Poslední srpnový den patří mezi ty, jimž se říká tropické. Letos jsme si teplých a slunečných dní opravdu užili. Někdo je rád, někdo méně, nicméně za každý den, který nám Pán dává, musíme být vděčni.

Sobotní úkol „Spory v Jeruzalémě“ jsme studovali spolu s Pavlem Pimkem. Zde je několik myšlenek.

Předsudky vedou lidi do opozice vůči Bohu a brání působení Ducha Svatého na jejich srdce. Ježíšův vstup do Jeruzaléma způsobil hodně vzruchu. Čas utajení skončil. Zástup, který doprovázel Ježíše, křičel hosanna, tj. „sláva Bohu“. Ježíš vyhnal z nádvoří všechny prodavače, aby byl chrám opět „domem modlitby“. Fíkovník tvoří paralelu na konec významu chrámových obřadů. Kdo dává různým lidem konat jejich dílo je také dnes legitimní otázkou.  Ježíš v podobenství adresoval náboženským vůdcům varování, kam směřují jejich kroky. Náboženští vůdci se pokoušeli nachytat Ježíše, aby ho mohli obžalovat. Jeho slova však přinášejí poučení o odpovědnosti vůči vládě i vůči Bohu. Mnoho lidí se staví k Ježíši nepřátelsky. Vyjádření souhlasu vyžaduje čestnost a odvahu.  Ale jenom to na cestě víry nestačí. Potřebujeme rozeznat kdo je Ježíš, a následovat ho. Kristovo prokletí stromu je výstrahou všem církvím i všem křesťanům. Lidé, kteří otevřeně hřeší, mají menší vinu než ti, kdo předstírají, že slouží Bohu, ale žádné ovoce nenesou.“ (TV 369)

S kázáním za námi přijel ze vsetínského sboru Jirka Kloda. Spolu s ním jsme hledali zdroj spasení, inspiraci k odhodlání setrvat s Kristem v listu Koloskému sboru. Audio záznam najdete na našem webu.