Dnešní sobotní setkání plánujeme trochu delší než obvykle. Důvodem je sborové shromáždění, kterým chceme společnou bohoslužbu ukončit. Je potřeba se ohlédnout za životem sboru v minulém roce, za finančním hospodařením i za personálním stavem.

Vedoucí sobotní školy Miloš Mroček nám po přečtení části žalmu připomenul nejdůležitější myšlenky minulého úkolu z pera Jendy Petroviče. Nový úkol měl povzbudivý název „Dobrá zpráva o soudu“. Spolu s Květou Tyšerovou jsme se věnovali hlubším tématům soudu v souvislosti s velkým sporem zuřícím ve vesmíru. Mluví-li Bible o něčem velmi jasně, je to skutečnost, že Bůh je Bohem soudu a že dříve nebo později Bůh přijde a jako „soudce vší země“. Pro mnohé je to děsivá představa. Soud však nakonec odhaluje Boží dobrotu a milost. Ukazuje, že Bůh je spravedlivý a milosrdný v tom, jak zachází s celým svým stvořením – nejen se spasenými, ale i s těmi, kdo se rozhodli proti němu.

Lucifer, vzbouřený anděl, zpochybnil Boží spravedlnost, čestnost a moudrost. Tvrdil, že Bůh nespravedlivě a nečestně spravuje vesmír. Během tohoto soudu nepadlé světy uvidí, že Bůh udělal všechno pro to, aby zachránil každého člověka. Jsme Bohu tak vzácní, že se celý vesmír zastaví, aby posoudil rozhodnutí, která jsme učinili jako odpověď na působení Ducha svatého a vykoupení, které nám nabídl zdarma Kristus na kříži Golgoty. Dobré skutky, které konáme v moci Ducha svatého, nás nespasí. Jsou však svědectvím o opravdovosti naší víry. V nebeské soudní síni se rozhoduje o osudu celého lidstva. Právo a pravda zvítězí. Zavládne spravedlnost. Toto je jedna z nejúžasnějších a nejúchvatnějších scén v celém Písmu. A dobrou zprávou je, že vše končí velmi dobře i pro věrný Boží lid, který je zahalený v Kristově spravedlnosti.

Ježíš, Beránek Boží, který obětoval svůj život za spásu celého lidstva, bere u soudu knihu a otevírá ji. Celé nebe propukne v nadšené chvále. Ježíšovo vítězství nad satanovými pokušeními, smrt na kříži Golgoty, vzkříšení a velekněžská služba dává spasení všem, kteří se vírou rozhodnou přijmout nabízenou milost. Soud je pro Boží lid neuvěřitelně dobrou zprávou. Mluví o konci vlády hříchu a vysvobození Božího lidu.

Příspěvkem k požehnanému průběhu naší bohoslužby byl příspěvek bratra Miloše Mročka. Seznámil nás se článkem objasňujícím, proč a jak se snižuje počet věřících. Proč se rozmáhá ateismus a co je příčinou, že i mnozí věřící od Pána často odpadají.

Kázáním z Božího slova nám dnes posloužil Hynek Dona. Svým zamyšlením navázal na úkol sobotní školy.

Dnes pro nás myšlenka ospravedlnění z víry není nic neznámého. Za dob Martina Luthera tomu bylo jinak. Při své cestě do Říma, když zdolával po kolenou Petrovy schody, vybavil se mu verš o ospravedlnění z víry, a o něm začal kázat. Bůh vždy toužil být se svým lidem, toužil po celém našem srdci. Neslibuje nám snadný život, ale to, že bude za jakýchkoliv okolností s námi. Bohu záleží na našem životě. Musíme si uvědomit svoji hříšnost a jedinou možnost spasení, a to z víry.

Sborové shromáždění bylo velmi požehnané. Nejen že jsme probrali finanční a personální záležitosti, ale setkání jaksi nenásilně přešlo k diskuzi o tom, co bychom měli udělat pro to, aby se naše lavice opět zaplnily. Co může udělat každý z nás, v čem bychom měli zapracovat více, co od nás Pán očekává. A protože svými silami nedokážeme nic, i kdyby plány byly sebelepší, setkání jsme zakončili modlitbou plnou proseb  a důvěry v Boží vedení.