Překrásný sluneční den nám dnes připravil náš Pán. A ještě jedno milé překvapení – navštívilo nám mnoho milých hostů, kteří příjemně osvěžili naši bohoslužbu.

Tradiční úvodní promítání seriálu Line age série 2. hovořilo o prvním sboru Adventistů sedmého dne ve městě Paris Hill. Je faktem, že založení tohoto sboru iniciovali teenageři, kteří přijali pravdu o sobotě, začali ji zachovávat a k pravdě přivedli i své rodiny. Později se adventní hnutí přesunulo do státu Iowa. Adventisté také začali vydávat svůj první časopis. Později se adventní hnutí přesunulo do státu Iowa. Jaké budou další osudy se dozvíme další sobotu.

Třídu sobotní školy mladých dnes posílila mládež ze sboru Bystřice nad Olší. Nahradili tak mládežníky našeho sboru, kteří se účastnili tento víkend setkání Wesend. Tématem školy byl novozákonní příběhy o ženě, která se toužila uzdravit a dotkla se lemu Pánova pláště a o dceři Jairově, kterou Ježíš vzkřísil z mrtvých. Poté se mladí spolu s Ivou Burešovou zamýšleli nad tím, jak je důležité správně si vybrat svou partu a jaké nástrahy na naši víru a spasení mohou v nesprávném kolektivu čekat. Důležité myšlenky padly také ohledně případné pomoci někomu, kdo si kvůli šikaně v důsledku nezapadnutí do party chce sáhnout na život. Je nezbytné představit mu Toho, kdo ho miluje, kdo mu nabízí víc než jakákoliv parta a komu na daném člověku záleží – Pána Ježíše.

Dospěláky provedl sobotním úkolem František Tomanec. Téma mělo název Od domýšlivosti ke zkáze. Shrnutí sobotní školy najdete pod příslušným odkazem.

Před kázáním jsme zvyklí poslechnout si „slovíčko“. Ivu dnes vystřídala Květa Tyšerová a protože v těchto dnech probíhá předávání prestižní ceny Oscar, přečetla nám příběh o tom, komu by dal Oscara náš Stvořitel.

Překvapením bylo malé hudební vystoupení Libora Kiszy a jeho synovce, kteří nám zahráli písničku na trubky. Byl to povznášející zážitel. Kázáním nám dnes posloužil právě Libor a nutno přiznat, že nás velmi zasáhlo. Poslechněte si jeho záznam na našich stránkách pod odkazem „Kázání“.

Na závěr soboty jsme si vyslechli ještě jednu píseň zahranou na trubky. Závěrečnou písní a požehnáním jsme si sobotní shromáždění ukončili. Ale protože se nám jen málokdy chce odejít hned domů, povídali jsme si, sdíleli se a plánovali společné akce na příští dny.

Díky Pánu za tuto požehnanou sobotu.