admin

Členové vsetínského sboru uskutečnili v rámci Křesťanského domova výlet do Strážovic, doma zůstalo jen několik „domorodců“. A tak náš kazatel Hynek Dona rozhodl, že jejich řady posílíme a prožijeme společně sobotní den odpočinku.

Probráním úkolu sobotní školy s názvem „Překvapen milostí“ nás provedla sestra Chárová.

Bible nazývá druhou a každou další šanci „milostí“. Vidíme jako průzkumníci jen to, co chceme vidět, nebo to, co bychom měli vidět? Jozue vyslal do Jericha a kenaanské země dva posly – ze své vůle a tajně. Co zjistili poslové? Nic. Zdá se, že důvodem jejich cesty bylo zajistit nevěstce Rachab a její rodině záchranu a dozvědět se, že místní mají z Izraelců strach, protože slyšeli o Božích zázracích. To je mělo podpořit v ochotě poslouchat Boha a dle Jeho příkazů obsadit zaslíbenou zemi.

Rachab nežila příkladným životem. Nikde není zmínka o tom, že by Bůh schvaloval její jednání, ale ocenil její víru v Izraelského Boha a skutek víry, kterým zachránila zvědy. Nesuďme lidi podle vzhledu nebo toho, co dělají. Do jejich srdce vidí jen Bůh.

Rachab použila při záchraně lež. Stejně jako kdysi porodní báby v Exodu lhaly faraonovi, a Bůh jim za to požehnal, i zde lze lež omluvit, protože je skutkem víry. Rachab musela nechat v okně svého domu karmínovou šňůru jako důkaz víry v Boha. Se stejným znamením se setkáváme v Egyptě, kde museli Izraelci pomazat veřeje svých dveří krví beránkovou, aby byli pominuti při uskutečnění jedné z ran. Byl to také důkaz víry v Hospodina. Co je naší karmínovou šňůrou?

Jaký byl důvod záchrany zvědů ze strany Rachab? Nebyla to vychytralost a snaha zachránit si život, stejně jako u Gibeoňanů? I tak přízemní důvod k hledání Boha, jako je záchrana života, si Bůh dokáže přeměnit v lásku k Bohu.

Izraelci se vůbec neptali Boha, ani se nesnažili ověřit, zda Gibeoňané mluví pravdu, když se vydávali za posly. Může být jednání založené a uzavřené na lživých informacích před Bohem platné? Lidé zodpovědní za vedení Božího lidu mají hledat a poznávat Boží vůli. Izraelci ocenili lež Gibeoňanů tak, že si je zotročili, ale nezabili. Bůh ocenil ochotu Gibeoňanů vzdát se modlářství a uctívat pravého Boha.

Bůh nedělá rozdíly mezi národy, rasami či kastami. Ve stvoření a spasení jsou si všichni lidé rovni.

Kázáním z Božího slova nám posloužil kazatel sborů Vsetín a Valašské Meziříčí. Jako věřící jsme pod drobnohledem ostatních lidí. Co je v našem životě nejdůležitější? Jeho audio záznam najdete na našem webu pod odkazem KÁZÁNÍ.

Pod odkazem FOTOGALERIE najdete fotky z výroční děkovné bohoslužby u příležitosti 95 let sboru.

Fotogalerie bude postupně doplňována o další snímky.

V sobotu 18.října 2025 prožijeme v našem sboru bohoslužbu Díkuvzdání.

V sobotu 11.října 2025 se sejdeme ve sboru Vsetín v 9.30hod, kde nám poslouží kázáním bratr Hynek Dona, a následně prožijeme společný oběd.

95 let života je pro člověka požehnaný věk, a letitému jedinci většinou upřímně závidíme. 95 let života sboru – je to moc, nebo málo? Šest až sedm generací věřících se v tomto čase podílelo na růstu společenství. Možná že délka trvání je v tomto případě sekundární informace. Důležitější je, jak se sbor vyvíjel, kolik práce na Boží vinici odvedl a jaký je jeho vztah k našemu Pánu i k okolí. Zažívali jsme léta lepší i horší, perzekuce i rozkvět. Ale po celou dobu trvání sboru nám náš Bůh žehnal, vedl a přiznával se k nám. Za to Mu patří chvála a poděkování, které jsme vyjadřovali na výroční děkovné bohoslužbě dnešní sobotu.

Už od 9 hodin začali přicházet první hosté dnešní bohoslužby. Už v šatně začalo nadšené vítání a radost ze setkání s lidmi, které jsme řadu let neviděli. Dokonce i bývalý člen sboru z dalekého Norimberka za námi přijel. Při příchodu do modlitebny čekala všechny zúčastněné kronika, do které se na památku podepsali, pamětní list z dílny grafika Jindřicha Oleše, našeho člena, a program. Řady se krásně zaplnily, v očích všech bylo vidět očekávání, co je dnes čeká.

Více >

Odkaz na prezentaci :  Exodus

Topná sezona začala. Sychravé počasí tohoto týdne zapříčinilo první nažhavení topných těles naší modlitebny, aby bylo všem příjemně a teplo. A jako by to příchozí tušili – modlitebna se nám dnes naplnila až „po okraj“. Po delší době bylo přítomno i mnoho malých dětí. A hned bylo veseleji. Díky Pánu za požehnaný čas.

Úkoly sobotní školy 3.čtvrtletí s námi zakončil bratr Petr Chára. „Svatostánek“ žádal Hospodin vytvořit proto, aby ho zde mohli Izraelci uctívat a sloužit mu. Ve Starém zákoně bylo hlavním úkolem Božího lidu žít v úzkém vztahu s Hospodinem a také zjevovat správný Boží obraz ostatním). Stejné poslání máme i my dnes.

Více >

Dnešní ranní oblohu zatáhly mraky a z nebe padaly provazy vody. „Dnes asi nepřijde moc lidí, když prší, že?“ zeptal se bratr Milan Drobík, který nám dnes měl posloužit kázáním z Božího slova a který přijel dříve v domnění, že pobožnost začíná v 9 hodin. „Ne, přijedou všichni“, byl ujištěn. A za pár minut se to potvrdilo. Sboreček se zaplnil stejně, jako kdyby svítilo sluníčko.

Učitelem sobotní školy měl být dnes bratr Franta Tomanec, ale protože vyrazil se svou milou manželkou užít ještě letních teplot a léčivých účinků mořské vody, zastoupil ho vedoucí sobotní školy Bohumil Mroček. Probral s námi úkol „Selhání a Mojžíšova přímluva“.

Mojžíš vystoupil k Hospodinu na horu Sínaj a pobyl zde 40 dní. Je naprosto nepochopitelné, co všechno se odehrálo během jeho nepřítomnosti. Boží lid se odvrátil od Hospodina a začal uctívat modlu vyrobenou člověkem – zlaté tele. Jak to mohli po tolika úžasných znameních, zážitcích a zázracích udělat? Odpovědí může být několik a na každé z nich může být kus pravdy. Možná lidé nepochopili, kdo Bůh skutečně je… Možná to, co prožívali s Pánem, zastínily jejich hříšné a tělesné touhy… Nedocenili to, co pro ně Bůh udělal, a brali to jako samozřejmost… A co když jejich chápání zastínily každodenní starosti a hříšné myšlení… Nebo byli prostě nevděční a neuvědomovali si hloubku Božích milosrdných činů na jejich účet… Zapomněli rychle na mocné Boží činy? A konečně, co když za všechno může Áronovo selhání ve vedení? „Hospodin se velmi rozhněval i na Árona a chtěl ho zahladit“. Ať už byly příčiny hrozného odpadnutí Izraelců jakékoli, měli bychom se z nich poučit. Tento týden jsme se zabývali nejen lidskou hříšností, ale také milostí Boží lásky, která se projevuje navzdory naší hříšnosti.

Bratr Milan Drobík se ve svém kázání zamýšlel nad tím, že každý z nás je dítětem Božím, a tedy dědicem Božím. Dokážeme docenit oběť, kterou kvůli nám podstoupil Ježíš? Chápeme, jak velice Bůh miluje svého Syna a jak velice miluje nás, když Ho obětoval? Audio záznam kázání pro vás máme na našem webu.

Od čtvrtka 11.října 2025 se budeme opět setkávat na pravidelných modlitebních setkáních ve sboru v 16 hodin.

Důvodů k vysílání proseb k našemu Pánu máme více než dost, proto se těšíme na vaši hojnou účast.

Po delší době se dnes těšíme na společně prožité nejen dopoledne, ale i odpoledne. Kromě Památky večeře Páně jsme se rozhodli podělit se s ostatními o fotografie z našich dovolených a skvělým agapé. Jako by to věděli, že nás čeká požehnaný den – přišlo dnes mnoho nových návštěvníků, přátel. Ponejvíce Ukrajinské národnosti. Děkujeme Pánu za ně.

Sobotní školou nás provedla sestra Iva Chárová. Úkol „Smlouva a plán“ se zamýšlel nad vztahem Boha k nám a naopak.

Bůh, Stvořitel a Vykupitel toužil být se svým lidem a přebývat mezi nimi. Vztah s Bohem může být povznášející a růstem naplněný zážitek, ale podmínkou je trávit s ním dostatek času. V praxi to znamená: studovat jeho Slovo (Bůh k nám promlouvá), modlit se (otevírat Bohu své srdce) a svědčit druhým o Kristově smrti, vzkříšení a návratu (zapojit se do Božího poslání). Když nám Bůh požehná, stáváme se prostředníky požehnání pro druhé. Svou pozornost bychom měli soustředit na Boha, ne na sebe. Když jsme spojeni s Bohem, může nás zmocnit k následování jeho učení, a to se projeví poslušností jeho Slova. Není divu, že Kristovi následovníci v době konce jsou v Písmu charakterizováni jako ti, kteří „zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši“. Je to opravdu jednoduché: milujeme Boha a výsledkem této lásky je poslušnost, tedy život podle jeho vůle pro nás.

Více >

V sobotu 6.září prožijeme společně slavnost Památky Večeře Páně.

Následně se sejdeme u poledního agapé. V odpolední části budeme vzpomínat na naše dovolené – doneste své fotografie.

Těšíme se na společně prožitou sobotu.

Máme pro vás nové číslo bulletinu.

Hledejte pod odkazem ZPRAVODAJ.

Poslední prázdninovou sobotu prožily všechny Valašské sbory na společné bohoslužbě ve Vsetíně. Důvodem byla vzácná návštěva předsedy Česko-Slovenské unie Církve adventistů sedmého dne Petera Číka. Velmi si vážíme toho, že si ve svém nabitém programu našel čas pro naše společenství.

Sobotní škola dnes nebyla probírána klasickým způsobem v několika třídách s možností diskuse. Protože jsme chtěli věnovat co nejvíce času našemu milému hostu, seznámila nás sestra Lidka Obadalová pouze s hlavními myšlenkami úkolu s názvem „Život podle zákona“.

Více >

Dovolené pomaličku končí a naši členové opět zaplňují lavice modlitebny s touhou duchovně se občerstvit a posilnit do dalších všedních dnů.

Nad úkolem sobotní školy s názvem „Smlouva na Sínaji“ jsme se zamýšleli spolu s Bohumilem Mročkem.

Hospodin vedl svůj lid z Egypta do zaslíbené země. Přivedl Izraelce pod horu Sinaj a dal jim Desatero. Desatero tvoří podstatu a základ Božích norem pro celé lidstvo. Jeho principy jsou věčné a univerzální. Klíčovým principem přikázání je láska. Projeví se ve vztahu člověka k Bohu a k bližním. Zákon chrání člověka před zlem a dává mu moudrost, porozumění, zdraví, prosperitu a pokoj. Nemá schopnost napravovat nedostatky ani nenabízí řešení problémů.

Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. To je Boží způsob ospravedlňování hříšníků. Před Golgotou i po ní. Ježíš Kristus je podstatou Božího zákona o ospravedlňování udělením milosti. Desatero i Boží zákon ospravedlňování mají trvalou platnost. Jistota spasení vyplývá ze zákona o ospravedlňování. Z porušování Desatera může vyplývat jedině jistota, že potřebujeme ospravedlnění.

Kázáním z Božího slova nám posloužil bratr Petr Pimek. Nejen jeho sourozenci, ale my všichni jsme ho po delší době opět rádi uvítali v našem společenství. Jeho zamyšlení se týkalo toho nejdůležitějšího – lásky. Založeno bylo na textu 1 Kor 13, 4.-7. Tento text jsme dostali vytištěný s tím, že slovo LÁSKA bylo nahrazeno tečkami. Naším prvotním úkolem bylo na tečky doplnit své jméno tak, aby byl výrok pravdivý. Vyzkoušet si to můžete také:

………… je trpělivá/ý, laskavá/ý, nezávidí, ………. se nevychloubá a není domýšlivá/ý. …………. nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, ………… vydrží, …………. věří, ……… má naději, ……….. vytrvá.

Více >