Náš zocelený vedoucí sobotní školy Miloš Mroček se opětovně zúčastní Jizerské padesátky, proto pro dnešek vyměnil náš sboreček za Jablonecký. Smekáme klobouk a přejeme, ať se mu zítra dobře daří a hlavně ať dojede v pořádku do cíle.  Zlínský kraj má letošní prvenství v chřipkové edipemii, a té podlehl i Petr, který měl Miloše zastupovat při uvádění. A protože měl také probírat sobotní školu, situace se malinko zkomplikovala. Takže dnešní dopoledne vypadalo malinko jako one woman show – všech úkolů se chopila Iva. Díky Pánu vše dobře dopadlo.

Mládež ve své třídě probírala se Soňou Mročkovou téma „hrdinství“. Slovíčko před kázáním Ivy Burešové se zamýšlelo nad hodnotou Bible v našich životech, jako moc má a co dokáže změnit.

Kázáním z Božího slova nám posloužila Blanka Novotná ze sboru Vsetín. Zamýšlela se nad tím, jak z události, která vypadá jako fatální, se může stát událost radostná. Řeč byla o ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Po šesti letech činnosti končí svoje účinkování valašskomeziříčská vegetariánská jídelna Vitalita. Od svého založení se stala pro místní Adru více než významným partnerem. Mimo prázdninové měsíce například poskytovala skoro každý druhý týden útočiště pro aktivity Adraklubu zdraví. V jeho režii a za přímé spolupráce tzv. Zdravého města tu probíhaly zdravotně osvětové přednášky, cestovatelské besedy a také několik akcí Dobrovolnického centra. Právě to zde mělo dlouhodobě umístěnu svoji plastovou pokladničku, ve které se postupně shromáždilo nejméně deset tisíc korun. Zmíněná jídelna s přilehlou cukrárnou byla rovněž pravidelným dostaveníčkem účastníků populárních prázdninových Adrabrigád. Vitalita jim po dobu jejich bezplatné dobrovolnické činnosti ve prospěch znevýhodněných občanů města zdarma poskytovala obědy. Za nebývalou ochotu a prakticky projevenou přízeň patří majitelům, Soně a Milošovi Mročkovým převeliké poděkování!

František publikán Tomanec

Dnešní bohoslužba měla trochu netradiční průběh. Důvodem bylo Dopoledne s Adrou konané při příležitosti návštěvy ředitele Adry Radomíra Špinky. Kromě členů našeho sboru jsme přivítali také sbor Kateřnice a nejednoho nečlena, dokonce i nejednoho nevěřícího. Ale pěkně popořadě…

Sobotní školou nás provedl Miloš Mroček. V podstatě pouze shrnul základní myšlenky, protože následný program byl dnes velmi bohatý a časově náročný. Následovaly písně naší mládeže a kázání bratra Špinky.

Těsně před 11 hodnou jsme přivítali další návštěvníky – první místostarostku Zdislavu Odstrčilovou, tiskového mluvčí MěÚ Lukáše Martínka, za média se dostavila paní Dagmar Církvová z regionální televize se svou dcerou a nezbytnou kamerou, a paní Smrčková, zakládající osoba spolku Pod křídly.

Začalo Dopoledne s Adrou, které uvedl dlouhodobý aktivista Adry Franta Tomanec, a jehož hlavní součástí byla moderovaná beseda Ivy Burešové, ve které vyzpovídala všechny, kdo se podíleli a podílí na aktivitách humanitární organizace Adra, v čele s ředitelem Špinkou. Povídání bylo doprovázeno promítáním videí, dokumentující jednotlivé oblasti působení Adry, a písničkami, které si zazpívali všichni zúčastnění. Celá akce byla ukončena společným agapé v prostorách sborové místnosti. Dopoledne se neslo ve velmi příjemném a přátelském duchu a věříme, že nešlo o poslední počin tohoto druhu.

Alianční po valašsky

V některých křesťanských kruzích České republiky pojem alianční shromáždění ještě neslyšeli, v některých jej zařadili mezi sprosté výrazy. Dálný východ, alespoň část Valašského království, s tím nemá, jak se zdá, víceméně žádný problém. A to přesto, že právě tady docházelo v minulosti k dramatickým dogmatickým střetům, na které někteří doplatili životem. Ale protože tu stěžejní záležitost křesťanské praxe, což je vytrvalé a bezpodmínečné odpouštění, vzali povětšinou vážně, staré křivdy byly uvrženy do vod rozbouřené Bečvy a tak nadobro smeteny do propadliště dějin.

Valašskomeziříčská praxe zmíněných mezidenominačních shromáždění má svoje specifika. Zatímco například sousední Vsetín zůstává u obvyklého, předem daného aliančního týdne, naše město si vzájemná setkávání rozloží na celý měsíc. Po čtyři úterní podvečery jsou tak pro místní ovečky (i berany) pootevřena vrátka do jednotlivých církevních ohrádek.

První možností se stal evangelický kostel. Duchovním zamyšlením posloužil někdejší absolvent sobotní školky na Hřbitovní ulici a současný náčelník regionálního sboru Apoštolské církve, dvoumetrový Tomáš Hasmanda. Odrazil se od známého Pavlova varování před nálepkováním a zdůraznil, že současní kristovci, kteří se s patřičným rámusem hlásí především k různým Apollům, Pavlům a dalším duchovním velikánům, dělají křesťanství medvědí službu. Krvavá historie náboženských šarvátek mluví až příliš srozumitelně. Uzdravujícím prvkem je jedině Ježíš Kristus! Ukřižovaný, zmrtvýchvstalý a stále živý. Díky tomu i dokonale sjednocující.

Bohoslužba v římskokatolickém chrámu proběhla v duchu tradiční posvátné důstojnosti. Píšťaly královského nástroje se pod rukama talentovaného varhaníka rozezněly do burácivých melodií, při kterých až mrazilo. Zvěst Božího poselství v podání evangelického faráře Dana Hellera, vnuka někdejšího uznávaného teologa, mířila k důraznému apelu na pravdivost našich životů. Hrát fér, nemlžit, nepředstírat, veřejně se přiznat k vlastním kotrmelcům. To všechno v přislíbené síle Toho, který je nejen cestou a životem, ale i pravdou jako takovou.

Zatím poslední možností společného zastavení se stala naše modlitebna. Přestože je na konci města, dokonce až na Hřbitovní, doslova praskala ve švech. Znovu se potvrdilo, že křesťané všech možných odstínů sem chodí rádi. Kázáním v tomto případě posloužil všem dobře známý představitel místních katolíků, farář Pavel Stefan. (Přepis kázání v archivu) Jako obvykle, i tentokrát povídal víceméně spatra a jako vždycky, náramně srozumitelně. Neobešel požadavky Bohem vyžadované spravedlnosti, ale nevyhnul se ani zdůraznění existence křesťanského specifika, kterým není nic jiného než nezasloužená milost. Veřejně například zpochybnil pravdivost zažitého úsloví typu ´když nebudeš hodný, Pán Bůh tě potrestá´. Také on skončil u alfy a omegy všeho, Ježíše Krista, toho ukřižovaného a zmrtvýchvstalého.

Specifikem setkání u adventistů se stává ohlédnutí za minulými ekuvýšlapy do přírody. Za zvuků písničky „Vzpomíná se, vzpomíná“ promítal Honza Bureš snímky z minulých akcí, což zdaleka nezůstalo bez odezvy. Na příštích vycházkách tím pádem přibude zase několik nových poutníků. Bez spontánních reakcí nezůstalo ani závěrečné, převážně všeobecné prozpěvování. Zbrusu nová lidovka „Nebe bude v ekustylu“, i starobylý gospel „Jednou budem´ dál“ dosvědčily, že adventní naděje mířící k nadpozemským výšinám je stále živá a dokonale sjednocující.

Dokonale sjednocujícím se stal rovněž bohatě prostřený stůl. Na jeho obsahu se svorně podíleli nejen neustále kmitající Iva s Pavlem a Petrem, ale i dokonale utajená Soňa z právě končící Vitality. A úplně závěrečnou třešničkou na dortu byly i tentokrát podmanivé zvuky kytar, banja a mohutné dřevěné basy. Bratří Wagnerové, Milan Kubičík a nepřeslechnutelný vokál rozjařené Jarky Krutílkové strhli mohutnou ekulavinu chval a spirituálů, která zavalila početný houf nadšených ostatků, které na Hřbitovní vydržely až do zavírací deváté hodiny večerní.

František publikán Tomanec

Dnešní zasněžený den nás provedla sobotní školou Anička Petrovičová. Téma „Hoden je Beránek“ řeší posleství Zjevení pro budoucnost. Zamýšleli jsme se nad nebeským trůnním sálem, postavení Krista v nebeském chrámu a tím, kdo tvoří shromáždění okolo Krista. Kristus je jediný, kdo je hoden odpečetit knihu ležící po pravici Boha.

Ve slovíčku pro mládež před kázáním zavzpomínala Iva Burešová na Boženu Němcovou a její povídky „O Pánu Bohu“. Jde o krásné příběhy osvětlující Biblická napomenutí a pravdy.

Kázání Pavla Kostečky „O zápasu“ najdete v archivu.

Tuto sobotu jsme přivítali ve sboru milou návštěvu. Přijel za námi Karel Staněk se svou manželkou a posloužil nám také kázáním.

Sobotní školou nás provedla Květa Tyšerová. Studovali jsme Ježíšovo poselství sedmi sborům.  Přestože se tato poselství týkají sborů v Malé Asii v prvním století, protorcky prostřednictvím symbolů poukazují na stav církve v celém průběhu dějin. Ježíš nabízí naději a odpovědi na problémy, které jednotlivé sbory trápí. Dokáže tedy přinést naději i nám dnes.

Kázání bratra Staňka řešilo otázku, jak se Bůh projevuje v životě našem, našeho sboru, naší církve.

Po bohoslužbě jsme se přesunuli do jídelny Vitalita, kde jsme oslavili narozeniny 3 našich bratrů – 180tiny. Užili jsme si nejen promítání fotografií z mládí všech oslavenců, ale i písniček, samozřejmě dobrého jídla a zábavy. Přejeme všem Boží požehnání do dalších let !

Na aliančních bohoslužbách se budeme scházet vždy v úterý v 17.30hodin:

15.1.2019 – kostel Českobratrské evangelické církve, kázání Tomáš Hasmanda AC

22.1.2019 – kostel církve Římskokatolické, kázání Dan Heller ČCE

29.1.2019 – modlitebna Církve adventistů s.d., kázání Pavel Stefan ŘK

5.2.2019 – modlitebna Apoštolské církve, kázání Pavel Kostečka CASD

Chumelí se chumelí, padá snížek bílý, říká jedna stará říkanka. Přesně tak to dnes vypadalo u nás na Valašsku. Přesto se modlitebna zaplnila bratry a sestrami z míst blízkých i vzdálených. Možná byla příčinou novoroční besídka naší mládeže.

Sobotní školou nás provedl Pavel Pimek. Začali jsme probírat první verše Zjevení. Přemýšleli jsme o Kristově službě v nebeské svatyni a o poselství prvnímu z křesťanských sborů – v Efezu. Mládež spolu s Ivou Burešovou a Zdenkou Pimkovou dopilovávala své vystoupení.

Slovíčko před kázáním nám přečetla Květa Tyšerová. Kázáním z Božího slova nám posloužil Bohumil Mroček. Zamýšlel se nad úlohou rodičů při výchově dětí a povinnostmi dětí. Přepis najdete v archivu kázání

Polední čas, během kterého si děti chystaly kulisy na besídku a očekávali jsme příjezd našich kazatelů, jsme strávili u prostřeného stolu v družném hovoru. Teplý čaj a množství dobrot z kuchyně našich sester nám přišlo vhod. Posilněni a plni očekávání jsme se potom usadili zpět v modlitebně, abychom shlédli novoroční besídku. Pomoci našim dětem přijely ještě dvě dívky ze sboru Frenštát pod Radhoštěm. Pozor – začínáme !

Na programu byla řada krásných křesťanských písní ať už zpívaných, tak i hraných na hudební nástroje, scénka o Jonášovi a velrybě. Také členové sboru si mohli spolu s mládeží zazpívat. Velmi působivé bylo vystoupení smyčcového kvarteta. Mládežníci se opravdu moc snažili.

Na závěr besídky přečetla Iva Burešová velmi emotivní dopis, který napsali naši mládežníci před půl rokem našemu sborečku. Vyzývají v něm k vzájemné lásce a ukončení nesmyslných hádek. Nelze než souhlasit.

Následující chvíle byly věnovány rozdávání veršíčků pro nový rok 2019 a závěrečné modlitbě kazatele sboru.

Kéž nás Bůh provází a žehná nám po celý příští rok.

První sobotu nového roku 2019 jsme se sešli tradičně v modlitebně CASD ve Vsetíně spolu s bratry a sestrami z Kateřinic. Sněhem přikryté město navozovalo krásnou zimní náladu, a zatím co se za oknem sypaly z nebe neskutečně krásné vločky, my jsme seděli v teple a společně chválili Pána.

Tématem sobotní školy pro toto čtvrtletí je Kniha Zjevení. A protože jde o téma velmi náročné a těžko bychom našli někoho, kdo by dokázal s čistým svědomím říct, že poslední knize Bible rozumí beze zbytku, přivítali jsme přítomnost člověka více než povolaného – Romana Macha, který nás do tématu Zjevení uvedl. Promítl nám fotografie z reálií, vysvětlit komu je kniha určena, co je jejím cílem a proč je psána v symbolech.

Hlavní částí bohoslužby byl program dětí ve vsetínského sboru. Zazpívaly nám řadu písní, zahrály na hudební nástroje a musíme uznat, že jsou velmi šikovné. Nezalekly se ani početného publika a tréma jejich vystoupení příliš neovlivnila.

Za sbor Valašské Meziříčí vystoupila Iva Burešová, která pomocí fotografií připomněla, co sboreček prožil v uplynulém roce a jakých požehnání se nám od našeho Pána dostalo.

Novoroční kázání jsme si vyslechli z úst kazatele Pavla Kostečky a bylo to jeho poslední coby kazatele našich sborů. Přepis si můžete přečíst v archivu kázání.

Pavel Kostečka nám poté požehnal do nového roku. Děti rozdaly přítomným veršíky a bohoslužbu jsme ukončili společnou písní.

Pokud jste se nemohli setkání ve Vsetíně zúčastnit, můžete se podívat na záznam na youtube.cz.

Záznam bohoslužby

Mládež sboru CASD Valašské Meziříčí

vás srdečně zve na novoroční besídku

v sobotu 12.ledna 2019

V sobotu 5.ledna 2019 se sejdeme na společné bohoslužbě ve Vsetíně.

1.část

2.část

Kéž je nám Bůh milostiv a dá nám požehnání, kéž nad námi rozjasní svou tvář!

Ať je známa na zemi tvá cesta, mezi všemi pronárody tvoje spása!

Kéž ti, Bože, lidé vzdají chválu, kéž ti vzdají chválu všichni lidé!

Žalm 67

Na sobotu 15.prosince jsem se hodně těšila. Stále ve mně přetrvává krásný prožitek zářijové evangelizace s Korneliem Novakem a k naší velké radosti k nám opět zavítal. Přednáška s názvem Co se skutečně stalo před 2000 lety, slibovala hodně zajímavé zamyšlení.

Po zkušenostech ze září jsme očekávali hodně velký zájem ze stran obyvatelstva, proto jsme již dopředu zajistili naplnění freskového sálu zámku Žerotínů židlemi až „po strop“. Tento tah se ukázal jako dobrý, sál se zaplnil celý. Kornelius přijel ve svém typickém, již z dálky nepřehlédnutelném automobilu uzpůsobeném pro přepravu jeho dvou psů. Tentokrát ale místo nich přivezl svou novopečenou manželku. Jejich rozhodnutí strávit líbánky na Valašsku vděčíme za to, že uslyšíme nové zamyšlení a může být zaseto možná nejedno semínko víry.

Přednášku uváděl Pavel Kostečka a hned v úvodu na nás čekalo překvapení. Známá autorka ekuvýšlapů Jarka Krutílková se nám vyznala z toho, jak moc se jejího srdce dotkla podzimní Korneliova přednáška a termín současné besedy – přesně v den jejích narozenin – bere jako dárek od Pána. Z lásky k Němu se poté vyznala písničkou za doprovodu své kytary, za což byla odměněna kytičkou. Druhou kytici dostala manželka našeho milého přednášejícího.

Zamyšlení Kornelia nad pravým významem vánoc bylo nestandartní, velmi zajímavé, no prostě jeho. Proč se Bůh vtělil do malého dítěte? Proč bylo nutné neposkvrněné početí? Proč nemohl být Kristus narozen z vdané ženy či být synem člověka? Bylo Jeho narození pro tehdejší lidi opravdu požehnáním?

Vánoce jsou spjaty se zpěvem koled, a tak jsme si nakonec unisono zazpívali slavnou Tichou noc. Závěrečná modlitba a následně možnost osobního setkání a promluvy s Korneliem byla úplnou tečkou za velmi příjemným večerem. Bylo nám přislíbeno letní evangelizační setkání, možná v mnohem větším měřítku než doposud. Stadion ve Vsetíně se k takovéto akci přímo nabízí. Kéž Pán požehná konání Kornelia i jeho manželky a můžeme se brzy sejít  při „lovení lidí“.

Iva Burešová

Tradiční české prosincové počasí – teploty nad nulou a sychravo – a také blížící se svátky a tedy návštěvy našich blízkých mají za následek úbytek bratrů a sester ve sborových lavicích. Ale i když je nás méně a všelijak se střídáme, scházíme se na společné bohoslužby rádi.

V sobotu 8.prosince jsme se mohli setkat s návštěvou z Krkonoš a po delší době nás naše mládež opět potěšila písničkou.

Kázáním nám posloužil Bohumil Mroček a téma bylo aktuální – jak odolat zkouškám. Bojíme se zkoušek? Zvládneme zkoušky sami? Jsou pro nás užitečné? Odpovědi na tyto otázky najdete v přepisu kázání v archivu.

O týden později 15.prosince jsme prožili svátek Večeře Páně. Přítomni byli oba naši kazatelé – Pavel Kostečka i Jiří Loder. Zamyšlení bratra Lodera o napodobování Boha jako malé děti najdete v archivu.

V sobotní podvečer nás čekal dárek od misionáře Kornelia Novaka, jehož evangelizaci v měsící září jsme organizovali. Protože se mu u nás na valašsku velmi líbilo, rozhodl se trávit líbánky se svou ženou, kterou si před týdnem vzal, právě zde na chatě v Hošťálkové. A jako dárek nám věnoval přednášku ve freskovém sále zámku Žerotínů na vánoční téma „Co se skutečně stalo před 2000 lety“. Přednáška byla opět netradiční, poskytla nám zcela nový pohled na události narození Krista.

Předvánoční sobota 22.prosince nás překvapila malými dárečky na lavicích pro všechny členy sboru. Štědrému tajemnému dárci moc děkujeme, bylo to opravdu milé. Hostem byl Jaromír Juřínek a v zimním chladivém ránu zahřál naše srdíčka kázáním na téma Jednota církve.

Všem nemocným členům přejeme brzké uzdravení a všem, kteří tráví volné dny v jiném sboru přejeme požehnané chvíle. Navraťte se ze svých cest v pořádku, Pán vás provázej a v novém roce se opět těšíme na setkání.