Dnešní slunečnou sobotu provázely teplotní rekordy. Po cestě do modlitebny, kam jsme spěchali nejen kvůli velmi milé návštěvě bratra Pavla Zvolánka, jeho manželky Olgy a milých sester a bratrů z Kateřinic, nás provázel vlahý větřík svědčící o nástupu jara v plné síle.

Dopolední část bohoslužby se odehrála ve znamení Petrů 🙂 . Ještě stále nemocný Petr Kimler byl při uvádění nahrazen Petrem Chárou a při studiu sobotního úkolu jsme se „vrhli“ na téma Petra apoštola. Provázel nás jím nikoliv Petr, ale Miloš Mroček.

Apoštol Petr Šimon pocházel se svým bratrem Ondřejem z Betsaidy, malého rybářského města nedaleko Kafarnaum na břehu Genezaretského jezera. Později bydlel žil s rodinou v Kafarnaum. Právě na břehu tohoto jezera se Petr setkal s Ježíšem ve známém příběhu o lovu ryb po předchozím neúspěšném snažení. To však nebylo první setkání Petra s Ježíšem. Předcházelo mu uzdravení Petrovy tchýně Ježíšem. Petr je v seznamech učedníků vždy jmenován jako první. To svědčí o tom, jak byl důležitý v kruhu učedníků Ježíšových. Jméno Petr dostal právě od Ježíše, který jím chtěl naznačit budoucí sílu Šimonovu založenou na víře v Ježíše Krista. Kdykoliv Petr projevil slabost, nazval ho Ježíš jménem Šimon, aby ho vyburcoval k bdělosti.

Petr byl horlivý, aktivní, vznětlivý, někdy ale nerozhodný a malomyslný. Byl prvním, kdo nazval Ježíše Mesiášem. S jeho názorem se ztotožnili i ostatní učedníci. Ale mylně se domnívali, že Kristus bude vládnout jako mocný pozemský král. Jakmile učedníci rozpoznali Mesiáše, začal jim Kristus vysvětlovat, že musí trpět, být zabit a vstát z mrtvých. Petrovi se tato vyhlídka nelíbila. Obhajoval svoje vlastní sobecké zájmy a touhy a dostal se do rozporu s Boží vůlí. Petr se potřeboval naučit, že služba Pánu v sobě zahrnuje i utrpení.

Učedníci byli během času, který strávili s Ježíšem, svědky mnoha podivuhodných událostí. Jednou z nich byla chůze Petra po vodě. Když Petra přepadl strach a začal se topit, volal k Ježíši o pomoc. Ježíš ho zachránil se slovy: „ Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ Můžeme mít pocit, že naše víra je silná. Ale ve složité situaci můžeme začít váhat. Je třeba stále věřit v Ježíšovu pomoc.

Petr měl v úmyslu být Ježíši věrný. Byl odvážnější než ostatní učedníci. Přesto v rozhodujícím okamžiku zklamal – 3x Ježíše zapřel. Petrovo selhání ovlivnilo, že se nešel modlit do Getsemanské zahrady, tak jak ho Ježíš prosil. Proto nebyl na situaci duchovně připraven. Přestože jeho pochybení bylo velké, Boží milost je mnohem větší. Ježíšovo odpuštění učinilo z Petra jednoho z nejdůležitějších vůdců prvotní církve.

Sobotní školku mládeže vedla Iva Burešová a téma odpovídalo sobotní škole dospělých.

Ve slovíčku před kázáním vyprávěla Iva Burešová příběh o malém černošském chlapci Jabuovi, který prodával na tržišti pomeranče. Ale dokud je sám neochutnal a nepocítil jejich báječnou chuť a sílu,  neměl s prodejem štěstí. Stejně je to s námi věřícími a naší snahou o hlásání Božího slova. „Ovoce“ je  výborné, ale „prodavači“ mnohdy ne. Pokud chceme hlásat Boha, musíme podle něho sami žít.

Kázáním nám posloužil bratr Pavel Zvolánek a tématem byl příběh Jábese, který byl pojmenován „bolest“ a toto znamení si nesl po celý život. Nevzdal se však, chtěl svůj osud změnit, a proto prosil Boha o pomoc. Celé zamyšlení si můžete přečíst v archivu kázání na stránkách našeho sboru.

Tak milou návštěvu, jakou jsou manželé Zvolánkovi, nelze jen tak propustit. A proto jsme dnes zasedli ke společnému obědu z rukou našich sester, a po báječném jídle jsme si vyslechli výpověď bratra Pavla Zvolánka o jeho náročné, ale požehnané práci vězeňského kaplana. Dotazy nás zvídavých nebraly konce a jistě bychom vydrželi sedět a povídat si až do večera. Ale nádherné počasí nás láká ven, a tak jsme se rozešli do různých směrů, abychom využili laskavých slunečních paprsků při toulkách Boží přírodou. Požehnaný týden !