Novoroční besídka a Křesťanský domov 14.1.2017

Pro odpolední část dnešního setkání se přední část modlitebny proměnila ve starou dřevěnou chaloupku. Kdo v ní žije ? To je zatím tajemství.

Po modlitbě Ivy Burešové se všichni pohodlně usadili a očekávali s napětím, co si letos děti připravily. Úvodní písnička „Chci Tebe chválit jen“ nás příjemně naladila a rozezpívala. Texty promítané na stěně nám umožnily spolu s dětmi chválit našeho Pána.

Následující scénka podle povídky L.N.Tolstého „Otec Martin“ nám konečně prozradila, kdo žije v chaloupce. Byl to starý švec, který neměl žádnou radost v životě, dokud si nekoupil Bibli a nepoznal Ježíše. Jednou se mu zdálo, že mu Ježíš slíbil návštěvu. Otec Martin Ho vyhlížel celý den, ale Ježíš nikde. Přišel jen starý muž Štěpán, kterému otec Martin nabídl čaj pro zahřátí, chudá žena s dítětem, které dal nejlepší boty, které kdy vyrobil, a starý žebrák, kterého Martin nakrmil. Martin byl velice smutný, tolik se na Ježíše těšil. Ale najednou se ozval Ježíšův hlas, který mu prozradil, že právě On byl ten starý muž, chudá žena i žebrák.

„Neboť jsem hladověl a dali jste mi jíst,…cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných, mně jste učinili.“

Matouš 25, 35-40

Po scénce, ve které si zahrály děti spolu s tetou Ivou a Honzíkem Burešovými, se děti chopily hudebních nástrojů a zahrály a zazpívaly písničky „Ježíši, Pane můj“ a „Zpívej se mnou haleluja“. Myslíme si, že nám rostou ve sborečku velice šikovní hudebníci.

Jako přání do nového roku vyzněla písnička „Ať dobrý Bůh je stále s vámi“. A my jsme si s chutí zazpívali také.

Ondrášek Kimler se projevil nejen jako nadaný hudebník, ale i jako skvělý recitátor. Přednesl nám krásnou vánočně laděnou báseň.

Závěrečná píseň „Otče náš nebeský“ vyzpívala naše odevzdání se Pánu a radost z toho, že jsme mohli spolu prožít další nádherný Boží den.

Minulý týden na společné bohoslužbě ve Vsetíně si sbory Vsetín a Kateřinice vybrali své verše pro rok. Tento sváteční obřad pro náš sbor nastal právě teď. Děvčata se chopila táců s veršíky a pak už bylo na Aničce Petrovičové, aby vybrala verš pro sbor a na Ivě Burešové, aby vybrala verš pro mládež. Svého veršíku se dočkal i každý jednotlivec – malý, větší i největší.

Polední program byl u konce a sestry ze sboru začaly připravovat ve sborové místnosti bohatou tabuli. Až se nám sliny sbíhaly. Takže jen malou chviličku vydržet a – „Ke stolu!“.

Zelňačka i těstovinové saláty, chlebíčky, koláčky zákusky, ovoce – všechny pokrmy vypadaly skvostně a my jsme se po poděkování Pánu s chutí pustili do jídla. Jak dobroty vypadaly, tak i chutnaly. Prostě báječně. Příjemné chvíle jsme samozřejmě proložili povídáním. Došlo i na témata závažnější – při dobré kávě jsme diskutovali o úpravách naší sborové zahrady, plánovali jsme sborové výlety a uvažovali o tolik potřebné úklidové brigádě.

V jednom okamžiku jsme si nemohli nevzpomenout na známý biblický výjev “ A přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla prodavačů holubů.“ To ve chvíli, kdy Soňa Mročková začala nabízet sestrám oblečení 😆 .

Ale brzy se ukázalo, že Soňa neprodává, ale obdarovává, a to je povoleno.

Sborový dům se oděl do nové fasády a mrká na nás novými okny. To vše je zásluhou především Laďi Smílka, Pavla Pimka a Franty Tomance. Jen jejich obrovským úsilím a nespočtem odpracovaných hodin se celá akce podařila. Za to se sluší přinejmenším poděkovat, a to jsme ústy Petra Kimlera udělali.

Sobota pomalu končí a nezbývá, než uklidit a vypravit se domů. Takže – požehnaný týden !