Houkající a kouřící parní vlak projíždějící dnešního sobotního dne v opakovaných intervalech okolo naší modlitebny na své vánoční jízdě z Valmezu do Rožnova a zpět v nás dříve narozených vyvolával nostalgické vzpomínky na dětství a připomínal, že křesťanské svátky oslavy narození našeho Pána se kvapem blíží. Vánoční stromeček v modlitebně připravený pro zítřejší vánoční bohoslužbu Hooligans Church, pod kterým se už dnes objevily dárky od našich členů pro bezdomovce napovídal, o čem by vánoční svátky měly být – o pomoci, lásce, empatii k bližním a vděčnosti našemu Pánu za čin Lásky. A aby nebylo pomoci málo, zítra odpoledne se naše modlitebna promění ve sběrné místo sbírky vánočních balíčků pro děti z válkou postižené Ukrajiny.

Úkolem sobotní školy s názvem „Život v zaslíbené zemi“ nás provedla Jindřiška Mročková. Byl to její vůbec první úkol, který s námi probírala. A nutno říct, že si i přes obtížnost tématu s ním poradila velmi dobře. 

Život v komunitě může někdy vést ke sporům a napětí.  Platí to zejména ve společenství, jako je církev, kde lidé z různého prostředí a z odlišných sociálních vrstev – a někdy vychovaní ve zcela odlišných kulturách – žijí a pracují pro společný cíl. Studovali jsme Jozue 22. kapitolu. Mezi kmeny Izraele vzniklo velké nedorozumění. Na začátku knihy Jozue některým kmenům přikázal, aby překročily Jordán a zúčastnily se dobývání spolu s kmeny na západní straně Jordánu . Nyní, když je úkol splněn, se mohou vrátit. Na západní straně Jordánu však staví oltář, který vyvolává obavy mezi západojordánskými kmeny. Proč je nebezpečné dělat ukvapené závěry o chování druhých? Jak můžeme podporovat jednotu v církvi?  Proč je důležité soustředit se na skutečný cíl našeho povolání a nenechat se rozptylovat tím, co není opravdu důležité? Tyto otázky jsme si kladli během dnešního úkolu.

Kázáním z Božího slova nám dnes posloužil bratr Bohumil Mroček a zamýšlel se nad knihou Přísloví.

Kniha Přísloví nás oslovuje stále, je v ní úžasná moudrost. Tu měl i Šalamoun, kterému byla při psaní této knihy dána. Šalamoun dostal největší moudrost, která byla člověku Bohem udělena. Vyprosil si ji. 2 Par 1, 7.-12. Bůh slíbil, že dostane tolik moudrosti, jako neměl nikdo před ním ani po něm. Šalamoun napsal několik knih, z velké části i Přísloví. Jsou to krátká poučení pro praktický život.

Přísl 3, 1.-5.

Lidská moudrost se zaměřuje na něho samotného, na jeho osobní prospěch. Boží moudrost funguje jinak. Z moudrého jednání věřícího člověka má mít prospěch jeho okolí, ale zpětně se požehnání vrací na věřícího. Mnozí myslitelé říkají, ýe když se narodí dítě, dá se jeho život připodobnit čistému listu papíru, na který začíná člověk postupně psát. První věty záleží na rodičích – jestli budou psány s pěknou úpravou, nebo nepřehledně. Rodiče formují člověka. Jsou-li rodiče bohabojní, může to být jako u Samuele, kterého provázel celý život Pán Bůh. Mnohé děti mají ale startovní list počmáraný. Je tam něco napsáno neúhledně a jejich život je těžký. Když vyrostou pomocí rodičů nebo pěstounů, pak je formuje ulice. Od mládí až po stáří se většinou trápí a život prožívají všelijak, mnohdy jejich život končí smutně nebo dokonce tragicky. Mnozí za svůj osud ani nemohou, perou se se životem. A pokud žijí bez Boha, nemají šanci na lepší život a naději na život s řádem a smyslem. Hospodin nás vede k tomu, že naše tělo je chrámem Ducha Svatého a máme s nám zacházet zodpovědně a chránit si své zdraví – tělesní i duchovní.

Dospělý člověk po nabytí zkušeností jedná různě, podle svého instinktu. Věřící i nevěřící. Je moudré i na hrubé jednání použít klidnou odpověď. Ale ne každý to umí. Setkání s Bohem zcela změní náš život, naše hodnoty, naše jednání. Nezapomínejme na moudré Boží rady, které nám Bůh sdělil prostřednictvím Šalamouna, nebo jiných lidí. Berme je vážně, zachovávejme je. Sklidíme Boží požehnání. Přinesou hodně dobrého – radost a prodlouží nám život. Nejdůležitější je věrnost a láska. Mají být pro nás hnací silou a řídící jednotkou našeho života, zasáhnout naše myšlení. Jestliže láska a věrnost budou patrny z našeho života, ocení to Bůh i naše okolí. Nespoléhejme se na svou moudrost, Hospodin nás povede, udělí milost a udělí požehnání. Cesta s Hospodinem se vyplatí.

Náš bratr Mirek Ešler se projevil jako Bohem požehnaný mimo jiné v oblasti hudební. Dokáže vytvořit píseň, která chytne za srdce, s chytlavou melodií a samozřejmě textem oslavujícím našeho dobrého Pána. Dnes nás potěšil již druhou písní ze své tvorby. tentokrát nebyla ve valašštině, ale malinko nespisovné češtině, což jí ale na malebnosti vůbec neubralo.