Říká se, že nemoci nechodí po horách, ale po lidech. Dodejme, že i po zvířátkách. Náš chlupatý člen sboru, samozvaný diákon sálu, který v sobotu každého nově příchozího s vrtícím ocáskem radostně vítá, se roznemohl. Kéž mu Pán dá zdraví a s ním i všem, kdo se z důvodu nemoci nemohou dostavit na pobožnost.

Úkol sobotní školy s námi prostudoval Franta Tomanec s nadhledem a moudrostí sobě vlastní. Měl název „Spory o Ježíšovo učení“. Markovo evangelium 2.kapitola obsahuje pět příběhů ilustrujících Ježíšovo učení v kontrastu s učením náboženských vůdců. Příběhy jsou napsány specifickým způsobem: každý následující příběh souvisí s tím předchozím prostřednictvím určité paralely a poslední příběh se obloukem spojuje s prvním. Každý z pěti zmíněných příběhů představuje určitý pohled na to, kdo je Ježíš. Pisatel evangelia používá zvláštní způsob psaní, který se nazývá „sendvičový příběh“. V každém příběhu je středem buď konkrétní aspekt Ježíšova charakteru a jeho role jako Mesiáše, nebo podstata a povaha učednictví.

Více >

Započetí studia nového čtvrtletního úkolu přináší opakování toho minulého. Shlédli jsme proto prezentaci bratra Petroviče s nejdůležitějšími myšlenkami jednotlivých kapitol úkolu „Velký spor“. Do úkolu „Evangelium Marka“ se s námi pustila Iva Chárová. S pochopením jednotlivých částí evangelia a s osobou Marka nám pomohlo video společnosti BibleProject, jako vždy velmi kvalitní.

Více >

Přejeme všem požehnaný prázdninový čas. Kéž vás Pán chrání na vašich cestách a v pořádku se opět sejdeme.

První prázdninová sobota byla přímo tropická. Někteří se už rozjeli na dovolenou, ale přesto se nás sešlo dost na to, abychom prožili požehnaný čas.

Po připomenutí důležitých myšlenek minulého úkolu z pera Jendy Petroviče jsme se společně vrhli na probírání posledního úkolu tohoto čtvrtletí spolu s Květou Tyšerovou. Krásný název úkolu „Vítězství Boží lásky“ nás ujistil v tom, že i když nás nečekají lehké časy, boj mezi dobrem a zlem byl již dávno vybojovaný smrtí Ježíše na kříži a vítěze dobře známe. A spolu s ním jsme zvítězili nad svými hříchy i my, a zlých časů se nemusíme bát.

Budoucnost můžeme očekávat s nadějí, i když přicházejí náročné časy. Navzdory možnému utrpení, navzdory přicházejícím obtížím nebo smutku a bolesti, které by mohly zasáhnout do našeho života, díky naději, že se blíží lepší den, můžeme žít smysluplně a s radostí. Když nastanou temné dny a vzniklá situace bude přímo ohrožovat náš život, zaslíbení Kristova příchodu může i nadále naplňovat naše srdce nadějí.

Více >

Jednou za čtvrt roku slavíme památku Večeře Páně a ještě intenzivněji než jindy si připomínáme velikost Boží lásky, která neváhala obětovat svého Syna za hříchy každého z nás. Hospodinova trpělivost je neskutečná. Kolikrát jsme již prosili za odpuštění hříchů a očištění našich srdcí, a jak dlouho nám naše pokora vydržela? Jen díky milosti našeho Pána můžeme mít naději na život věčný v Jeho stínu.

Pomalu se nám uzavírá toto čtvrtletí a naše studium zkoumající Velký spor se uzavírá. Dne jsme s vedoucím sboru Pavlem Pimkem řešili „Závěrečné události Země“. Cílem lekce bylo odhalit, co říká prorocké slovo o závěrečných událostech. Ellen G. Whiteová píše: „Přichází bouře, neúprosná ve své zuřivosti. Jsme připraveni jí čelit?“ Cílem Kristova života, jeho smrti, vzkříšení a služby v nebeské svatyni je zajistit, abychom se dostali domů. Prorocká poselství knih Daniel a Zjevení jsou Boží pokyny zejména pro lidi v době konce. Rady a proroctví nám mají pomoci překonat životní bouře, abychom jednoho dne mohli pocítit vroucí objetí milujícího Spasitele.“ Shrnutí úkolu najdete na našich stránkách.

Více >

Sdílení před dnešní sobotní školou se točilo především kolem slavnostní konference. Někteří se jí zúčastnili aktivně, jiní sledovali její průběh z pohodlí domova. Všichni jsme se shodli na tom, že byla plná úžasných myšlenek a zkušeností, které bychom rádi uplatnili také v životě našeho sboru.

Po zhlédnutí videa Žalm 21 jsme se pustili ve třídě A spolu s Milošem Mročkem do kapitoly sobotního úkolu s názvem „Nastávající konflikt – závěrečný spor o to, koho uctívat jako autoritu“. V této lekci jsme se zaměřili na to, jakým způsobem se podle Bible bude v závěru dějin satan snažit odvrátit lidi od věrnosti a uctívání pravého Boha. Příběh symbolických „šelem“ z knihy Zjevení je názorným obrazem toho, o co satanovi jde a před jakým rozhodnutím bude nakonec každý člověk stát.

Satan bude zpochybňovat Boží autoritu snahami zničit Boží zákon. V centru globálního konfliktu o pravé uctívání bude sobota. Satan nenávidí sobotu, protože nenávidí Stvořitele. Použije nátlak, omezování a násilí, aby narušil náš závazek vůči Kristu. Dojde ke konfliktu mezi vírou v pravý a falešný den uctívání. Poslední Boží výzvou je výzva k věrnosti Kristu navzdory pronásledování, ekonomickému bojkotu, věznění či dokonce hrozbě smrti. Ježíš však má moc provést nás posledním konfliktem na zemi. Shrnutí úkolu najdete na našem webu.

Ve třídě B se její účastníci zamýšleli společně se Soňou Mročkovou nad otázkou prvotního hříchu a jeho důsledky až do dnešních dnů.

Naši sestřičku Svaťku známe jako velmi zvídavou a sečtělou. Připravila si pro nás příspěvek před kázáním, ve kterém citovala známého zpěváka Micka Jaggera. Ten vysvětluje, proč ve svých písních nezpívá o tom, že je svět růžový a skvělý. Pokud kolem sebe vidí války, vraždění, bídu, utrpení a vzrůstající zlo, musí tomu přizpůsobovat texty svých songů.

Více >

Sobota 8.června 2024 byla po 5 letech opět možností pro setkání členů církve z Českého, Moravskoslezského i Slovenského sdružení. Pavilon „V“ brněnského výstaviště praskal ve švech. Každý hledal své přátele a známé, se kterými se již leta neviděl, všichni se vzájemně zdravili, nálada byla více než srdečná. Také někteří členové našeho sborečku nasedli v brzkých ranních hodinách do svých železných ořů a brázdili silnice směrem k bývalému hlavnímu městu Moravy.

Více >

Počasí posledních dnů připomíná dobu potopy. Prší a prší a prší. Stejně jako za dnů Noe jsme se uchýlili do bezpečné archy – modlitebny. Sice by se nám chtělo brblat, protože bychom byli raději za sluníčko a příjemné teploty dovolující pasivní odpočinek v přírodě nebo aktivní na zahrádce, ale v souladu s 5.Moj 11.kapitolou vyznáváme, že Bůh „dává zemi déšť v pravý čas“, a vše je v nejlepším pořádku.

Úkolem s názvem „Základ Boží vlády“ nás provedla Anna Petrovičová.

Díky intenzivnímu studiu Bible adventisté pochopili, jaký význam má zákon pro službu v nebeské svatyni svatých. Při promýšlení jeho významu také objevili důležitost čtvrtého přikázání, které hovoří o sobotě jako o dni odpočinku. Dá se říci, že toto přikázání – více než kterékoli jiné – jasně identifikuje Boha jako našeho Stvořitele. Skutečnost, že Bůh je naším Původcem, představuje základ každého pravého uctívání. Je to téma, které bude mimořádně důležité i v posledních dnech dějin země. Satan měl od začátku jeden hlavní cíl: podkopáváním Božího zákona zmařit uctívání Boha. Ví, že přestoupit zákon „v jednom přikázání“ znamená „provinit se proti všem“. Právě proto navádí lidi, aby přestupovali Boží zákon. To je také důvod, proč satan tak nenávidí sobotu. Sobota totiž ukazuje lidem na Stvořitele a na to, jak ho mají uctívat. Zákon definuje, co je hřích. Dokud se lidé snaží být věrni Bohu, musí i jeho zákon zůstávat v platnosti, včetně přikázání o sobotě. Cílem této lekce je ukázat souvislost mezi svatyní, Božím zákonem, sobotou a nadcházející krizí v souvislosti se znamením šelmy. Budeme také zkoumat význam soboty pro lidi žijící v době konce.

Více >

Při studiu sobotní školy se momentálně točíme okolo událostí roku 1844 a zklamání milleritů. I při usilovném a poctivém studiu Bible se nám může stát, že pochopíme věci jinak, než jsou. Pochopení Svatyně svatých vůbec není jednoduché, ale spolu s Frantou Tomancem jsme se tématu chopili zodpovědně.

Když se věřící, očekávající návrat Krista, v měsících následujících po zklamání z roku 1844 zahloubali do studia Písma, pochopili, že se v Bibli mluví o dvou svatyních. O té, kterou postavil Mojžíš – předobraz, a o té, která je originálem v nebi – pravý svatostánek. Když v roce 1844 skončilo období 2300 prorockých dnů, izraelská – pozemská – svatyně už dávno neexistovala. Proto proroctví: ‚Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti (očištění)‘ se nepochybně týká svatyně v nebi. Bohoslužby v pozemské svatyni představovaly Boží plán spasení. Každá přinesená oběť poukazovala na Ježíšovu oběť na kříži Golgoty. Prostřednictvím Kristovy oběti jsme dostali milost a odpuštění. Když přijmeme Ježíšovu oběť za nás a vyznáme své hříchy, naše vina je vymazána (1J 1,9). Ježíš není jen Beránek, který za nás zemřel, ale také Kněz, který pro nás žije.

Více >

Ohlašované špatné víkendové počasí se nekoná, a tak opět můžeme obdivovat a chválit Pána za neskutečně krásnou, sluníčkovou a teplou sobotu.

Po zhlédnutí úvodního videa žalmu 18 jsme si připomněli myšlenky minulého úkolu Jendy Petroviče. Úkolem s názvem „Motivováni nadějí“ nás provedl Miloš Mroček.

Druhý příchod Ježíše Krista je jedním z ústředních témat Písma. Je to zlatá nit, která se táhne posvátnými stránkami Bible. Jeden učenec odhadl, že ve Starém zákoně se nachází 1845 zmínek o Kristově druhém příchodu. Ve dvou set šedesáti kapitolách Nového zákona je více než tři sta zmínek o návratu Krista. Třiadvacet z dvaceti sedmi knih Nového zákona mluví o této velké události. Poté, co reformace v Evropě ztroskotala a zabrzdily ji rozdělení a spory, protestantismus zapustil kořeny v Novém světě (později se z něj staly Spojené státy americké), kde se mnozí snažili pozvednout prapor pravdy, včetně pravdy o druhém příchodu. Patřil mezi ně i baptistický farmář William Miller. Během svého studia Bible došel k závěru, že Ježíš přijde brzy, dokonce ještě během jeho života. Začal toto poselství kázat, a tím odstartoval mohutné hnutí. Přestože toto hnutí čelilo velkému zklamání, mnohým lidem zpřístupnilo biblické pravdy, které jsou důležité i dnes. Tento týden jsme zkoumali, proč myšlenka druhého příchodu Krista naplňovala věřící radostí v průběhu staletí a jak se můžeme my sami připravit na tuto velkou událost.

Více >

Právě dnes probíhají ve sboru Vsetín volby. A protože náš dnešní kazatel bratr Jaromír Juřínek je zde starším a jeho přítomnost je více než nutná, změnili jsme pořadí jednotlivých bloků bohoslužby a začali kázáním. Zamýšleli jsme se nad dvěma cestami zmíněnými v Písmu, nad dvěma jídly zmíněnými v Písmu, ale především nad evangeliem, skrze něž nacházíme spásu. Zvukový záznam najdete na našem webu.

Zítra si budeme připomínat Mezinárodní den matek. Není to novodobá záležitost, jak nám připomněla v příspěvku před sobotní školou Iva Chárová. Již ve starověkém Řecku se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů. V 16. století se v Anglii oslavoval svátek matek pod názvem Mateřská neděle (nebo Neděle matek) a připadal na postní dobu před Velikonocemi. Mnoho chudých lidí tehdy sloužilo v bohatých domácnostech daleko od domova a nemohlo trávit čas se svými matkami. Proto sloužící dostávali na tento den volno, aby se mohli vrátit domů nebo navštívit kostel ve svém rodném městě, kde žily jejich matky a další příbuzní. Myšlenka mezinárodních a pravidelných oslav tohoto svátku vznikla roku 1907 na počest Anny Reeves Jarvisové, která bojovala za práva matek. Poprvé byl veřejně slaven o rok později. V roce 1914 vyhlásil tehdejší prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek coby celonárodního svátku, konající se druhou květnovou neděli.

V Československu se začal slavit tento den v roce 1923. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková. Po druhé světové válce byl postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (slaveného vždy 8. března), ale i přesto se dál v některých rodinách připomínal. Po roce 1989 se opět začal slavit veřejně. Také my jsme si ho dnes připomněli a maminkám předali malé sladké dárky.

Více >

V sobotu 11.května 2024 si nejprve vyslechneme kázání bratra Mirka Juřínka

a teprve poté proběhne studium sobotní školy.