Sobota 8.června 2024 byla po 5 letech opět možností pro setkání členů církve z Českého, Moravskoslezského i Slovenského sdružení. Pavilon „V“ brněnského výstaviště praskal ve švech. Každý hledal své přátele a známé, se kterými se již leta neviděl, všichni se vzájemně zdravili, nálada byla více než srdečná. Také někteří členové našeho sborečku nasedli v brzkých ranních hodinách do svých železných ořů a brázdili silnice směrem k bývalému hlavnímu městu Moravy.

Více >

Počasí posledních dnů připomíná dobu potopy. Prší a prší a prší. Stejně jako za dnů Noe jsme se uchýlili do bezpečné archy – modlitebny. Sice by se nám chtělo brblat, protože bychom byli raději za sluníčko a příjemné teploty dovolující pasivní odpočinek v přírodě nebo aktivní na zahrádce, ale v souladu s 5.Moj 11.kapitolou vyznáváme, že Bůh „dává zemi déšť v pravý čas“, a vše je v nejlepším pořádku.

Úkolem s názvem „Základ Boží vlády“ nás provedla Anna Petrovičová.

Díky intenzivnímu studiu Bible adventisté pochopili, jaký význam má zákon pro službu v nebeské svatyni svatých. Při promýšlení jeho významu také objevili důležitost čtvrtého přikázání, které hovoří o sobotě jako o dni odpočinku. Dá se říci, že toto přikázání – více než kterékoli jiné – jasně identifikuje Boha jako našeho Stvořitele. Skutečnost, že Bůh je naším Původcem, představuje základ každého pravého uctívání. Je to téma, které bude mimořádně důležité i v posledních dnech dějin země. Satan měl od začátku jeden hlavní cíl: podkopáváním Božího zákona zmařit uctívání Boha. Ví, že přestoupit zákon „v jednom přikázání“ znamená „provinit se proti všem“. Právě proto navádí lidi, aby přestupovali Boží zákon. To je také důvod, proč satan tak nenávidí sobotu. Sobota totiž ukazuje lidem na Stvořitele a na to, jak ho mají uctívat. Zákon definuje, co je hřích. Dokud se lidé snaží být věrni Bohu, musí i jeho zákon zůstávat v platnosti, včetně přikázání o sobotě. Cílem této lekce je ukázat souvislost mezi svatyní, Božím zákonem, sobotou a nadcházející krizí v souvislosti se znamením šelmy. Budeme také zkoumat význam soboty pro lidi žijící v době konce.

Více >

Při studiu sobotní školy se momentálně točíme okolo událostí roku 1844 a zklamání milleritů. I při usilovném a poctivém studiu Bible se nám může stát, že pochopíme věci jinak, než jsou. Pochopení Svatyně svatých vůbec není jednoduché, ale spolu s Frantou Tomancem jsme se tématu chopili zodpovědně.

Když se věřící, očekávající návrat Krista, v měsících následujících po zklamání z roku 1844 zahloubali do studia Písma, pochopili, že se v Bibli mluví o dvou svatyních. O té, kterou postavil Mojžíš – předobraz, a o té, která je originálem v nebi – pravý svatostánek. Když v roce 1844 skončilo období 2300 prorockých dnů, izraelská – pozemská – svatyně už dávno neexistovala. Proto proroctví: ‚Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti (očištění)‘ se nepochybně týká svatyně v nebi. Bohoslužby v pozemské svatyni představovaly Boží plán spasení. Každá přinesená oběť poukazovala na Ježíšovu oběť na kříži Golgoty. Prostřednictvím Kristovy oběti jsme dostali milost a odpuštění. Když přijmeme Ježíšovu oběť za nás a vyznáme své hříchy, naše vina je vymazána (1J 1,9). Ježíš není jen Beránek, který za nás zemřel, ale také Kněz, který pro nás žije.

Více >

Ohlašované špatné víkendové počasí se nekoná, a tak opět můžeme obdivovat a chválit Pána za neskutečně krásnou, sluníčkovou a teplou sobotu.

Po zhlédnutí úvodního videa žalmu 18 jsme si připomněli myšlenky minulého úkolu Jendy Petroviče. Úkolem s názvem „Motivováni nadějí“ nás provedl Miloš Mroček.

Druhý příchod Ježíše Krista je jedním z ústředních témat Písma. Je to zlatá nit, která se táhne posvátnými stránkami Bible. Jeden učenec odhadl, že ve Starém zákoně se nachází 1845 zmínek o Kristově druhém příchodu. Ve dvou set šedesáti kapitolách Nového zákona je více než tři sta zmínek o návratu Krista. Třiadvacet z dvaceti sedmi knih Nového zákona mluví o této velké události. Poté, co reformace v Evropě ztroskotala a zabrzdily ji rozdělení a spory, protestantismus zapustil kořeny v Novém světě (později se z něj staly Spojené státy americké), kde se mnozí snažili pozvednout prapor pravdy, včetně pravdy o druhém příchodu. Patřil mezi ně i baptistický farmář William Miller. Během svého studia Bible došel k závěru, že Ježíš přijde brzy, dokonce ještě během jeho života. Začal toto poselství kázat, a tím odstartoval mohutné hnutí. Přestože toto hnutí čelilo velkému zklamání, mnohým lidem zpřístupnilo biblické pravdy, které jsou důležité i dnes. Tento týden jsme zkoumali, proč myšlenka druhého příchodu Krista naplňovala věřící radostí v průběhu staletí a jak se můžeme my sami připravit na tuto velkou událost.

Více >

Právě dnes probíhají ve sboru Vsetín volby. A protože náš dnešní kazatel bratr Jaromír Juřínek je zde starším a jeho přítomnost je více než nutná, změnili jsme pořadí jednotlivých bloků bohoslužby a začali kázáním. Zamýšleli jsme se nad dvěma cestami zmíněnými v Písmu, nad dvěma jídly zmíněnými v Písmu, ale především nad evangeliem, skrze něž nacházíme spásu. Zvukový záznam najdete na našem webu.

Zítra si budeme připomínat Mezinárodní den matek. Není to novodobá záležitost, jak nám připomněla v příspěvku před sobotní školou Iva Chárová. Již ve starověkém Řecku se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů. V 16. století se v Anglii oslavoval svátek matek pod názvem Mateřská neděle (nebo Neděle matek) a připadal na postní dobu před Velikonocemi. Mnoho chudých lidí tehdy sloužilo v bohatých domácnostech daleko od domova a nemohlo trávit čas se svými matkami. Proto sloužící dostávali na tento den volno, aby se mohli vrátit domů nebo navštívit kostel ve svém rodném městě, kde žily jejich matky a další příbuzní. Myšlenka mezinárodních a pravidelných oslav tohoto svátku vznikla roku 1907 na počest Anny Reeves Jarvisové, která bojovala za práva matek. Poprvé byl veřejně slaven o rok později. V roce 1914 vyhlásil tehdejší prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek coby celonárodního svátku, konající se druhou květnovou neděli.

V Československu se začal slavit tento den v roce 1923. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková. Po druhé světové válce byl postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (slaveného vždy 8. března), ale i přesto se dál v některých rodinách připomínal. Po roce 1989 se opět začal slavit veřejně. Také my jsme si ho dnes připomněli a maminkám předali malé sladké dárky.

Více >

V sobotu 11.května 2024 si nejprve vyslechneme kázání bratra Mirka Juřínka

a teprve poté proběhne studium sobotní školy.

Dnešní sobota byla pro nás velmi sváteční. Zítra uplyne 40 let od otevření nové modlitebny na Hřbitovní ulici. Jak stavba probíhala, kolik práce  a starostí přinesla, ovšem také veselí a mládežnických lotrovin, to vše dokumentuje výstava dobových fotografií Franty Tomance instalovaná na panelech v modlitebně. A protože o radost se  máme dělit, aby byla dvojnásobná, pozvali jsme si bratry a sestry z Frenštátu pod Radhoštěm, jejichž sbor v době budování modlitebny „papírově“ patřil k našemu. 

Více >

„Jsi se mnou?“ – Ježíš

Každý z nás poznal, že poslední dubnová sobota bude jiná než ostatní, díky množství mládežníků, kteří se hemžili modlitebnou našeho sboru. Byla zde totiž po dlouhé době akce We-send.

Mládežníci se na už tradiční akci ale začali sjíždět už v pátek, kdy se skrze zamyšlení snažili naladit na vlnu tématu víkendy: „Jsi se mnou?“ – Ježíš.

Sobotním dopolednem nás provedl Dan Kašlík svým kázáním a po výborném obědě nás s ním čekalo i interview, kterým nám předal zajímavé myšlenky na téma víkendu. Každý z nás také dostal malinký květináček a hrách, který nám za nějaký čas vyklíčí a bude symbolizovat naši víru, když semínko padne na úrodnou půdu. Za zvuku harfy jsme se mohli zamýšlet nad Božím slovem a tentokrát nemohly chybět ani workshopy. Každý si přišel na své, protože jsme měli na výběr hned ze 3 workshopů – společné modlitby v modlitebně, modlitební deník či čas strávení s Bohem v přírodě.

Více >

Sestry a bratři z našeho sboru vstupovali dnešní sobotu do modlitebny se studenýma rukama a tvářemi. Vyhřátá modlitebna jim přišla vhod. Zima se vrátila a nejeden rozkvetlý keř, který jsme minulý týden obdivovali pro jeho krásu, na to doplatil. I takový může být nástup jara.

Sobotní úkol s námi prostudovala Květa Tyšerová. Jeho název byl „Světlo svítí ve tmě“. Ve Zjevení je ďábel zobrazen jako drak a had. Je drakem, protože touží zničit Boží lid, a hadem, protože používá své mazané lži, aby všechny oklamal. V letech následujících po Kristově smrti byly tisíce věřících vystaveny nesmírnému utrpení. Byli mučeni, házeni lvům, upalováni na hranicích a jinak týráni – a to vše jen proto, že odmítali uctívat „božstva“ císařského Říma. Navzdory tomuto krutému zacházení mnozí zůstali věrní, evangelium se nadále šířilo a církev rostla.

Když to satan viděl, změnil svou strategii. Do církve přicházelo mnoho pohanů, ale mnozí z nich bez důkladného poučení o biblické pravdě. Tak se stalo, že se do církve dostaly nesprávné myšlenky. Pravdy Písma se promíchaly s pohanskými zvyky. Čtvrté a páté století bylo obdobím kompromisů, kdy církevní představitelé propojovali pohanské praktiky s křesťanským učením.

Ale i v těch nejtěžších časech byl Bůh neustále se svým lidem. Věřící nacházeli Ježíše, „cestu, pravdu a život“, a v moci Ducha svatého stáli pevně, dokonce i tváří v tvář obrovskému tlaku a pokušení vzdát se svého přesvědčení. Zůstali věrní Boží vůli zjevené v Písmu a neochvějně stáli za pravdou jeho slova, bez ohledu na tlak, který byl na ně vyvíjen, ať už otevřeně, nebo skrytě.

Více >

POZOR !!!

V sobotu 20.dubna 2024 si uděláme sborovou fotografii a za tímto účelem jsme se rozhodli pro dresscode v barvě sluníčka !

Takže oblečte žluté šaty, svetry, sukně, košile, ponožky, nebo se přizdobte žlutým květem nebo kapesníčkem. Každý žluťásek se počítá.