Požehnané velikonoční svátky !

Ať radost ze zmrtvýchvstání Ježíše Krista naplní váš život a dá mu směr i radost.

Sváteční sobotní den jsme jako obvykle zahájili studiem sobotního úkolu s názvem Královské kněžstvo. Učitelem nám byl Petr Kimler.

„Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.“ 1Pt 2,9.

Apoštol Petr nás upozorňuje na dvě základní povinnosti, které křesťané mají. Jedna je vyjádřena negativně – je to výzva, abychom odložili každou špatnost, lest, přetvářku, závist, pomlouvání. Druhá je pozitivní – abychom toužili po růstu ke spasení, po duchovním mléku. Pokud se křesťané zbaví špatnosti a lsti, nebudou chtít ubližovat lidem okolo sebe, ale budou chtít jen jejich dobro. Bodou upřímní a čestní, nebude je spalovat závist. Budou vděční za život a budou zářit tam, kde jsou. Duchovní život křesťana má být naplněn duchovní stravou, jejímž zdrojem je Boží slovo – Bible. To nám má pomáhat duchovně a morálně růst.

Svou pozornost bychom měli obracet k Ježíši Kristu – živému kameni. I když židovští představitelé Ježíše odmítli a byl ukřižován, Bůh si ho vybral, aby se stal úhelným kamenem Božího duchovního domu. Křesťané jsou pak „živé kameny“, které jsou zabudovány do tohoto duchovního domu. Když se někdo stane křesťanem, tak se zároveň stává součástí křesťanského společenství – tak jako je cihla součástí velké stavby.

Bůh uzavřel se svým lidem smlouvu. Zavázal se, že když jeho věrní budou zachovávat jeho požadavky, požehná dílo jejich rukou a budou úspěšní v tom, co budou konat. Poslušnost je v tomto vztahu klíčová. Bůh vykoupil svůj lid a zachraňuje ho ze zajetí hříchu. Pak lidem přikazuje, aby ho poslouchali a milovali – jako zvláštní lid smlouvy, který má vyjímečné postavení nejen před Hospodinem, ale před celým světem. Bůh rozšířil zaslíbení smlouvy dané Izraelcům i na křesťany z pohanů. Díky Kristu se může každý člověk bez ohledu na původ stát součástí „královského kněžstva“.

Mimořádný vztah mezi Bohem a církví má svůj cíl a význam. Bůh si křesťany vyvolil, aby zvěstovali „mocné skutky toho, kdo je povolal ze tmy do svého podivuhodného světla“. Křesťané mají poslání. Jsou povoláni k tomu, aby se s ostatními dělili o svou zkušenost s Bohem, o své poznání Boha i o to, co Bůh prostřednictvím Krista pro svět udělal. Celý svět je poznamenán zlem, hříchem a blížící se záhubou. Ježíš však dals vůj život, aby každý člověk mohl být zachráněn, aby se stal Božím lidem, „svatým“, „odděleným pro uctívání Boha“. Tato oddělenost se má projevovat v jejich životě a v hodnotách, které vyznávají.

Sobotní školu mládeže měla na starosti Iva Burešová. Tentokrát nebyl čas věnován studiu, ale dokončení nácviku dnešní velikonoční besídky.

Slovíčko před kázáním Iva dnes nepronesla. Ale posluchači nebyli ochuzeni – shlédli video připomínající ukřižování našeho Pána Ježíše Krista doplněné krásnou písní plnou chval a díků.

Kázáním z Božího slova nám posloužil bratr Mikláš, který se zamýšlel nad problémyí v životě křesťana, a nejen křesťana, nad tím, jak ovlivňují zdraví tělesné i duchovní. Opíral se o texty Fil 4,4. , Přísl 17,22. , Žalm 23, 4. + 37,4. + 55,23., Řím 12,12. Na přání přednášejícího tentokrát přepis kázání nezveřejníme.

Odpolední část bohoslužby byla zakončena částí, na kterou se všichni jistě těšili – velikonoční besídkou. Naše mládež chtěla poděkovat tímto způsobem Hospodinu za neskutečnou lásku, díky které nás vykoupil ze smrti skrze smrt Ježíše Krista.

Úvodní píseň „Oslavujme Hospodina, dobrý je“ byla vystřídána recitací Ondry Kimlera. Poté následovala vystoupení jednotlivých dětí se skladbami, které hrály na své hudební nástroje prokládaná biblickými verši. Tréma naše mladé někdy trošku rozechvěla, ale jejich výkony byly i tak skvělé. Besídku završila recitace Adélky a závěrečná píseň „Bože, Otče na nebi“. Děkujeme všem aktérům za jejich vystoupení.