První sobotu v roce prožívají všechny valašské sbory již tradičně společně. V posledních letech jsme se scházeli ve Vsetíně, letos byla vybrána pro tuto slavnostní bohoslužbu modlitebna ve Valašském Meziříčí. Pro naše malé společenství to byla velká radost a náležitě jsme se těšili.

Úkoly sobotní školy z Janova evangelia jsme již probrali. Je velmi příjemné a hlavně užitečné zopakovat si důležité myšlenky probraných témat. S tím nám již tradičně pomohl bratr Jenda Petrovič, který pro nás připravil prezentaci k připomenutí úkolů. Nová sobotní škola má nádherný název – Boží láska a spravedlnost. Nás Bůh je láska, nekonečná, nezištná, nepochopitelná, úžasná. To bychom si měli stále znovu uvědomovat. Úkoly nám v tom jistě pomohou. První s námi probral starší sboru Pavel Pimek. „Dobrovolná Boží láska“ zněl její název. Zaměřili jsme se na skutečnost, že Bible představuje Boží lásku k hříšnému světu jako jeho svobodné, dobrovolné rozhodnutí.  A stejně jako se Bůh svobodně rozhodl nás milovat (i když nemusel), dává i nám možnost se rozhodnout tuto lásku opětovat (i když nemusíme).

Před kázáním bratra Dony nám mládež sboru Vsetín zazpívala krásnou píseň k oslavě našeho Pána. Člověku až srdce zaplesalo při pohledu na tolik mladých. Právě oni jsou budoucností sboru. Přejme si, aby také v našem společenství počet dětí stoupl. Modleme se za to s upřímností.

V kázání přemýšlel náš kazatel Hynek Dona nad tím, co přinesl minulý rok, ať už v rovině osobní, nebo sborové. Ať jsme prožili cokoliv, stále jsme mohli vidět nad sebou Boží ruku, Hospodin byl stále s námi. Toužíme po tom, aby byl s námi také v novém roce? Co můžeme očekávat , jak se chovat, abychom lidi kolem sebe „neubíjeli“, ale naopak přiváděli k Pánu? Zamyšlení si můžete poslechnout z audio záznamu na našem webu.

Po kázání nám sborové pěvecké trio IFA zazpívalo dvě písně. Jednou byla píseň „Moc předivná“ s textem z pera evangelického teologa Dietricha Bonhoeffera, který měl také novoroční přání – dostat se z nacistického vězení  setkat se opět se svými milými. Jeho touha se mu nesplnila. Druhou písní chtěli naši zpěváci potěšit především kazatele :-). Píseň „Dona nobis pacem“ v překladu „Daruj Pane pokoj“ našeho Hynka Donu oslovila -).

Po ukončení bohoslužby zazněla v podání již zmíněného tria píseň opěvující všechny přítomné valašské sbory. Vzešla z pera Franty Tomance na přání staršího vsetínského sboru Mirka Juřínka, a všem přítomným se líbila.

Ale to ještě nebyl konec. K občerstvení ducha patří také občerstvení tělesné. V jídelně sboru se stoly prohýbaly pod dobrotami, které připravily naše sestry, a u kterých jsme si všichni s chutí pomlaskávali. kde jinde než u prostřeného stolu se tak krásně povídá a sdílí. Prožili jsme nádhernou požehnanou sobotu, a všem našim bratrům a sestrám moc děkujeme za návštěvu. Přejeme Boží požehnání do nového roku !