se do jejího bohulibého proudu tak či onak aktivně namočili.

FT

Dnešní sobota byla posledním dnem modlitebního týdne. Celý týden jsme se scházeli v jednotlivých domácnostech a studovali přednášky týkající se Bible, Božího slova. Večery v přátelské atmosféře, společná zamyšlení a chutné dobroty připravované našimi sestrami byly velmi požehnané.

Úkolem sobotní školy nás provedl František Tomanec. Název byl „Další svědectví o Ježíši“. Ježíš nejen říkal úžasné věci o sobě, o tom, kdo je, kdo ho poslal nebo odkud přišel. On také ukazoval, kdo je, prostřednictvím svých zázraků a znamení. Mnozí z těch, kdo v něho uvěřili, vydali o Ježíši svědectví: „Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?“. Ježíš svá slova podpořil činy, které dokazovaly pravdivost jeho slov. Postupně však mezi lidmi začínalo docházet k rozdělení. Uzdravení muže u rybníka Bethesda vyvolalo hněv některých náboženských vůdců. Diskuze v Kafarnau po nasycení pěti tisíc vedla k tomu, že zástupy Ježíše nakonec odmítly. Vzkříšení Lazara některé přivedlo k víře, ale v jiných vzbudilo nepřátelství, které vedlo až k odsouzení a popravě Ježíše. Zaměřili jsme se na situace, při kterých lidé viděli Ježíšovy činy a svědčili o něm. Při každé z těchto událostí se odhalují některé aspekty toho, kým Ježíš skutečně je, a dohromady vytvářejí hlubší pohled na Ježíše jako Mesiáše.

Více >

Ve čtvrtek 14.listopadu jsme měli besedu s vojenským historikem Ing.Jaromírem Vykoukalem a tématem byl „Izrael před 7.říjnem 2023, 7.října a po něm“.

Dne 7.října 2023 provedly dokonale vycvičené síly teroristické organizace HAMAS kombinovaný útok přes ochranou barieru, která obklopuje lokalitu známou jako Pásmo Gazy. Teroristé docílili dokonalého momentu překvapení a jejich nelítostný útok zničil obranná postavení a ubytovací tábory izraelské armády, a současně zahájili strašlivý masakr obyvatel přilehlých izraelských sídel.

Není zločin proti lidskosti, který by nespáchali a některé nové vymysleli. Zůstal po nich obraz naprosté apokalypsy. Překvapení izraelští politici a armáda reagovali pomalu a trvalo dlouhé tři dny, než armáda opět ovládla izraelské území. Důsledky byli děsivé a jsou všeobecně známé.

Následovala letecká ofenziva cílící na všechny cíle HAMASu a po ní pozemní operace, která trvá dodnes.

Přednášející se pokusil probrat dění v Izraeli a na územích pod správou palestinských Arabů, které vedlo k této hrůze a možné cíle teroristů i izraelské odvety. Ukázal i reakci světa po masakru a dnes.

Dnešní sobotou začal modlitební týden naší církve. Každý den budeme v domácnostech jednotlivých členů studovat přednášky s názvem Bible – Boží slovo. Písmo je úžasný dar, pomáhá nám, potěšuje, radí, napomíná. Lepší kuchařku pro život nám náš Pán nemohl dát.

Úkolem sobotní školy „Svědectví Samařanů“ nás provedla Květa Tyšerová. Severní izraelské království se v roce 722 před Kristem dostalo do područí Asyřanů. Aby Asyřané udrželi na ovládaných územích politickou stabilitu, rozptýlili své zajatce po celé říši. Takto se zajatci z jiných národů (hlavně z Mezopotámie) dostali do oblasti Severního království. Tito noví obyvatelé Samaří se postupně smísili s původním obyvatelstvem a začali praktikovat vlastní formu judaismu. Vztahy mezi nimi a Židy však nebyly dobré. Samařané se například snažili mařit obnovu chrámu při návratu Židů z Babylóna. Postavili si totiž mezitím svůj vlastní chrám na hoře Geri- hrámu při návratu Židů z Babylóna. Tento chrám však zničil židovský vládce Jochanan Hyrkán v roce 128 před Kristem. Nevraživost mezi nimi však pokračovala i v prvním století. Židé se Samaří vyhýbali, jak se jen dalo. Přestože vzájemně omezeně obchodovali, jakékoli další vztahy byly tabu. Židé si od Samařanů nepůjčovali, ba odmítali od nich přijmout jakoukoli laskavost. Právě v tomto kontextu Jan vypráví o setkání Ježíše se ženou u studny a následném setkání s lidmi ze samařského města Sychar.

Kázáním nám dnes posloužil bratr Jenda Majer, kterého vždy velmi rádi vidíme. K našemu sborečku má vazby z minulých let a naše vztahy neochladly. Nejprve nám pustil kousek filmu Život Ježíše, právě tu část, která ukazovala událost probíranou v úkole – setkání Ježíše s ženou u studny. Poté nám připomenul historii a význam Bible za promítání doprovodné prezentace. Krásnou tečkou kázání byl videoklip ukazující Ježíše, který je s námi v každém okamžiku našeho života – ať už jsme veselí, nebo nás něco trápí.

Přejeme všem požehnané chvíle modlitebního týdne.

Stavební práce na našem vchodu stále pokračují. Místo rozpadajícího se schodiště se začíná rýsovat vyvýšená rampa, která umožní i bezbariérový přístup do modlitebny. A to je dobře.

První část dnešní bohoslužby byla v režii manželů Petrovičových. Jako by zvýšeným úsilím chtěli kompenzovat to, že je teď několik týdnů neuvidíme z důvodu návštěvy dětí v USA. Jenda nám přečetl shrnutí minulého úkolu, kterým každou sobotu obohacuje naše studium, a Aničko s poctivostí sobě vlastní s námi probrala úkol „Prolog : Na počátku“.

V prvních slovech a větách svých knih pisatelé Nového zákona obvykle odhalují témata, kterým se chtějí věnovat. Podobně jedná i Jan. Svá témata představuje jako součást velkého kosmického příběhu, který zobrazuje nejdůležitější pravdy o Ježíši Kristu – pravdy, které sahají ještě před stvoření. Jan tedy na úvod představuje Ježíše jako Mesiáše. Tím získávají čtenáři výhodu, kterou postavy v jeho knize neměly. Čtenář může jasně rozpoznat velká témata, ke kterým se evangelista vrací při vyprávění Ježíšova příběhu. Autor je zasazuje do historického období Ježíšova pozemského života.

Příspěvek před kázáním měla sestra Iva Chárová. Příběhem z pera Bruna Ferrera nám byl poeticky podán souboj mezi Ježíšem a satanem.

Kázáním z Božího slova nám posloužil kazatel Hynek Dona. Audio záznam najdete na našem webu.

Dnešní úkol se zabýval znameními a zázraky. Konkrétně měl název „Znamení Kristova Božství“. Probrala ho s námi Iva Chárová. Ježíš vždy existoval a nikdy nebyl čas, kdy by neexistoval. Přestože Ježíš přišel na tento svět a vzal na sebe naše lidství, vždy si zachoval své božství a v přesně určené době říkal a dělal to, co zjevovalo jeho božství. Tato pravda byla pro Jana důležitá. Proto prostřednictvím popisu některých Ježíšových zázraků poukazoval i na Kristovo božství. Ježíš nejen říkal pravdy, které odhalovaly jeho božství, ale svá slova podpořil skutky, které jeho božství projevily a potvrdily. Zaměřili jsme se na tři největší znamení Ježíšova božství. Zarážející je, že v každém uvedeném případě někteří lidé konkrétnímu zázraku buď neuvěřili, nebo nepochopili jeho význam. Pro některé to byl čas odvrácení se od Ježíše, pro jiné čas na prohloubení vlastní slepoty a pro další čas plánování Ježíšovy smrti. A pro ostatní to byl čas uvěřit, že Ježíš je Mesiáš.

Příspěvek před kázáním dnes měla Květa Tyšerová. Kázáním z Božího slova nám posloužil bratr Jaromír Juřínek ze Vsetína. Audio záznam si můžete poslechnout pod odkazem Kázání.

Na dnešní sobotu byla naplánovaná bohoslužba Díkuvzdání, která se po několika letech, kdy jsme kvůli covidu a rekonstrukci objektu museli volit jiné místo konání, uskutečnila v památníku bratří Strnadlů a Jana Knebla v Trojanovicích. Máme to místo rádi. Krásná valašská roubenka nedaleko Radhoště nás svou atmosférou vždy uchvátí. Spolu se sborem Kateřinice jsme si dnes mohli připomenout dary a požehnání, kterých se nám od našeho Pána v uplynulém roce dostalo, a společně za ně poděkovat. Hostem byl bratr Lukáš Jureček, na kterého jsme se také těšili. Nemáme tak často příležitost se s ním potkat.

Sobotní škola se rozbíhá do nového čtvrtletí a naším studijním materiálem bude evangelium podle Jana. První úkol s námi probral bratr Bohumil Mroček. I když to zpočátku vypadalo, že nedá nikomu šanci vyjádřit své myšlenky a krásný úkol si odpřednáší sám, vše dobře dopadlo díky jeho manželce Soně, a ke slovu se dostali i další. Bylo by škoda nedat zaznít moudrým myšlenkám ostatních. Zde jsou hlavní myšlenky úkolu s názvem Znamení, která ukazují cestu připravené bratrem Jendou Petrovičem.

Jan připomíná zázraky vedoucí k hlubšímu poznání Ježíše jako Mesiáše.

Zázračnou proměnu vody ve víno propojil s biblickým tématem spasení.

Přesně ve chvíli, kdy Ježíš řekl svá slova, klesla synovi horečka.

Muž se s vírou spolehl na Ježíšova slova a do nemocných končetin se vrátilo zdraví.

Je každá nemoc přímým následkem konkrétních hříchů v našem životě?

Zázračné uzdravení bylo dostatečným důvodem pro chválení Boha.

Ježíš přiváděl k hlubším principům přesahujícím lidská pravidla a nařízení.

Ježíš odhaluje žalobcům kontrast mezi svou službou a jejich zaměřením se na sebe.

Všichni malomyslní a zápasící lidé by měli vzhlédnout ke Spasiteli.

Každého z nás nabádá, abychom ve zdraví a pokoji vstali.

Nemáme čekat, až se budeme cítit zdraví.

Když budeme jednat podle jeho slova, dá nám sílu.

Více >

bibleproject.com

Vypracoval Ján Petrovič