První bohoslužba v novém roce se již tradičně konala v největším z Valašských sborů – ve Vsetíně. Modlitebna v barvách bílé a pastelově zelené se zaplnila téměř do posledního místečka a nálada byla více než přátelská. Přece jen – příležitostí, kdy se můžeme všichni setkat, moc není.

Novoroční bohoslužbu uvedl a ke ztišení nás přivedl bratr Martin Mikláš. Poté jsme společně s bratrem Jiřím Klodou probrali první část nového úkolu tohoto čtvrtletí s názvem „Nad málem jsi byl věrný…“ Řešili jsme nádherné zaslíbení „Jsme Božími dětmi“.

Vztah k Bohu, lidem i majetku závisí od uvědomění si našeho postavení, tj. kým jsme. Ve vztahu k celému vesmíru jsme Božími dětmi. Spolu s ostatními lidmi tvoříme velkou Boží rodinu. Bůh je náš Otec, navzájem jsme bratři a sestry. Někteří lidé nemají nic, někteří získali majetek násilím, někteří si zakládají na tom, co vybudovali vlastníma rukama. Všechno je Božím vlastnictvím, ale Bůh si to nenechává pro sebe. Daroval lidem Spasitele, Ducha Svatého i materiální požehnání. Bůh nás pověřil správou darů. Používáme je také pro dobro druhých?

Je mnoho lidí, kteří si nashromáždili velké bohatství, ale nakonec v okamžiku o všechno přišli. Vlastnit mnoho majetku nemusí být nesprávné. K majetku je třeba ale mít správný a vyvážený postoj. Ježíš nám v Písmu radí: „Ukládejte si poklady v nebi“.

Součástí novoroční bohoslužby je pásmo písniček a hudebních vystoupení, která si pro nás tentokrát připravila mládež. Jako červená nitka se celým vystoupením táhla myšlenka pomoci lidem okolo nás. Ať uděláme radost či pomůžeme komukoliv, je to jako bychom udělali radost Pánu Ježíši.

Bylo krásné sledovat, jak se u dětí stále více rozvíjí hudební talent, jak se každým rokem učí hrát na nové nástroje a brzy budou významnou oporou pro své muzikální tatínky a strýčky. Ještě báječnější je jejich růst duchovní. Díky Pane, že si děti přivádíš k sobě.

 

Zamyšlením nám posloužil kazatel našich sborů Hynek Dona. Jeden verš žalmu nám říká: „Bože, v tvé ruce jsou všechny mé dny.“ Kolikrát jsme již bilancovali uplynulý rok a kolikrát jsme měli očekávání do nového roku? Bude jiný? Dokáže nový rok změnit to, co bychom si přáli? Ten ale nezmění vůbec nic. To umí jen Bůh.

Svět je nemocný touhou po moci, penězích, slávě. Rozmohla se pasivita, nezájem, hloupost. Pokud chci změnit svět okolo sebe, musím změnit nejprve sebe. Vidíme chyby jiných, ale ne svoje. I kdyby se situace ve světě ještě více zhoršila, mohu mít pokoj a klid ve své duši, a to díky víře v Ježíše Krista a naděje na věčný život a setkání s Pánem. Žalm 34, 9. „Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu.“ Stejně jako starozákonní Daniel mohu prožívat pokoj i v dobách nedobrých. Mé křesťanství mi pomůže. A čím se křesťanství projevuje především? Láskou. Mějme lásku k Pánu i k lidem.

Měli jsme velkou radost také z toho, že se dnešního setkání zúčastnila řada přátel, kteří Pána teprve poznávají. Bylo zde i několik dětí. Věříme, že se jim mezi námi líbilo a zatouží také po cestě s Pánem.

Slavnostní bohoslužbu jsme ukončili modlitbou a požehnání, které jsme přijali z rukou kazatele. Následující čas jsme prožili při společném agapé a vzájemném sdílení. Potěšili jsme se navzájem a načerpali povzbuzení a síly do dalších dnů. Kéž nám v novém roce Pán žehná.

ICH