Když se v našem sboru objeví na jaře po zimní absenci bratr Lipus, říkáme z legrace, že tažní ptáci již přiletěli a je tu jaro. Zmíněný bratr se objevil i tuto sobotu, takže zřejmě ještě neodletěli :-). Nicméně kazatelnu dnes zdobily astry a poslední rudá růže letošního roku ze sborové zahrady, takže podzim je tu.

Sobotní škola nás provází tématem, které je pro někoho depresivní, protože se zabýváme posledními věcmi člověka, a pro někoho naopak povzbudivé, protože ony věci vůbec nejsou „poslední“. Právě naopak – Pán pro nás vydobyl svou obětí život věčný a nabízí ho úplně všem. Stejně jako naše poslední růže postupně uvadne, odkvete i naše žití na této zemi.

Dnešní úkol měl název „Naděje ve Starém zákoně“ a provedl nás jím bratr František Tomanec. Téma bylo pro něho, jakožto propagátora myšlenky „Podstatou bytí je vyřešení otázky našeho nebytí“ jako stvořené.

Jak by však mohlo být znovu přivedeno k životu již neexistující lidské tělo, které se rozložilo, bylo zpopelněno nebo jinak zničeno? Jak může někdo, kdo byl možná staletí mrtvý, znovu získat svou identitu? Tyto otázky nás vedou k zamyšlení nad tajemstvím života. Žijeme a užíváme si života, který nám Bůh každý den ve své milosti obnovuje. I bez toho, abychom dokonale rozuměli nadpřirozenému původu života, víme z Písma, že na počátku Bůh přivedl život k existenci mocí svého. Pokud tedy na počátku Bůh dokázal stvořit život na zemi z ničeho, proč bychom měli pochybovat o jeho schopnosti znovu vytvořit lidský život a obnovit jeho původní identitu? Tyto a další myšlenky jsme společně dnes rozebírali. Shrnutí úkolu najdete na našich stránkách.

Kázáním nám posloužil bratr Marek Wagner. Audio záznam najdete na našem webu.