„Je nás tu jako šafránu“ prohlásila jedna naše sestra ráno při pohledu do lavic modltebny. Ale šafrán je vzácné koření, takže i my jsme v očích Božích jistě vzácni 🙂 . Nicméně s tím šafránem to nakonec nebylo tak vážné. Modlitebna se naplnila opozdilci v malé chvíli a bohoslužba mohla začít.

Spolu s Pavlem Pimkem jsme studovali sobotní školu na téma Milovat milosrdenství. Mládež s Ivou Burešovou si povídala o pomluvách, co působí v našich životech a jak se s touhou pomlouvat vypořádat. Slovíčko před kázáním nás upozornilo na blížící se chřipkové období a připodobnilo virus nemoci k našim hříchům. Připomnělo nám nezbytnost neustále znovu děkovat Bohu a chválit Ho za oběť, která z nás snímá naše hříchy. Chválit nezapomněly ani naše mládežnice, které „pokřtily“ novou pathfinderskou kytaru a zazpívaly krásnou píseň oslavující našeho Pána.

Kázáním z Božího slova nám posloužil Bohumil Mroček. Rozvíjel myšlenku Božího království. Zamýšleli jsme se, jestli ho najdeme už na zemi nebo až po příchodu Pána Ježíše, a co pro jeho nalezení musíme udělat my. Přepis kázání najdete pod odkazem Kázání.