Možná se dnes někteří při vstupu do modlitebny lekli, co se to děje. Budeme snad malovat? Nic není na svém místě, zmizela i modlitebna, klavír opustil své oblíbené místo u zdi, stěna v čele místnosti je otevřena a ze všech stran se ozývají mladé hlasy. Zachovejte klid, žádné zkrášlování zdí se nekoná. O to už se postaral před rokem náš neohrožený pokořitel žebříků všech výšek – Franta Tomanec. Důvodem  je milá návštěva mládeže ze Zlína, která nás potěší svým novoročním programem. Takže rychle si najděte místečko s dobrým výhledem – začínáme.

Co by to bylo za bohoslužbu, kdybychom se nezamysleli nad Božím slovem a nevzali si z něho ponaučení do svých životů. Tématem úkolu probíraného spolu s Pavlem Pimkem je Bůh a mamon. Nejprve jsme přemýšleli nad tím, co vše se může skrývat pod pojmem „mamon“. Nemusí to být nutně jen věci hmotné, které nás odvádí od Boha a stávají se pro nás nejdůležitějšími, ač pomíjivými, na úkor věcí věčných. A nemusíme mít ani nadstandartní množství, stačí mít i málo na to, aby člověk propadl penězům, věcem či nezdravým vztahům.

Vše, co stvořil Bůh a co nám dal k užívání, je dobré. To, že jsme si některé věci povýšili nad Boha je vinou nás, lidí. Ani peníze samy o sobě nejsou špatné. Bible opakovaně chválí lidi, kteří uměli rozmnožit majetek. Ale nesmí se nám stát tím nejdůležitějším v životě. Všech darů – a tedy i peněz – musíme užívat k pomoci jiným, k radosti a oslavování Boha. Pro získání života věčného je nutné, abychom cokoliv dokázali pro Boha opustit. Nic pro nás nesmí být důležitější. Bůh za nás zaplatil nekonečně velkou cenu. Spasení jsme si nezasloužili, a přesto nám byly naše hříchy odpuštěny. Je na nás, jak se zachováme.

Bůh se nám v Písmu představuje jako žárlivý. On je naším Stvořitelem a vykupitelem. Není nic a nikdo, kdo by mu mohl konkurovat. Přesto Bůh „soupeří“ o lidskou lásku. Při naší hříšné povaze máme pokušení sloužit jiným bohům. Ale sloužit máme jen Jemu. My, stejně jako vše na zemi, patří Bohu. Sami nevlastníme nic, jen svobodnou vůli se rozhodnout. My jsme pouze správci Božího vlastnictví. Se svěřeným „majetkem“ máme nakládat tak, aby sloužil k Boží slávě.

S dětmi probíral sobotní školku dnes Petr Chára, mládež probírala úkol také samostatně. Dnes jsme ukončili probírání úkolu trochu dříve a po krátké přestávce už jsme netrpělivě upřeli zrak na nastoupené mladé Kristovy děti a těšili jsme se na vystoupení. Řada krásných písní byla proložena příběhem o pozvání na večeři zasazeným do současnosti, který byl paralelou k podobenství o pozvání na svatbu. Musíme uznat, že to našim přátelům ze Zlína zpívalo opravdu moc dobře. Celé vystoupení bylo zakončeno kázáním bratra Romana Vyčánka a jeho modlitbou.

Po ukončení bohoslužby se všichni uchýlili do sborové místnosti, kde bylo připraveno malé občerstvení a modlitebnu zaplnil družný hovor. Bylo nám dnes krásně a veselo. Děkujeme za krásné vystoupení.