Dnešní sobota byla pro nás dnem, kdy jsme si při obřadu Památky Večeře Páně připomínali oběť našeho Pána, která nám dává naději na život v Jeho blízkosti tam, kde nebude žádné bolesti, smutku ani smrti. Zároveň jsme dnes uzavírali studium  1. a 2. listu Korintským v sobotní škole.

Úkolem s názvem „Milost, láska a společenství“ nás provedla sestra Iva Chárová. A protože se chceme soustředit především na Památku, místo obvyklé diskuze nad otázkami nám sestra shrnula podstatné myšlenky úkolu a poté jsme si pustili video zpracované bratrem Petrovičem, které nám připomenulo podstatné body úkolu za celé čtvrtletí. Video najdete na našem webu.

Ježíšova milost – apoštol Pavel ve svých listech, a nejen Korintským, opakovaně hovoří o „Milosti Pána Ježíše Krista“:

  • Milost Boží nám byla dána v Kristu Ježíši
  • Nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši
  • Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování
  • Bůh nás povolal milostí Kristovou
  • V Kristu jsme vykoupeni jeho krví a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost
  • Buďte silní milostí Krista Ježíše
  • Jméno našeho Pána Ježíše Krista bude oslaveno v nás a my v něm podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista
  • Ti, kteří přijmou tuto milost, „budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista“

Ježíš, který žil v nádherném bezhříšném nebi sešel kvůli nám na zemi, kde ho čekal pouze hřích, zloba, nenávist, zášť, utrpení, bolest, smrt. Nejsme lidským myšlením schopni tuto věc vůbec docenit, či pochopit.

Největší touhou apoštola Pavla bylo, „aby se milost v mnohých hojně rozmáhala“  a stala se pro ně dostatečnou, tak jako byla pro něj. Kéž by naplňovala i naši mysl.

Boží láska – Láska je Boží podstatou, základní Boží vlastností. Jak jinak by mohl Bůh obětovat svého jediného Syna?  Také my bychom měli odrážet Boží lásku v našich vztazích, v našich sborech, v našich rodinách. Citace z Pavlových listů:

  • Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého
  • Bůh prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel
  • Nic nás neodloučí od lásky Kristovy
  • Bůh si nás zamiloval
  • Má nás ve své moci láska Kristova
  • Bůh nás z veliké lásky probudil k životu spolu s Kristem
  • Skutečná šířka i délka, výška i hloubka je poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání
  • Zakotvěte a zakořeňte v lásce
  • Projevila se dobrota a láska našeho Spasitele Boha: On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování

Pavlovou touho bylo, aby věřící v Korintu žili v jednotě. To ale není možné bez lásky. Kéž by i naše veškerá jednání vycházela z lásky.

Bůh lásky a pokoje – Bůh se od počátku prezentuje jako milující bytost dávající pokoj, které jde o naši záchranu.

Pavel píše ve svých listech:

  • Bůh není Bohem zmatku, nýbrž Bohem pokoje.
  • Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy.
  • Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.“
  • Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem.

Pavel jako jediný v Bibli používá termín „Bůh lásky a pokoje“. Pokoj vychází z Božího charakteru a z jeho přítomnosti. Neznamená život bez problémů, ale jistotu, že člověk není v chaosu a utrpení opuštěn Bohem. Když člověka sevře úzkost, biblický pokoj není předstírání, že se nic neděje. Znamená přinést starost Bohu v modlitbě a důvěřovat mu dříve, než se okolnosti změní.

Společenství Ducha svatého

  •  A tak v něm smíme obojí, Židé i pohané, v jednotě Ducha stanout před Otcem.
  • Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?
  • Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá. Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho.
  • Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží.
  • Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!
  • Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.
  • Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně.

Způsob, jakým Duch svatý komunikuje a buduje vztahy s lidmi, nás vede k závěru, že i on je osobou. Bez Ducha svatého není možný skutečný křesťanský život. Kéž i naše životy jsou naplněny jeho přítomností.

Náš trojjediný Bůh – Pavel spojuje Krista, Boha Otce a Ducha svatého jako společný zdroj milosti, lásky a společenství. V Pavlových listech čteme:

  • Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; rozdílné služby, ale tentýž Pán; a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.
  • Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.
  • Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá. Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho.
  • Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče.

Pavel ukazuje, že Otec, Syn a Duch svatý společně působí ve stvoření, vykoupení, životě církve i v modlitbě věřících. Formulace „Trojice“ přišla později, ale její biblický základ je v těchto pavlovských textech zřetelný.

Když Pavel uzavíral korespondenci s Korintskými volí ten nejvznešenější možný závěr – ujištění, že tři nejvyšší autority vesmíru, „nebeské trio“, budou s námi nyní i v budoucnosti.

Kázáním před samotným obřadem Památky Večeře Páně nám posloužil bratr kazatel Hynek Dona. Co by nemělo chybět v žádném sboru? Je nutné připravit účastníkům bohoslužby něco zajímavého, zábavného, chutného k občerstvení, aby příště přišli zase? Neměl by být přítomen především Duch svatý, který působí na srdce přítomných? Máme se znepokojovat vývojem počtu členů v křesťanských společenstvích? Kdo má vše ve svých rukou, kdo vede dějiny světa i to, co prožíváme ve sborech? Na tyto a další otázky najdete odpověď v kázání, jehož audio podobu najdete na našem webu pod odkazem KÁZÁNÍ.

Vážíme si možnosti předstoupit před našeho Pána a vyznat mu své hříchy, pokorně poprosit o odpuštění a vedení v dalších dnech. Jsme vděčni za Ježíšovu oběť na kříži, která nám přináší smíření. V Jeho ranách nacházíme uzdravení, v jeho smrti život. Díky Ti, náš dobrý Bože.

Tak, jak nám velí Ježíšův příklad, jsme si vzájemně umyli nohy, a přijali chléb a vinný mošt jako symboly těla a krve Pána Ježíše. Bohoslužbu jsme ukončili přijetím Áronského požehnání z úst našeho kazatele Hynka Dony.