Dnešní sobota naplnila všechna kritéria, která by měla splňovat. Byla radostná, sváteční, nevšední, a nesmírně požehnaná. Co bylo příčinou?

Jindy uzavřená zástěna umístěná v čele modlitebny otevírala doširoka svou pomyslnou náruč, aby v bapristeriu umístěném hned za ní přivítala tři jedince, kteří se rozhodli svěřit svůj život zcela do rukou toho nejlepšího vůdce, našeho Pána Ježíše a křtem se k tomu veřejně přiznat. Celá dnešní bohoslužba měla slavnostní ráz. Obvyklá sobotní škola byla pro dnešní den nahrazena kázáním z úst našeho pastora Hynka Dony. Promlouval především k již zmíněným křtěncům a jeho zamyšlení se dotýkalo naděje, kterou v Pánu máme, o touze po změně života a po křtu, o nutných podmínkách pro přijetí křtu. Naši budoucí noví sourozenci poté složili křestní slib a jeden po druhém ponořením ve vodě bazénu přijali křest. Po schůdcích stoupali obmytí ze svých minulých hříchů, posíleni nadějí na věčný život a neskutečně šťastní. Předáním křestního listu, podáním ruky kazatele a staršího sboru, a předáním drobných dárků byli všichni přivítáni do sborové rodiny. Jsme za ně Pánu vděční.

Chvíle radosti tento den ještě nekončily. Následovala Památka večeře Páně a společné agapé. Jídelna zaplněná do posledního místečka, výborné jídlo a radostná sváteční nálada proměnila „tradiční“ sobotu v nádherný skvost. Ještě druhý den jsme byli naplněni pocitem štěstí.