Dnešní sobota by se bez nadsázky dala nazvat „sobotou naruby“. Bratr kazatel Hynek Dona byl na roztrhání – sloužil totiž kázáním ve dvou sborech. Proto byl program dnešní bohoslužby přehozen – nejprve kázání, potom sobotní škola. A tím uvádějící naprosto rozhodil, ale vše nakonec dobře dopadlo. Zvukový záznam kázání najdete na stránkách sboru.

Sobotní školu jsme zahájili zopakováním nejdůležitějších myšlenek minulého úkolu z pera Jendy Petroviče a videem z produkce Lineage o Lotovi a Sodomě, které korespondovalo s jednou částí úkolu. Ten měl název „Smlouva s Abrahamem“. V 15. kapitole knihy Genesis se odehrává důležitá událost – Bůh potvrzuje svou smlouvu s Abrahamem. Po smlouvě s Noemem tak jde o druhou smlouvu, o které čteme v Genesis. Podobně jako smlouva s Noemem, i smlouva s Abrahamem zahrnuje jiné národy, protože jde v konečném důsledku o součást věčné smlouvy, kterou Bůh nabízí celému lidstvu.
Tato část Abrahamova života je naplněna emocemi – strachem, ale i smíchem. Úzkost a strach prožívá Abram, bojí se i Sára a Hagar. Abram se však také směje, podobně Sára a Izmael  si nacházejí důvod k smíchu – nebo spíše k výsměchu. Tyto kapitoly ukazují mimo jiné na citlivost a srdečnost. Abram vášnivě usiluje o záchranu lidí žijících v Sodomě, stará se o Sáru, Hagar i Lota a projevuje pohostinnost vůči cizincům. V tomto kontextu Bůh změní Abramovo jméno, které znamená vznešenost a váženost, na Abrahama „otce hlučícího davu pronárodů“. Vidíme zde tedy další náznaky podstaty toho, co Bůh plánuje učinit prostřednictvím své smlouvy s Abrahamem. 

Dětská školka měla téma o Ježíši Kristu – nejlepším učiteli. Jak vyučoval své následovníky, jaký vztah měl k nim a k dětem, jak vysvětloval věci, které by posluchači nechápali, jakou „učebnici“ nám zanechal? Na všechny otázky naše nejmenší členka sboru skvěle odpověděla. 

Tak jako každou sobotu, i tuto jsme se nemohli odtrhnout od vzájemného povídání a sdílení se. A tak to má být. Těšíme se na další společné setkání.