Náš sbor byl prvním působištěm mladého kazatele Pavla Kostečky. I když z Valašska odešel do Dětmarovic,  Karviné a Bohumína, nezapomněl na nás a velmi nás potěšil svou návštěvou tuto sobotu. Mohli jsme také vyslechnout jeho kázání a být tak svědky jeho velkého duchovního růstu.

Úkolem sobotní školy nás provedl Petr Chára . Jeho název byl „Autentická křesťanská služba“ a pokračovali jsme ve studiu listů Korintským.

Pavlova pozornost byla obrácena v jeho listech na sbory v Korintu, ale napomenutí jsou platná i pro naši dobu. Jak se dnes projevuje ovoce věrné služby? Co je hnací silou těch, kdo se starají celodenně o cizí nemocné a postižené, či slouží jiným způsobem? Povolal nás Bůh svým povoláním, které nám daroval. Obrácení křesťané posvěceni pravdou jsou nejpřesvědčivějším ujištěním, že zvěstovatele evangelia povolal Bůh. Změna korintského sboru k lepšímu je důkazem Pavlovy věrné služby.
Věřící mohou být napadání různými formami utrpení, ale ne poraženi. Stále mohou mít naději na vysvobození. Naše současné soužení je „krátké a lehké“ ve srovnání s věčnou slávou, která nás čeká. Jan Hus i apoštol Pavel hovoří o tom, že v utrpení můžeme prožít milost. Je to vůbec možné? Kde berou pronásledovaní lidé sílu vydržet svou situaci? Bůh dovolí jen takové trápení, které sneseme. A naloží ho na nás tehdy, kdy je to pro nás nejméně bolestivé. V každé situaci nás bude podpírat, dokonce i v případě smrti pro Pána. Právě tehdy se nám ukáže ve své slávě, ukáže, co nás čeká a dodá sílu.

Kristus je dokonalým a nejvyšším služebníkem smíření. Bůh smířil lidstvo se sebou skrze smírnou smrt svého Syna. Naším úkolem je šířit zprávu o smíření dál.
Pavel vyzývá věřící, aby vedli svatý život a oddělili se od škodlivého vlivu nečistých lidí. Bůh očekává od svých dětí svatý život a zaslibuje, že „v nich bude přebývat“. Znamená to nestýkat se s nevěřícími?  Máme se „oddělit“ tak, že se s nimi nebudeme stýkat, nebo to znamená, že se nemáme přizpůsobovat jejich chování, modloslužbě.

Pavel hluboce toužil, aby věřící opětovali jím projevenou lásku. Věřící mohou přinést do srdcí duchovních útěchu a radost, když se věrně oddají Kristu.
„Jako církev jsme přijali velké světlo, službu smíření. Toto světlo nám Pán svěřil, aby bylo k užitku a požehnání celému světu.

Zajímá dnešní lidi smíření s Bohem? Jak chápou Boha? Hledají ho? Smíření není možné jinak, než skrze Krista, nedokážeme ho svými silami, svým „svatým“ chováním. Stejně reagovali lidé v době starověkého Izraele, včetně farizeů. Vlastní spravedlnost není cesta. Jen Kristus  má sílu odpouštět naše hříchy a pozvednout nás.

Kázáním z Božího slova nám posloužil bývalý kazatel Pavel Kostečka. Přijet za námi mohl proto, že byl v letošním roce odhlášen SONS, kde měl Pavel kázat. Mohli jsme se tedy těšit z jeho přítomnosti.

Nabízíme přepis hlavních myšlenek. Audio záznam najdete na našem webu.

Jan 5, 43. – 44.

„Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu, toho přijmete.“

Evropa 2 měla kdysi pořad, ve kterém moderátor volal někomu opačného pohlaví a zvali je na kávu – test věrnosti. Co bychom dělali my, kdyby nás někdo pozval na schůzku a řekl, že dostanu  milion? Většinou asi víme, jak odpovědět. Přesto se množí případy, že zavolá někdo údajně z banky a nutí nás k převodu peněz jinam. Mnozí se nechají nachytat. I skuteční pracovníci banky zcizí peníze a převedou peníze vkladatelů na svůj účet. Jak je to možné? Jak to, že uvěříme někomu, koho vůbec neznáme? Slyšíme varování v bance, od policie, v médiích, ale stejně to někteří udělají. Společnost, která se prezentuje a identifikuje jako nevěřící, je vlastně věřící. Všemu možnému.

Víra a důvěra k životu patří. Jedinou otázkou potom není jestli věřit nebo nevěřit, Otázkou je, komu věříme, komu svěříme svůj život a proč.

První příběh podvodu Gen 3, 1.-7.

Je zde postava, kterou nikdo nezná, tvrdí podivné věci a je jí to uvěřeno. Je tu had. Nevíme, jak vypadat. Jeho údělem bude plazit se po zemi, z počátku vypadal asi jinak, krásná bytost s křídly. Byl velmi chytrý, uměl mluvit. Člověk uvěří někomu, kdo umí lépe mluvit, než někomu, kdo neumí. Je zjištěno, že více je věřeno mužům, starším lidem a těm, kdo používají odborné pojmy. Had byl prototyp podvodníka. Začal zpochybněním: „jak to…“ Tak začínají  i podvodníci. Cílem je člověka vykolejit. Proto nejvíce reagují ti, kteří jsou v nějaké nouzi – v časové presu, dítě nemocné apod. Co ví člověk o hadovi? Nic. Objevuje se až tady. Dobře vypadá, dobře mluví a předestírá velikou tragédii člověka. Najít pravdu dnes je ještě horší, zvláště v době AI.

Jak poznat hlas Boží od hlasu ďáblova? Kdo pro mě co udělal? Každému přijde do života hlas z neznáma tvrdící veliké věci. Mám věřit nebo ne? Když uvěřím špatně, přijde hanba a neštěstí. Kde je pravda, když se dokáže tak pěkně nalakovat? Pravda na rozdíl od lži nemusí znít pravděpodobně. Někdy je pravdou to, co vypadá jako podvod.

Jan 5, 39.-44.

Jak se stalo oponentům Pána Ježíše, že ho nepřijali? Ve verších je odkaz na Písmo. Adam a Eva neměli Písmo, ale měli zkušenost s Bohem, který je stvořil, dam jim dobré místo k životu, laskavě s nimi hovořil tváří v tvář.

Absence lásky – může láska pomoci v rozhodování se? U podvodníků láska není, i když ji předstírají.

Hledáte slávu od jiných lidí – chtějí být oslaveni. Nemysleme jen na svůj vlastní prospěch, mějme vyšší cíl.

Podvodníci jednají v nátlaku, hrozí, jednají jménem falešné autority. Řeknou – s nikým nemluvte. Můžeme být zaskočeni. Jak jedná s lidmi Ježíš? Jan 18,20. – mluvil veřejně, nic nemluvil tajně.

Podvodníci vytvoří časovou tíseň – musíme jednat rychle. Jak je to s Bohem? 2Petr 3,9. – Bůh čeká, aby mohli být zachráněni všichni. „Pán neotálí“ mnozí si to myslí, čekáme na Něho přes 2tis let. Často říkáme – kde jsi Bože, kdyby byl Bůh tak… Bůh je trpělivý, čeká na člověka.

Podvodník řekne – s nikým se neraď, dělej co ti říkám. Lidé jsou hodiny propojeni s podvodníky, ani nemají čas hovořit s někým jiným. Jak to funguje  Bohem? Skut 17,11. – lidé přijali slovo se vší pečlivostí a zkoumali, zda jsou pravdivá.

1Tes 5kap. – konec kapitoly

1Jan 4,1.

Bible byla často zakazována proto, že vedla lidi k přemýšlení a zkoumání.

Proč jsme uvěřili v Boha? Není to otázka intelektuálního nastavení. Bůh zasáhl naše srdce. K tomu máme zkušenosti s Bohem. Izaj 1,18.

Proč ve víře zůstáváme? Něco se v nás děje skrze Ducha svatého, ale Bůh nás miluje, nevyhrožuje, netlačí nás do něčeho, má s námi velikou trpělivost. Je transparentní. Bůh je dobrý a my jsme to zakusili. Možná zažíváme nějakou bolest, možná Ho nějak neslyšíme. Dejme Mu čas. On se neplete, Zápasí nejen o nás, ale i o ty , které nemáme rádi.