Ohlašované špatné víkendové počasí se nekoná, a tak opět můžeme obdivovat a chválit Pána za neskutečně krásnou, sluníčkovou a teplou sobotu.

Po zhlédnutí úvodního videa žalmu 18 jsme si připomněli myšlenky minulého úkolu Jendy Petroviče. Úkolem s názvem „Motivováni nadějí“ nás provedl Miloš Mroček.

Druhý příchod Ježíše Krista je jedním z ústředních témat Písma. Je to zlatá nit, která se táhne posvátnými stránkami Bible. Jeden učenec odhadl, že ve Starém zákoně se nachází 1845 zmínek o Kristově druhém příchodu. Ve dvou set šedesáti kapitolách Nového zákona je více než tři sta zmínek o návratu Krista. Třiadvacet z dvaceti sedmi knih Nového zákona mluví o této velké události. Poté, co reformace v Evropě ztroskotala a zabrzdily ji rozdělení a spory, protestantismus zapustil kořeny v Novém světě (později se z něj staly Spojené státy americké), kde se mnozí snažili pozvednout prapor pravdy, včetně pravdy o druhém příchodu. Patřil mezi ně i baptistický farmář William Miller. Během svého studia Bible došel k závěru, že Ježíš přijde brzy, dokonce ještě během jeho života. Začal toto poselství kázat, a tím odstartoval mohutné hnutí. Přestože toto hnutí čelilo velkému zklamání, mnohým lidem zpřístupnilo biblické pravdy, které jsou důležité i dnes. Tento týden jsme zkoumali, proč myšlenka druhého příchodu Krista naplňovala věřící radostí v průběhu staletí a jak se můžeme my sami připravit na tuto velkou událost.

Více >

Právě dnes probíhají ve sboru Vsetín volby. A protože náš dnešní kazatel bratr Jaromír Juřínek je zde starším a jeho přítomnost je více než nutná, změnili jsme pořadí jednotlivých bloků bohoslužby a začali kázáním. Zamýšleli jsme se nad dvěma cestami zmíněnými v Písmu, nad dvěma jídly zmíněnými v Písmu, ale především nad evangeliem, skrze něž nacházíme spásu. Zvukový záznam najdete na našem webu.

Zítra si budeme připomínat Mezinárodní den matek. Není to novodobá záležitost, jak nám připomněla v příspěvku před sobotní školou Iva Chárová. Již ve starověkém Řecku se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů. V 16. století se v Anglii oslavoval svátek matek pod názvem Mateřská neděle (nebo Neděle matek) a připadal na postní dobu před Velikonocemi. Mnoho chudých lidí tehdy sloužilo v bohatých domácnostech daleko od domova a nemohlo trávit čas se svými matkami. Proto sloužící dostávali na tento den volno, aby se mohli vrátit domů nebo navštívit kostel ve svém rodném městě, kde žily jejich matky a další příbuzní. Myšlenka mezinárodních a pravidelných oslav tohoto svátku vznikla roku 1907 na počest Anny Reeves Jarvisové, která bojovala za práva matek. Poprvé byl veřejně slaven o rok později. V roce 1914 vyhlásil tehdejší prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek coby celonárodního svátku, konající se druhou květnovou neděli.

V Československu se začal slavit tento den v roce 1923. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková. Po druhé světové válce byl postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (slaveného vždy 8. března), ale i přesto se dál v některých rodinách připomínal. Po roce 1989 se opět začal slavit veřejně. Také my jsme si ho dnes připomněli a maminkám předali malé sladké dárky.

Více >

V sobotu 11.května 2024 si nejprve vyslechneme kázání bratra Mirka Juřínka

a teprve poté proběhne studium sobotní školy.

Dnešní sobota byla pro nás velmi sváteční. Zítra uplyne 40 let od otevření nové modlitebny na Hřbitovní ulici. Jak stavba probíhala, kolik práce  a starostí přinesla, ovšem také veselí a mládežnických lotrovin, to vše dokumentuje výstava dobových fotografií Franty Tomance instalovaná na panelech v modlitebně. A protože o radost se  máme dělit, aby byla dvojnásobná, pozvali jsme si bratry a sestry z Frenštátu pod Radhoštěm, jejichž sbor v době budování modlitebny „papírově“ patřil k našemu. 

Více >

„Jsi se mnou?“ – Ježíš

Každý z nás poznal, že poslední dubnová sobota bude jiná než ostatní, díky množství mládežníků, kteří se hemžili modlitebnou našeho sboru. Byla zde totiž po dlouhé době akce We-send.

Mládežníci se na už tradiční akci ale začali sjíždět už v pátek, kdy se skrze zamyšlení snažili naladit na vlnu tématu víkendy: „Jsi se mnou?“ – Ježíš.

Sobotním dopolednem nás provedl Dan Kašlík svým kázáním a po výborném obědě nás s ním čekalo i interview, kterým nám předal zajímavé myšlenky na téma víkendu. Každý z nás také dostal malinký květináček a hrách, který nám za nějaký čas vyklíčí a bude symbolizovat naši víru, když semínko padne na úrodnou půdu. Za zvuku harfy jsme se mohli zamýšlet nad Božím slovem a tentokrát nemohly chybět ani workshopy. Každý si přišel na své, protože jsme měli na výběr hned ze 3 workshopů – společné modlitby v modlitebně, modlitební deník či čas strávení s Bohem v přírodě.

Více >

Sestry a bratři z našeho sboru vstupovali dnešní sobotu do modlitebny se studenýma rukama a tvářemi. Vyhřátá modlitebna jim přišla vhod. Zima se vrátila a nejeden rozkvetlý keř, který jsme minulý týden obdivovali pro jeho krásu, na to doplatil. I takový může být nástup jara.

Sobotní úkol s námi prostudovala Květa Tyšerová. Jeho název byl „Světlo svítí ve tmě“. Ve Zjevení je ďábel zobrazen jako drak a had. Je drakem, protože touží zničit Boží lid, a hadem, protože používá své mazané lži, aby všechny oklamal. V letech následujících po Kristově smrti byly tisíce věřících vystaveny nesmírnému utrpení. Byli mučeni, házeni lvům, upalováni na hranicích a jinak týráni – a to vše jen proto, že odmítali uctívat „božstva“ císařského Říma. Navzdory tomuto krutému zacházení mnozí zůstali věrní, evangelium se nadále šířilo a církev rostla.

Když to satan viděl, změnil svou strategii. Do církve přicházelo mnoho pohanů, ale mnozí z nich bez důkladného poučení o biblické pravdě. Tak se stalo, že se do církve dostaly nesprávné myšlenky. Pravdy Písma se promíchaly s pohanskými zvyky. Čtvrté a páté století bylo obdobím kompromisů, kdy církevní představitelé propojovali pohanské praktiky s křesťanským učením.

Ale i v těch nejtěžších časech byl Bůh neustále se svým lidem. Věřící nacházeli Ježíše, „cestu, pravdu a život“, a v moci Ducha svatého stáli pevně, dokonce i tváří v tvář obrovskému tlaku a pokušení vzdát se svého přesvědčení. Zůstali věrní Boží vůli zjevené v Písmu a neochvějně stáli za pravdou jeho slova, bez ohledu na tlak, který byl na ně vyvíjen, ať už otevřeně, nebo skrytě.

Více >

POZOR !!!

V sobotu 20.dubna 2024 si uděláme sborovou fotografii a za tímto účelem jsme se rozhodli pro dresscode v barvě sluníčka !

Takže oblečte žluté šaty, svetry, sukně, košile, ponožky, nebo se přizdobte žlutým květem nebo kapesníčkem. Každý žluťásek se počítá.

Sborová zahrada se proměnila v barevnou paletu. Nikdo nedokáže namíchat takové barvy a vytvořit takové tvary a vůně květin, jako náš dobrý Pán. Děkujeme za sluníčkovou sobotu, radostné ráno a možnost trávit dnešní den opět spolu, ale především s Bohem.

Nádherná příroda jakoby se ze zahrady přesunula do modlitebny. Bohoslužbu jsme začali shlédnutím videa – Žalm 11 a 12 doplněný o krásné fotografie. Po připomenutí sobotního úkolu z minulého týdne, které pro nás zpracoval daleko za oceánem náš milý bratr Jenda Petrovič, jsme se pustili do úkolu nového. „Láska, nebo sobectví?“ tak zněl jeho název a naším učitelem byl Franta Tomanec. S tradiční lehkostí a osobitým přístupem se spolu s námi zamýšlel nad paralelou mezi Ježíšovými slovy o zničení chrámu v Jeruzalémě a posledními dny před jeho příchodem. Při našem studiu jsme se soustředili na satanovu strategii, jak oklamat a zničit Boží lid. Čeho se mu nepodaří dosáhnout pronásledováním, bude se snažit dosáhnout pomocí kompromisu. Bůh o tom ví, a i v těch nejnáročnějších časech ochrání svůj lid.

Více >

Dnešním dnem začínáme studovat nový úkol „Velký spor“. Téma, které je velmi důležité, především teď v poslední době. První úkol sobotní školy nese název „Nejstarší konflikt“ a bude se zabývat počátkem velkého sporu mezi dobrem a zlem. Jsme Pánu vděčni, že v našem sborečku místo minulých sporů vládne láska, radost a pokoj. Jistě ne naší zásluhou. I za to chceme dnes Bohu vzdávat chválu a velebit ho za Jeho trpělivost a lásku.

Úkolu se zhostila před odjezdem za velkou louži Anička Petrovičová. Začali jsme Luciferovou vzpourou v nebi a zkoumali původ zla a také Boží trpělivost při řešení problému hříchu.

Bůh je Bohem neskonalé lásky. Samotnou podstatou Boha je láska. Všechny jeho skutky jsou skutky lásky.  Lásku nelze nikomu vnutit a nelze ji od nikoho ani vyžadovat. Odepřít možnost volby znamená zničit schopnost milovat. A bez schopnosti milovat není možné prožívat skutečné štěstí. Bůh si získává naši věrnost svou láskou. Velký spor mezi dobrem a zlem Bůh ukončí a už nikdy nedovolí, aby ve vesmíru vznikl hřích. Božím záměrem je ukázat celému vesmíru, že vždy jednal v nejlepším zájmu svého stvoření. Pohled na svět optikou Boží lásky, ve světle velkého sporu mezi dobrem a zlem, každého z nás ujišťuje, že dobro zvítězí nad zlem a toto vítězství bude konečné.

Více >

Velikonoční svátky, nejdůležitější křesťanský svátek, kdy se radujeme, že náš Pán Ježíš Kristus obětoval svůj život za nás hříšné, připadl letos na přelom března a dubna. Zahrádky a parky nás díky nestandardně teplému počasí překvapují úžasnými květy, nádherou Božího stvoření. Díky za tu krásu, při které se srdce raduje. Díky také za návštěvu kazatele Jana Majera s manželkou, který působil v minulosti v našem sboru a velmi rádi ho vždy vidíme.

Úkolem sobotní školy nás provedl Bohumil Mroček. Poslední část měla povzbudivý název „Očekávej na Hospodina!“ Během našeho studia jsme šli cestou bázně před majestátním Hospodinem, Králem a Soudcem. Cestou radosti z vysvobození, odpuštění a ze spasení, které dává Bůh. Cestou smutku, bolesti a nářku a také cestou úžasného zaslíbení věčné Boží přítomnosti a očekávání nekonečného uctívání Boha v celém vesmíru. Žijeme nadějí na příchod našeho Pána, kdy se naplní naše touha po Bohu. Očekávání na Hospodina není nudné nicnedělání či zoufalé vyhlížení slavné události. Naopak, čekání na Hospodina je naplněno důvěrou a vírou, která se projevuje ve skutcích. Čekání je radostí, která posiluje naše srdce obnovující se nadějí a Bohem darovaným pokojem.

Více >

Prezentace ke shlédnutí zde:  Žalmy_úkol 1Q2024

Video záznam zde:    VIDEO

Autor videa Milan Kubičík, sbor CASD Vsetín

Více >

Když se tvá noha vyhne sobotě,
aby sis v můj svatý den nedělal, co chceš,
když budeš sobotu nazývat svým blahem,
Hospodinovým svatým a slavným dnem,
a budeš ji slavit tak, že upustíš od svých cest,
aby sis nedělal, co chceš,
a s řečmi přestaneš,
tehdy v Hospodinu rozkoš nalezneš
a já tě dovedu na výšiny země,
abys užíval dědictví svého otce Jákoba.
Tak promluvila ústa Hospodinova.

Izajáš 58:13-14

Po krásném žalmu a shrnutí úkolu minulého sobotního úkolu jsme se pustili s radostí do úkolu nového. Provedl nás jím Petr Chára. Název měl „Touha po Bohu na Sijónu“.

Sijón. Jméno, které původně označovalo návrší u hradeb Starého města v Jeruzalémě, avšak postupně se stalo symbolickým označením celé Chrámové hory, někdy i celého Jeruzaléma, ale především Hospodinova chrámu. Sijónské písně jsou pak radostné chvalozpěvy, které vyvyšují krásu Sijónu a svrchovanost Hospodina vládnoucího ze své svaté hory. Tyto žalmy často oslavují Hospodinův dům a vyjadřují svou lásku ke svatyni. Mnohé z těchto textů složili synové Kóracha, kteří jako chrámoví hudebníci a strážci vchodu do svatyně měli přímou zkušenost s požehnáním Hospodinova domu.

Sijón představoval přítomnost živého Boha uprostřed lidu, s nímž uzavřel smlouvu. Jako je Izrael vyvoleným Božím lidem, tak Sijón je vyvoleným Božím místem. Hospodin vládne na Sijónu a zde také založil svůj chrám. Sijón je tedy místem Božího požehnání a také útočištěm.

Požehnání ze Sijónu „přetéká“ a zaplavuje celou zemi, protože Hospodin a jeho milost přesahují hranice jakéhokoli svatého místa. Sijón je radostí celé země, což potvrzuje, že celá země skutečně patří Bohu.

Více >