Vydatné deště posledních dnů výrazně zvedly hladiny obou řek našeho města – Vsetínské i Rožnovské Bečvy. Na některých místech došlo k vylití z koryta. Mnohý z nás tedy sobotního rána s úlevou konstatoval, že obloha je lehce prosluněná a déšť se přesunul jinam.

Naše řady dnes trochu prořídly. Důvodem jsou 3 dny volna, což byl pro mnohé důvod k cestě za příbuznými či přáteli. Ale v duchu jsme byli všichni spolu.

Sobotní úkol pod vedením Květy Tyšerové studoval krásné téma – Život s Bohem. Diskutovali jsme tak náruživě, že jsme ani celý úkol nestihli probrat. Téma je opravdu obsažné a naše osobní zkušenosti bohaté.

1 Pt 3, 8.-11.

8 Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní,

9 neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.

10 Chceš-li milovat život a vidět dobré dny, zdržuj jazyk od zlého a rty od lstivých slov,

11 odvrať se od zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj.

Petr začíná své shrnutí výzvou k jednomyslnosti. Nemyslí tím uniformitu.  Bůh má rád rozmanitost, každý z nás je jiný. Ale jedna a věřit bychom měli stejně. Jsme jako tělo, které se skládá z různých údů a orgánů, ale funguje v jednotě a ve prospěch těla. Důležitým krokem k jednotě je soucit, vzájemná láska a milosrdenství. Svým chováním a příkladem nejlépe oslavíme Boha.

V našem životě nás strhává naše hříšnost, svádí nás naše lidské vášně. Sami o sobě nemáme sílu se svou hříšností skončit. Jen Bůh nám dává sílu k tomu, abychom v jeho moci naše hříchy překonávali. V Kristu dostáváme nový život  a nový začátek.  Při křtu umíráme hříchu a je důležité, aby se tato smrt projevila i v našich životech. Tímto způsobem můžeme vydávat svědectví, aniž by člověk musel cokoliv říct. Zbožný křesťanský život je větším svědectvím než mnohá kázání.

Řada lidí má tendenci kritizovat a odsuzovat jiné za hříšnost. Ale nesmíme zapomínat, že hříšní jsme všichni. Proto „Nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.“

1 Pt 4, 8. – 8 Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů.

Kromě toho, že jako věřící máme být rozumní a pohotoví k modlitbám, tak nás Petr vyzývá, abychom měli vytrvalou lásku jedni k druhým.  „Nenávist vyvolává sváry, kdežto láska přikrývá všechna přestoupení.“ Př 10,12. . Když jsou naše vztahy založeny na lásce, potom mnohem ochotněji odpouštíme těm, kteří nám ublížili a ranili nás. Kristova láska vede k tomu, aby nám odpustil. Naše láska nás má vést k tomu, abychom odpustili druhým.

Sobotní školku mládeže vedla Zdeňka Pimková a téma bylo obdobné.

Po přestávce následovalo již tradičně slovíčko nejen pro mládež Ivy Burešové. Mluvilo o modlitbě a její délce na příkladu Jima, který po příchodu do kostela řekl jen – Ježíši, tady Jim. Jeho láska k Bohu, jeho víra v to, že Pán ho slyší a vyslýchá, stačila k tomu, že mu Bůh i po této „modlitbě“ pomáhal a dal mu neskutečnou sílu získávat další lidi pro Ježíše Krista.

Kázáním z Božího slova nám posloužil Pavel Pimek. Zabýval se způsobem, jak podávat svědectví lidem, kteří Pána ještě nepoznali. Přepis najdete v archivu.