Dnešní sobotu jsme měli podruhé čest uvítat v našem sboru kazatele Dalibora Zaciose. Jeho první návštěva o prázdninách mnohým z důvodu dovolené utekla, a tak jsme se těšili na jeho dnešní promluvu. Je známý svým hloubavým přístupem a velkými biblickými znalostmi.

Úkolem sobotní školy s názvem „Lekce do minulosti“ nás provedla Květa Tyšerová. V rozporu s názvem však úkol směřoval spíše do budoucnosti.

V mnoha žalmech má chvála formu vyprávění o mocných Hospodinových skutcích spásy. Tyto žalmy se často nazývají „žalmy dějin spásy“ nebo „historické žalmy“. Mnohé z nich vyzývají Boží lid, aby se poučil ze svých dějin, a to zejména ze svých chyb a z omylů svých předků. Některé historické žalmy obsahují důležitou hymnickou vsuvku, která vyzdvihuje minulé Boží skutky, které udělal ve prospěch Božího lidu, a posiluje důvěru lidí v Hospodina. Jen on totiž může vysvobodit lidi z nesnází a díky své věrnosti to i skutečně dělá. Zvláštní přitažlivost historických žalmů je v tom, že nám pomáhají vnímat naše životy jako součást dějin Božího lidu a chápat tyto dějiny jako naše vlastní. Vzhledem k tomu, že jsme se prostřednictvím Krista stali součástí velké rodiny Božího lidu všech dob, historické dědictví starověkého lidu Izraele je popisem i našeho duchovního původu. Proto se nejen můžeme, ale také bychom se měli poučit z jejich minulosti, která je v duchovním smyslu také naší minulostí.

V úkolu jsme procházeli žalm 78, který hovoří o Boží věrnosti, žalm 105 připomínající Boží skutky v minulosti, žalm 106 vedoucí nás k pokání, žalm 80 připodobňující boží lid k vinici a Boha k vinaři a žalm 135 hovořící o Boží svrchovanosti v dějinách. Shrnutí nejdůležitějších myšlenek vám nabízíme na našem webu.

Sobotní školka začátečníků a přátel pod vedením Jindřišky a Miloše Mročkových se zamýšlela nad vznikem zla a hříchu na naší zemi.

Bratr Zacios nás mile překvapil svým hudebním nadáním, takže po dlouhé době jsme si mohli zazpívat chvály za doprovodu klavíru. Moc mu za to děkujeme.

Občerstveni ovocným čajem, který nám připravily naše mládežnice, jsme si po přestávce vyslechli několik myšlenek z knihy skvělého Pavla Hoška „Jonáš“. Přednesla nám je Svaťka Balážová. Kniha Jonáš je jediná kniha Bible, která končí otázkou. Bůh, kterého my prosíme shovívavost a milost, zde naopak žádá o shovívavost Jonáše. Je jeho / naše srdce schopno milosti?

Očekávané kázání bratra Dalibora Zaciose nezklamalo. Bravurním způsobem postavil na rčení „Bůh Abrahámův, Izákův, Jákobův“ teorii o tom, jací bychom měli být my. Poslušní a trpěliví jako Abraham, vděční a radostní jako Izák a ochotni nechat přetvořit naše srdce Bohem jako Jákob. Zvukový záznam kázání najdete opět na našem webu.

Tak jak se stalo dobrým zvykem, i dnes jsme si po kázání ještě povídali nad dobrým čajem a pohoštěním, které nám dnes připravila čerstvá oslavenkyně Lucinka se svou maminkou. Prožili jsme opět požehnanou sobotu, za kterou patří veliký dík mocnému, dobrému a milujícímu Bohu.