„Buď pochválen, můj Pane, především za bratra Slunce, jenž je dnem a skrze něhož nám dáváš světlo. A on je krásný a září velikým jasem; tvým, Nejvyšší, je obrazem.“

Takto opěvoval ve 13.století  Boží stvořitelské dílo František z Assisi. A právě tak nádherná a slunečná byla i dnešní sobota. Teploty poprvé vytáhly ukazatel teploměru na letní teploty. A my jsme mohli s radostí prožít požehnaný den v přítomnosti našeho Pána.

Úkol sobotní školy měl název „Život s vírou“ s námi probrala sestra Anna Petrovičová. Jaká je dnes tvá víra? Otřásla se někdy v samotných zákl

adech? Možná jsi prožil něco, co tě ochromilo natolik, že sis nedokázal představit, jak dál pokračovat ve vztahu s Bohem. A možná je tvá víra právě teď jako růže – ze zeleného stonku vyrašil malý pupen, který se postupně rozvinul v krásný, barevný květ a naplnil celé okolí svou omamnou vůní. Opravdu, „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme“. Víru si nemůžeme vytvořit sami, protože „míru víry udělil každému Bůh“. Víra je Boží dar – i věřit můžeme jen díky tomu, co v nás a pro nás koná Bůh.

Hlavní myšlenky úkolu :

Víra je jako Wi-Fi. Má moc spojit nás s tím, koho potřebujeme.  Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme. Každá generace ale namítá: „Kdybychom viděli (důkazy), uvěřili bychom.“ Vždy existuje prostor pro pochybnosti. Soustřeďme se na to, co víru
posiluje.

Ježíš zná, co je opravdu v našich srdcích. Náš stav lze charakterizovat asi takto: Věřím, ale ne dostatečně. Co můžeme dělat, když nás přepadnou pochybnosti o Bohu nebo o jeho Slově?
Překročme hranice omezeného uvažování a učme se vidět věci v širších souvislostech.


Jsme spaseni vírou – a tato víra je odpovědí na Boží milost. Pocity by nikdy neměly ovládnout naši duchovní zkušenost ani náš vztah s Bohem.
Víra a pochybnosti mohou existovat vedle sebe. Neodcházejme od Boha jen proto, že máme otázky nebo prožíváme nejistotu.

Mít Ježíšovu víru znamená víru v ospravedlnění skrze jeho smírčí oběť.
Nikdo není bezmocnější, ve skutečnosti však neporazitelnější než člověk,
který plně spoléhá na zásluhy Spasitele. Ježíš nám ukázal skutečnou moc víry.

Kázáním z Božího slova nám posloužila Adéla Vráblová. Zamýšlela se nad tím, jak využíváme svůj čas. Máme prostor věnovat se Bohu? Jde o to, vyhradit si každý den hodinu času na studium Bible a rozmlouvání s Bohem, nebo by měl být Bůh v každé minutě našeho života, při všech činnostech? Audio záznam kázání najdete na našem webu.

Když náš bratr Mirek Ešler nese do sboru kytaru, víme, že uslyšíme opět nějakou moc pěknou chválu. Dnes nám posloužil písní Pramice inspirovanou 2 Tim 1,7. a 1 Jan 2,15. Text a audio záznam v samostatném příspěvku výše.