Původním záměrem pro dnešní sobotu bylo vyrazit do sborečku Vsetín a zde vyslechnout kázání Kornelia Novaka, který právě navštívil Valašsko, a uspořádal sérii evangelizačních přednášek. Nakonec ale bylo rozhodnuto prožít sobotu klasicky v našem městě.

Název úkolu sobotní školy byl tentokrát velmi povzbudivý a motivující – „Život naplněný chválou“. Provedl nás jím bratr Petr Chára. 

Když se cítíme šťastní, je snadné radostně zpívat a slavit Hospodina. Když se nám však nedaří, když  jsou doléhající zkoušky těžší, než dokážeme unést, tehdy je náročné jen dýchat, natož zpívat radostí. A přece právě tehdy potřebujeme – více než kdy jindy – chválit Boha, protože chvála nám pomáhá udržet si víru. Když se oslava Boha stane součástí našeho života, má moc změnit nás a dát nám sílu vítězit. Boha nechválíme proto, že zrovna máme nějaký příjemný pocit, ale proto, že známe jeho lásku a jeho zaslíbení.

„Učme proto svá srdce i ústa velebit Boha za jeho nekonečnou lásku. Učme se důvěřovat a mít naději a těšme se ve světle, které září z golgotského kříže. Nikdy bychom neměli zapomínat, že jsme dětmi nebeského Krále, syny a dcerami Pána zástupů. Naší předností je, že můžeme klidně spočinout v Bohu.“ (MH 253; ŽNP 131) 

„Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!“ (Fp 4,4)

Kázáním z Božího slova nám posloužil kazatel Hynek Dona. Svým zamyšlením se také dotkl probíraného tématu chválení. Zvukový záznam najdete na našich stránkách.

Po kázání jsme si tentokrát skoro vůbec nepovídali. Nebylo to proto, že bychom na sebe byli nazlobení, ale proto, že jsme se všichni snažili co nejrychleji přesunout do Valašské Bystřice, kde jsme se chtěli sejít, společně poobědvat a prožít krásné odpoledne. Celkem s obavami  jsme vzhlíželi k obloze, protože byla zatažená a slibovala spíše posezení v útulném domečku Mročkových, než na zahradě. Ale náš Pán se opět projevil jako milující a přející, a navzdory předpovědi počasí se oblaka rozestoupila a my jsme prožili nádherné slunečné odpoledne. Hlavním chodem oběda byla skvělá kulajda, po ní nejrůznější dobroty našich sester – slané i sladké. Spolu s námi zde byly i naše milé sestry z Ukrajiny Světlana a Olena, a kromě nich také nová členka společenství – Ina ze stejné země. Jsme za ně moc rádi a naše vzájemné vztahy jsou opravdu rodinné. 

Sobota byla vskutku požehnaná a čas nám velmi rychle utekl. V duchu sobotní školy chválíme Pána za tento čas, který přispěl k upevnění vztahů mezi námi a byl nám velmi milý.