Dnes ráno to vypadá, že i příroda si chce odpočinout. Po vedrech minulých dní se trochu ochladilo díky nočnímu deštíku. A tak jako vláha osvěžila květy a stromy, tak i nás osvěžil dnešní sobotní den. Všechny starosti a problémy všedního týdne jsou odloženy, a my se můžeme uvolnit, pozvednout myšlenky směrem vzhůru a společně oslavovat našeho Pána a Spasitele, společně mu zpívat, prosit a děkovat, a v neposlední řadě studovat „návod“ pro život, který jsme od Něho dostali.

Řada našich milých bratří a sester se v pořádku vrátila z dovolených a opět zasedla do lavic modlitebny spolu s „návštěvníky“ z jiných sborečků. Že je každý člen něčím prospěšný celému shromáždění se potvrdilo i dnes – sestra Doležalová z Hranic doprovodila náš zpěv hrou na klavír, za což moc děkujeme. Chyběli nám však mladí, kteří odcestovali na evropský kongres mládeže do Finska. Jsme za to rádi. Jistě navážou mnohá přátelství, a nasbírají řadů zážitků a inspirací, o které se s námi příště podělí.

První část bohoslužby byla tak trochu v režii manželů Petrovičových. Tradičním úvodem bylo shrnutí myšlenek minulého úkolu Jendou Petrovičem a novým úkolem nás provedla Anička Petrovičová. Úkol měl název „Boj ze všech sil“.

Jak je možné, že se ačkoli se modlíme, aby v nás velká Boží proměňující síla udělala změnu, naše životy jako by zůstaly stejné? Víme, že Bůh má neomezené možnosti, které nám ochotně a zdarma nabízí. A my je opravdu chceme využít. Přesto se zdá, že naše životy se nemění způsobem, který by odpovídal Božím záměrům. Proč tomu tak je? Jeden důvod je znepokojivě jednoduchý: I když má Duch svatý neomezenou moc nás měnit, je možné, že to Bohu prostě nedovolíme. Prostě se špatně rozhodneme. Duch svatý nám může ukázat pravdu o naší hříšnosti, ale nemůže nás přimět k pokání. Může nám zjevit ty největší pravdy o Bohu, ale nemůže nás přimět, abychom jim věřili nebo se jimi řídili. Pokud by nás Bůh k něčemu nutil, ztratili bychom svou svobodnou vůli.

Někteří křesťanští evangelisté slibují, že stačí jen věřit, Duch svatý na nás sestoupí s úžasnou nadpřirozenou silou a vykoná v nás velké zázraky. Je to však jen nebezpečná polopravda. Může vést lidi k závěru, že stačí jen pohodlně sedět a čekat, až na nás sestoupí Boží moc! Máme se modlit, aby Bůh odstranil hříšné sklony z našich životů. Někdy to Bůh může laskavě udělat za nás, ale často nás volá, abychom udělali radikální rozhodnutí vzdát se něčeho, nebo naopak začít dělat něco, do čeho se nám vůbec nechce. Může to pro nás být těžká zkouška! Čím častěji se však budeme správně rozhodovat, tím budeme silnější a tím slabší bude síla pokušení v našich životech.

Často víme, co je správné, a svou vůli uplatňujeme tak, abychom jednali správně. Když jsme však pod tlakem, může být velmi obtížné držet se Boha a jeho zaslíbení. Je to proto, že jsme slabí a bojíme se. Jednou z důležitých silných stránek křesťana je proto vytrvalost – tedy schopnost kráčet vpřed i přesto, že se cítí slabý a nejraději by vše vzdal.

Pro pochopení je vždy nejlepší praktický příklad ze života, a těmi nás dnes obohatil bratr Popelka ze sboru Vsetín, který doprovodil sestru Lidku Obadalovou při její cestě do našeho sboru. Prožil a stále prožívá neskutečné projevy Boží milosti. Ať už při svém obrácení, tak v osobním životě s nevěřící manželkou, a především při práci s osobami sociálně slabými, vyloučenými ze společnosti, kteří hledají svou cestu životem.

Kázáním z Božího slova nám dnes posloužila Lidka Obadalová. Navázala v podstatě na téma sobotní školy a rozvinula ho a podpořila myšlenkami z Písma. Zvukový záznam najdete na našich stránkách.