Sestry a bratři z našeho sboru vstupovali dnešní sobotu do modlitebny se studenýma rukama a tvářemi. Vyhřátá modlitebna jim přišla vhod. Zima se vrátila a nejeden rozkvetlý keř, který jsme minulý týden obdivovali pro jeho krásu, na to doplatil. I takový může být nástup jara.

Sobotní úkol s námi prostudovala Květa Tyšerová. Jeho název byl „Světlo svítí ve tmě“. Ve Zjevení je ďábel zobrazen jako drak a had. Je drakem, protože touží zničit Boží lid, a hadem, protože používá své mazané lži, aby všechny oklamal. V letech následujících po Kristově smrti byly tisíce věřících vystaveny nesmírnému utrpení. Byli mučeni, házeni lvům, upalováni na hranicích a jinak týráni – a to vše jen proto, že odmítali uctívat „božstva“ císařského Říma. Navzdory tomuto krutému zacházení mnozí zůstali věrní, evangelium se nadále šířilo a církev rostla.

Když to satan viděl, změnil svou strategii. Do církve přicházelo mnoho pohanů, ale mnozí z nich bez důkladného poučení o biblické pravdě. Tak se stalo, že se do církve dostaly nesprávné myšlenky. Pravdy Písma se promíchaly s pohanskými zvyky. Čtvrté a páté století bylo obdobím kompromisů, kdy církevní představitelé propojovali pohanské praktiky s křesťanským učením.

Ale i v těch nejtěžších časech byl Bůh neustále se svým lidem. Věřící nacházeli Ježíše, „cestu, pravdu a život“, a v moci Ducha svatého stáli pevně, dokonce i tváří v tvář obrovskému tlaku a pokušení vzdát se svého přesvědčení. Zůstali věrní Boží vůli zjevené v Písmu a neochvějně stáli za pravdou jeho slova, bez ohledu na tlak, který byl na ně vyvíjen, ať už otevřeně, nebo skrytě.

 

Příspěvek před kázáním měli připravený Franta Tomanec a Iva Chárová. Naučili sborové společenství písničku „Sláva, sláva“ opěvující návrat našeho Pána Ježíše zpět na zemi. Kázáním z Božího slova nám posloužit vedoucí sboru Pavel Pimek. Zamýšlel se nad poselstvím apoštola Jana 7 sborům. Co jimi chtěl Ježíšův následovník říci, jaká je souvislost mezi tímto sdělením pro sbory tehdy a dnes, případně pro každého z nás, si poslechněte v našem audio záznamu.

Zpestřením dnešní bohoslužby bylo společné focení. Všichni členové sborečku měli dnes na sobě něco žlutého. Podařilo se nám vytvořit jarně laděnou fotografii, která bude zdobit stěnu naší modlitebny. Pomyslnou třešničkou na dortu byla výstava kreseb naší členky Eriky Dančákové spojená s mlsáním všelijakých sladkých dobrot a popíjení teplého čaje. Vyprávění nad obrázky nebralo konce a nejeden z nás se na kresbách poznal, včetně sborového psa Hačika. Obrázky měly takový úspěch, že padlo i několik objednávek na portrétování. Prožili jsme opět požehnaný čas. Díky za něho našemu dobrému Pánu.