Prázdniny se pomalu blíží ke svému konci. Je potřeba využít každý sluníčkový den. Naši mládežníci zítra odjíždí na camporee a už se nemohou dočkat.

Sobotní školou nás provedl Pavel Pimek a úkol Z otroků dědicové se ukázal jako hodně náročný. Apoštol Pavel používá dědictví jako příklad pro vysvětlení lidské situace před Kristovým příchodem. Křtem se každý z nás – muži, ženy, Izraelci i pohané – stává Božím synem a tím dědicem Jeho zaslíbení. Křtem se z nás stali spoludědicové Kristovi.

Když zemře bohatý člověk, jeho majetek zdědí syn. Pokud není plnoletý, zastupují ho a chrání opatrovníci a o majetek se musí starat správce. Stejně tak starozákonní období  bylo jakýmsi úvodem k evangeliu. Přestože obřadní zákony byly nesmírně důležité a Izraelci se z nich mnohému naučili, byly jen stínem toho, co mělo přijít. Nikdy nemohly vykonat to, co mohl pro lidi udělat Kristus.

Ježíš přišel přesně včase, který Bůh připravil. Bůh neposlal na zem nějakého nebeského posla, sestoupil na zemi sám. I to vypovídá o závažnosti hříchu a o tom, jak moc Bohu záleží na každém z nás a jak nás nesmírně miluje. Skutečnost, že Ježíš vzal na sebe naši lidskou přirozenost, má pro nás obrovský význam. My sami jsme se zachránit nemohli. Kristus svou poslušností dokonale naplnil zákon, čímž odčinil Adamovo tragické selhání. Svou smrtí na kříži Kristus uspokojil spravedlnost zákona, která požadovala smrt hříšníka. Takto nabyl právo zachránit všechny, kteří k němu přicházejí v pokorné víře.

Pokud neměl bohatý člověk syna, mohl dítě adoptovat. Zavázal se tím, že se o něho bude starat, nikdy se ho nezřekne, dítě se nemohlo stát otrokem a stalo se později dědicem. I my jsme předurčeni k adopci v Ježíši Kristu podle dobroty Jeho vůle.

Slovíčko před kázáním Ivy Burešové připomnělo, jak nebezpečná může být přetvářka a hraní si na něco, čím nejsme. Náš Pán chce, abychom byli upřímní a faleš byla od nás daleko.

Kázáním na téma Kněžská služba nám posloužil bratr Juřínek. Přepis můžete opět najít v archivu.