Po dlouhých 9 týdnech, kdy jsme se scházeli pouze virtuálně ve videokonferencích či sledovali online bohoslužby Hope Tv, jsme se dnes opět sešli v prostorách modlitebny. Přítomnost koronaviru ještě stále signalizovala některá opatření, na která jsme nebyli zvyklí – desinfekce u vstupu, rozestupy mezi členy sboru, roušky na obličejích. Byl to zvláštní pohled. Také průběh bohoslužby byl jiný. Nu což, hlavně když už se můžeme scházet. Takovéto drobnosti  nás nerozhází a za pár dní už bude snad situace opět v normálu.

Program sobotního dopoledne byl pozměněn z důvodu snahy našeho kazatele Hynka Dony o návštěvu a podporu všech tří Valašských sborů v jednom dni, čehož si velmi vážíme. Takže bohoslužba začala netradičně poněkud kratší promluvou právě našeho kazatele, která navazovala na současnou situaci. Záznam celého kázání si můžete poslechnout v sekci „Kázání“. 

Nikdy by nás nenapadlo, jak těžké bude zpívat s rouškou na ústech. Proto byly pro dnešní den vybírány písně kratší a jednodušší. Hlasivky si za dobu karantény odvykly, takže to vůbec nevadilo.

Sobotní školou nás měl provést Petr Chára. Ale protože vést první úkol po tak dlouhé době je také věc důležitá a zodpovědná, předal tuto čest vedoucímu sobotní školy Milošovi Mročkovi. Probírali jsme téma „Jazyk, text a kontext“. Čas pro probrání úkolu byl sice zkrácen, ale podstatné myšlenky stihly zaznít.

Téma sobotní školy je velmi důležité i pro mládež. Nejeden už byl požádán svým spolužákem či kamarádem o vysvětlení, co je to Bible a nejeden kamarád ji od našich mladých dostal darem. A proto si téma „Bible“ vybrala pro studium mládežnického úkolu také Iva Burešová. Myšlenky vyslovené při diskuzi určitě využijí při svědectví o Pánu Ježíši.

Dopoledne  uběhlo jako voda a my jsme se chystali domů. Radostné pro nás je vědomí, že už snad nic nebude bránit tomu, abychom se za týden sešli opět. Sice zde ještě budou opatření, sice ještě budeme mít zkrácený čas na bohoslužbu, ale důležité je, že budeme mít společenství. I když byly uplynulé týdny složité, přispěly k uvědomění si, jak důležitý je sbor, jak důležité je společné studium a jak bez starostí můžeme prožít i nelehké chvíle, protože máme naprostou jistotu, že vše je v rukou Božích, vše je vedeno správně a my můžeme i nelehkou dobu prožít „v pokoji, který dává jen On“.