admin

Chumelí se chumelí, padá snížek bílý, říká jedna stará říkanka. Přesně tak to dnes vypadalo u nás na Valašsku. Přesto se modlitebna zaplnila bratry a sestrami z míst blízkých i vzdálených. Možná byla příčinou novoroční besídka naší mládeže.

Sobotní školou nás provedl Pavel Pimek. Začali jsme probírat první verše Zjevení. Přemýšleli jsme o Kristově službě v nebeské svatyni a o poselství prvnímu z křesťanských sborů – v Efezu. Mládež spolu s Ivou Burešovou a Zdenkou Pimkovou dopilovávala své vystoupení.

Slovíčko před kázáním nám přečetla Květa Tyšerová. Kázáním z Božího slova nám posloužil Bohumil Mroček. Zamýšlel se nad úlohou rodičů při výchově dětí a povinnostmi dětí. Přepis najdete v archivu kázání

Polední čas, během kterého si děti chystaly kulisy na besídku a očekávali jsme příjezd našich kazatelů, jsme strávili u prostřeného stolu v družném hovoru. Teplý čaj a množství dobrot z kuchyně našich sester nám přišlo vhod. Posilněni a plni očekávání jsme se potom usadili zpět v modlitebně, abychom shlédli novoroční besídku. Pomoci našim dětem přijely ještě dvě dívky ze sboru Frenštát pod Radhoštěm. Pozor – začínáme !

Na programu byla řada krásných křesťanských písní ať už zpívaných, tak i hraných na hudební nástroje, scénka o Jonášovi a velrybě. Také členové sboru si mohli spolu s mládeží zazpívat. Velmi působivé bylo vystoupení smyčcového kvarteta. Mládežníci se opravdu moc snažili.

Na závěr besídky přečetla Iva Burešová velmi emotivní dopis, který napsali naši mládežníci před půl rokem našemu sborečku. Vyzývají v něm k vzájemné lásce a ukončení nesmyslných hádek. Nelze než souhlasit.

Následující chvíle byly věnovány rozdávání veršíčků pro nový rok 2019 a závěrečné modlitbě kazatele sboru.

Kéž nás Bůh provází a žehná nám po celý příští rok.

První sobotu nového roku 2019 jsme se sešli tradičně v modlitebně CASD ve Vsetíně spolu s bratry a sestrami z Kateřinic. Sněhem přikryté město navozovalo krásnou zimní náladu, a zatím co se za oknem sypaly z nebe neskutečně krásné vločky, my jsme seděli v teple a společně chválili Pána.

Tématem sobotní školy pro toto čtvrtletí je Kniha Zjevení. A protože jde o téma velmi náročné a těžko bychom našli někoho, kdo by dokázal s čistým svědomím říct, že poslední knize Bible rozumí beze zbytku, přivítali jsme přítomnost člověka více než povolaného – Romana Macha, který nás do tématu Zjevení uvedl. Promítl nám fotografie z reálií, vysvětlit komu je kniha určena, co je jejím cílem a proč je psána v symbolech.

Hlavní částí bohoslužby byl program dětí ve vsetínského sboru. Zazpívaly nám řadu písní, zahrály na hudební nástroje a musíme uznat, že jsou velmi šikovné. Nezalekly se ani početného publika a tréma jejich vystoupení příliš neovlivnila.

Za sbor Valašské Meziříčí vystoupila Iva Burešová, která pomocí fotografií připomněla, co sboreček prožil v uplynulém roce a jakých požehnání se nám od našeho Pána dostalo.

Novoroční kázání jsme si vyslechli z úst kazatele Pavla Kostečky a bylo to jeho poslední coby kazatele našich sborů. Přepis si můžete přečíst v archivu kázání.

Pavel Kostečka nám poté požehnal do nového roku. Děti rozdaly přítomným veršíky a bohoslužbu jsme ukončili společnou písní.

Pokud jste se nemohli setkání ve Vsetíně zúčastnit, můžete se podívat na záznam na youtube.cz.

Záznam bohoslužby

Mládež sboru CASD Valašské Meziříčí

vás srdečně zve na novoroční besídku

v sobotu 12.ledna 2019

V sobotu 5.ledna 2019 se sejdeme na společné bohoslužbě ve Vsetíně.

1.část

2.část

Kéž je nám Bůh milostiv a dá nám požehnání, kéž nad námi rozjasní svou tvář!

Ať je známa na zemi tvá cesta, mezi všemi pronárody tvoje spása!

Kéž ti, Bože, lidé vzdají chválu, kéž ti vzdají chválu všichni lidé!

Žalm 67

Na sobotu 15.prosince jsem se hodně těšila. Stále ve mně přetrvává krásný prožitek zářijové evangelizace s Korneliem Novakem a k naší velké radosti k nám opět zavítal. Přednáška s názvem Co se skutečně stalo před 2000 lety, slibovala hodně zajímavé zamyšlení.

Po zkušenostech ze září jsme očekávali hodně velký zájem ze stran obyvatelstva, proto jsme již dopředu zajistili naplnění freskového sálu zámku Žerotínů židlemi až „po strop“. Tento tah se ukázal jako dobrý, sál se zaplnil celý. Kornelius přijel ve svém typickém, již z dálky nepřehlédnutelném automobilu uzpůsobeném pro přepravu jeho dvou psů. Tentokrát ale místo nich přivezl svou novopečenou manželku. Jejich rozhodnutí strávit líbánky na Valašsku vděčíme za to, že uslyšíme nové zamyšlení a může být zaseto možná nejedno semínko víry.

Přednášku uváděl Pavel Kostečka a hned v úvodu na nás čekalo překvapení. Známá autorka ekuvýšlapů Jarka Krutílková se nám vyznala z toho, jak moc se jejího srdce dotkla podzimní Korneliova přednáška a termín současné besedy – přesně v den jejích narozenin – bere jako dárek od Pána. Z lásky k Němu se poté vyznala písničkou za doprovodu své kytary, za což byla odměněna kytičkou. Druhou kytici dostala manželka našeho milého přednášejícího.

Zamyšlení Kornelia nad pravým významem vánoc bylo nestandartní, velmi zajímavé, no prostě jeho. Proč se Bůh vtělil do malého dítěte? Proč bylo nutné neposkvrněné početí? Proč nemohl být Kristus narozen z vdané ženy či být synem člověka? Bylo Jeho narození pro tehdejší lidi opravdu požehnáním?

Vánoce jsou spjaty se zpěvem koled, a tak jsme si nakonec unisono zazpívali slavnou Tichou noc. Závěrečná modlitba a následně možnost osobního setkání a promluvy s Korneliem byla úplnou tečkou za velmi příjemným večerem. Bylo nám přislíbeno letní evangelizační setkání, možná v mnohem větším měřítku než doposud. Stadion ve Vsetíně se k takovéto akci přímo nabízí. Kéž Pán požehná konání Kornelia i jeho manželky a můžeme se brzy sejít  při „lovení lidí“.

Iva Burešová

Tradiční české prosincové počasí – teploty nad nulou a sychravo – a také blížící se svátky a tedy návštěvy našich blízkých mají za následek úbytek bratrů a sester ve sborových lavicích. Ale i když je nás méně a všelijak se střídáme, scházíme se na společné bohoslužby rádi.

V sobotu 8.prosince jsme se mohli setkat s návštěvou z Krkonoš a po delší době nás naše mládež opět potěšila písničkou.

Kázáním nám posloužil Bohumil Mroček a téma bylo aktuální – jak odolat zkouškám. Bojíme se zkoušek? Zvládneme zkoušky sami? Jsou pro nás užitečné? Odpovědi na tyto otázky najdete v přepisu kázání v archivu.

O týden později 15.prosince jsme prožili svátek Večeře Páně. Přítomni byli oba naši kazatelé – Pavel Kostečka i Jiří Loder. Zamyšlení bratra Lodera o napodobování Boha jako malé děti najdete v archivu.

V sobotní podvečer nás čekal dárek od misionáře Kornelia Novaka, jehož evangelizaci v měsící září jsme organizovali. Protože se mu u nás na valašsku velmi líbilo, rozhodl se trávit líbánky se svou ženou, kterou si před týdnem vzal, právě zde na chatě v Hošťálkové. A jako dárek nám věnoval přednášku ve freskovém sále zámku Žerotínů na vánoční téma „Co se skutečně stalo před 2000 lety“. Přednáška byla opět netradiční, poskytla nám zcela nový pohled na události narození Krista.

Předvánoční sobota 22.prosince nás překvapila malými dárečky na lavicích pro všechny členy sboru. Štědrému tajemnému dárci moc děkujeme, bylo to opravdu milé. Hostem byl Jaromír Juřínek a v zimním chladivém ránu zahřál naše srdíčka kázáním na téma Jednota církve.

Všem nemocným členům přejeme brzké uzdravení a všem, kteří tráví volné dny v jiném sboru přejeme požehnané chvíle. Navraťte se ze svých cest v pořádku, Pán vás provázej a v novém roce se opět těšíme na setkání.

Mrazivé sobotní ráno přikrylo celé město bílou mlhou. O to rychleji jsme spěchali do vytopené modlitebny. Počasí se podepsalo na účasti – řada bratrů a sester je nemocných. Myslíme na ně a vyprošujeme jim Boží pomoc. Především na jednoho brášku jsme dnes mysleli a usilovně se modlili za jeho uzdravení. Pán posiluj jeho rodinu. Podpořit nás přijeli naši bráškové ze sboru Kateřinice, takže zaplnili prázdná místa a hned nám bylo veseleji.

Úvodní video Line age nás seznámilo s počátkem protestatantismu. Vzpomněli jsme na druhý sněm ve Špýru, kdy německá knížata nepodpořila  závěry sněmu omezující lidská práva. Sobotní školou s názvem „Nejpřesvědčivější důkaz“  nás provedl Miloš Mroček. V minulých úkolech jsme se zamýšleli nad jednotou církve, která by se měla projevovat v každodenním životě věřících a v poslání církve. Církev je viditelným svědkem Kristova spásného díla a jeho zachraňující moci. Pokud žijí věřící v jednotě s Kristem, žijí v jednotě mezi sebou. Jednota církve je Božím darem, ne výsledkem lidského snažení ani našich dobrých skutků nebo záměrů. Jednota se projevuje trpělivostí, snášenlivostí, vzájemným odpuštěním a laskavostí. Buďme tolerantní a pokud se nemůžeme shodnout v otázkách, které nejsou otázkami spasení, buďme snášenliví.

Před modlitebnou zastavilo auto obalené sněhovou peřinou. Kde se u nás na Valašsku, kde není ani vločka, bere tento vůz? Přijel rovnou z Prahy a přivezl očekávanou a velmi milou návštěvu – Ivetu Halešovou, vedoucí oddělení Služby ženám. Kromě Ivetky ovšem přivezl i sníh – za chvíli se začala sborová zahrada barvit do bíla  a padající vločky navozovaly sváteční atmosféru.

Po přestávce nám Iva Burešová přednesla slovíčko před kázáním. Vyprávěla o kavárně v Praze, která zaměstnává autisty a lidy s Dawnovým syndromem. Protože byla před krachem, majitelka se pokusila pomocí sociální sítě facebooku získat nové zákazníky. Získala nejen je, ale i nemalý finanční obnos a tito postižení lidé mají zajištěnu práci na dalšího půl roku. Pomohlo obrovské množství lidí jen nepatrným skutkem. Jeden malý skutek lásky a dobré vůle vůbec není zanedbatelný. Může způsobit veliké věci. Bůh po nás nechce veliké hrdinské činy, pouze malé, ale zato stále.

Po slovíčku nám naše mládežnice zazpívaly písničku na osvalu Pána. Zkusily nacvičit vícehlas a nutno uznat, že se  jim to opravdu povedlo.

Kázáním nám dnes posloužil kazatel Pavel Kostečka. S blížícím se obdobím vánoc se zamýšlel nad tím, jak se náš nepochopitelně veliký Bůh ponížil a vtělil se do bezbranného miminka do nejchudšího prostředí. Zatím co on se ponížil, jeho soupeř satan se snažil povýšit na Boha. Přepis kázání najdete v archivu.

Po kázání jsme se spolu sešli u prostřeného stolu a pochutnali si na společném obědě. Všem chutnala hlívová polévka, salát, chlebíčky i nejrůznější druhy zákusků. Dobře naladěni jsme se poté přesunuli zpět do modlitebny, abychom si vyslechli úvahu Ivety Halešové o vlastnostech královny ze Sáby, tedy o vlastnostech nás, žen. Následně nás informovala o aktivitách oddělení Služba ženám. Přítomné dámy nakonec dostaly drobný dárek – přívěšek s logem oddělení. Ivetku jsme za její povídání a báječné odpoledne obdarovali květinou. A protože už se venku začalo šeřit, rozloučili jsme se a rozešli do svých domovů. Děkujeme Pánu zá krásnou sobotu.

Zveme všechny členy na příjemné  posezení u prostřeného stolu v rámci Křesťanského domova v sobotu 1.prosince 2018. Po společném občerstvení prožijeme milé setkání s naším hostem – Ivetou Halešovou, vedoucí oddělení Služby žen, která nám bude povídat o činnosti a plánech tohoto oddělení.

Těšíme se na vás.

Naučila jsem se pěstovat sebelásku, abych mohla být prospěšná druhým (rozhovor)

Iveta Halešová a její společnost IveHale s.r.o. se zabývá zakládáním a budováním obchodních sítí pro zahraniční firmy jako Tupperware, Pierre Lang, Jenny Lane, O-Pur. Zabezpečuje překlady materálů, vytváří strategické a marketingové plány, zabezpečuje training a poradenství. Je plná optimismu a dobré nálady, s noblesou se věnuje pořádání akcí pro ženy a seniory. Má styl a smysl pro humor. Pořídila si Apple, protože je vegetariánka a miluje ovoce.

Ahoj Iveto, jak se máš?

Ahoj Hanko, vcelku velmi dobře. Potýkám se sice s problémy, jako například náhlá hospitalizace mého tatínka. Na druhé straně jsem ráda, že žijeme v naší zemi a máme zde zdravotní péči, i když by dle mého názoru mohla být vstřícnější a empatičtější.

Je podzim náročnější období, než jiné části roku?

Podzim je pro mě vůbec to nejhezčí roční období! Opět se budu opakovat, že jsem ráda, že žiji zde v této zemi, ve střední Evropě, kde se můžeme čtyřikrát v roce těšit na jiné počasí, jinou dobu apod. Není to fádní, po studené zimě, která vyčistí ovzduší a půdu, přichází jaro – vše se vrací k životu, rozvíjí se, raší, kvete a příroda ukazuje všechny své možnosti, aby v přicházejícím létě vytáhla své hlavní trumfy. A pak přichází podzim, hrající všemi překrásnými barvami. Podzim nás připravuje na zimu – rána jsou chladnější, někdy je zcela pošmourno, to abychom se připravili na méně sluníčka a více odpočinku. Najednou pak vyskočí slunce a my zažíváme krásné babí léto, které roztřpytí i rosu na pavučinách. 

Jak se vyvíjela Tvoje pracovní kariéra? Chtěla jsi vždycky dělat to, co děláš?

Moje pracovní kariéra se vyvíjela zcela opačným směrem, než jsem si někdy od základní školy vymyslela. Jsem vnučkou věhlasné a vyhledávané krejčové. Maminku vynechám – má mnoho předností, žel po své mamince talent a lásku k šití nezdědila. Mne od malička fascinovaly tkaniny, látky, móda, šití a výběr svého povolání jsem někdy na konec základní školy měla jasný. Díky tehdejšímu politickému vedení a náboženskému přesvědčení celé naší rodiny mně takříkajíc bylo určeno, co budu studovat resp. kam půjdu dále. Když jsme s rodinou bydleli v Německu, nabídla mi kamarádka, zdali bych nechtěla prodávat vynikající nádoby a dózy. Jmenovala jsem jí tisíc důvodů, proč bych to nemohla dělat, ale ona byla neodbytná a přesvědčila mne, abych to zkusila.

A šlo to, překonávala jsem různé problémy a hodně se učila. Dosáhla jsem i hodně velkých úspěchů a po té, co jsme se v roce 1996 vrátili do ČR, mne firma požádala, zda bych nechtěla vybudovat její zastoupení v Česku. Opět jsem jmenovala tisíc důvodů, proč bych to nemohla udělat. Nemohla jsem ale přesvědčovat, že mi prodej nejde – už bylo evidentní, že to umím. Pustila jsem se do práce a šlo to. Měla jsem výborné učitele – manažery, kteří měli obrovskou pokoru a vděčnost. Ve své kariéře jsem se dostala hodně nahoru a zaplatila i poměrně vysokou cenu – odnesl to krach manželství. Pak přišel čas na přehodnocení a stanovení si priorit.

Mohla bys být konkrétní? Co jsi nechtěla a co jsi naopak začala chtít?

Věděla jsem, že není důležité, abych hodně, ne-li všechna rozhodnutí dělala sama, že je mnohem efektivnější vytvářet dobrý a spolehlivý tým, který bude vědět, co má dělat, jednotlivci budou pracovat samostatně, zodpovědně aby se nakonec všichni sešli a mohli konstatovat, co se povedlo a na čem je potřeba zapracovat. Henry Ford kdysi řekl: pokud Tě k běžnému chodu firmy nikdo nepotřebuje, je to známka toho, že jsi výborný šéf, který své lidi vše naučil a věří jim.

Další prioritou bylo více času na sebe a rodinu. Naučila jsem se pěstovat sebelásku, abych mohla být prospěšná druhým. Věčně uhoněná, přetažená, unavená a bez energie supermatka a žena nikomu a nijak neprospívá, takže jsem se naučila věci odložit , přesunout nebo jednoduše říci i ne. Paradoxně ten čas věnovaný sobě, synovi, rodičům, přátelům mi nikdy nechyběl. Byla to vzácná investice do vztahů.

Přivedla jsem do Česka a na Slovensko ještě pár jiných firem. Zažila jsem také, jaké to je, když mi mí nejbližší spolupracovníci ukradli obchodní podíl a po patnácti minutách mi bylo jasné, že mám zaměstnance, náklady a nemám příjem. Byla to těžká situace, která mě opět dovedla k přehodnocení priorit. Mnoho mých přátel a známých se často ptalo, jak to mohu vše vydržet a relativně dobře snášet.

Co Tě vedlo?

Měla jsem v životě štěstí na moudré a zkušené manažery, kteří své pozice vybudovali pílí, empatií, pokorou a vděčností. Mám velmi ráda knihy jako: Vítězové nikdy nepodvádějí s podtitulem …ani v těžkých dobách, nebo Vděčnost v businesse nebo Vděčnost – způsob života, ale nejvíce obchodních rad a námětů lze najít v knize knih – bibli. Ráda po ní sáhnu a čtu, i když jsem ji četla už mnohokrát, často objevuji to, co jsem v těch textech neviděla. Vždy je důležité číst i stejnou věc s jiným pohledem.

Jak Ty osobně vnímáš Boží vedení?

Podzim je také období sklizně a v životě člověka je to čas na jakési bilancování. Já se zrovna nacházím v tomto časovém údobí a tak s vděčností bilancuji, co se mi v životě povedlo, co ne, čeho jsem dosáhla, co jsem možná někdy a za jiných okolností dosáhnout mohla. Jako křesťan mám tu další možnost, obracet se ještě výše k Bohu. Myslím, kdybych neměla tu možnost, spoustu těžkých situací bych nebyla schopna unést. Také se říká, chceš-li něčeho dosáhnout, musíš být schopen se odrazit. A odrazit se lze pouze v případě, že člověk spadne na dno.

Do vínku jsem patrně dostala houževnatost, trpělivost a sebekázeň, tak se snažím pokorně a empaticky řešit všechny vzniklé situace. Jsem vděčná za všechny zlé i dobré věci, které se mi dějí, protože to člověka vede k větší empatii. Právě v tom vidím Boží vedení. Vnímám, že když mi ubývají síly, jak fyzické nebo psychické, tak se mám kam obrátit. To je devíza, kterou nemají všichni.

Autor: Hana Pinknerová

Sobotní dopoledne vypadalo, že se mezi našimi bratry a sestrami rozšířila nějaká infekce bolavých zad. Nejeden z nás se kroutil, poposedával a hekal. Inu zima je tady a s ní řada zdravotních komplikací.

Po dalším dílu seriálu Line age věnovaném Martinu Lutherovi jsme se pustili do studia sobotní školy na téma „Jednota ve víře“ s Květou Tyšerovou. Naší snahou by měla být jednota ve všech základních adventních věroučných bodech. Vzájemné nepřátelské postoje kazí společenství, přátelství a tak ničí poslání církve.

Mládežnice z našeho sborečku se  zúčastnily víkendovky PTD, tentokrát v Ostravě.  Zbylé 2 děti v sobotní školce malovaly kulisy na novoroční besídku. Doufáme, že se budou líbit.

Slovíčko před kázáním Ivy Burešové vyprávěl o jejím psíkovi, který nemá rád zimní psí oblečení. I když je to pro jeho dobro, aby nenastydnul, brání se jeho nošení. Stejně jako se my, lidé, bráníme Božím zákonům, i když jsme je dostali pro naše dobro.

Kázáním z Boží slova nám posloužil Pavel Pimek. Zamýšlel se nad hrdinstvím a hrdiny. Potřebujeme hrdiny? Co je to hrdinství ? Kdo nám dává sílu být hrdinou ? Na otázky najdete odpověď v přepisu kázání v archivu.

Čtvrteční podvečer zamířila řada příznivců besed do vegetariánské jídelny Vitalita. Lákadlem se stala přednáška Ferdinanda Janka s názvem „Koření života II.“ . Zmíněný přednášející byl jako vždy zárukou kvality. Nezabýval se kořením jakožto ochucovadel našich pokrmů, ale jako součástí naší lékárničky. Neboť na každý neduh nám náš Stvořitel dal nějakou bylinku. To nám hned na úvod vyzpíval Ferda Janek písničkou za doprovodu své kytary. Zásluhu našeho Pána na darech, které nám dává přírpda, ostatně zdůrazňoval po celou besedu.

Beseda byla nejen zajímavá, ale hlavně poučná a její evangelizační význam nelze také pominout.

Dnešní datum nám připomnělo významné události z roku 1989, kdy došlo ke změně režimu a náš vztah k Bohu přestal být důvodem k perzekucím. Náboženská svoboda je obrovským darem, kterého si musíme vážit a využít co nejvíce k šíření zvěsti evangelia.

Další díl seriálu Line age uvedl dnešní bohoslužbu a naladil nás na přemýšlení o Božím slovu. Sobotní školou na téma „Když přijdou konflikty“ s námi probral Pavel Pimek. Připomněli jsme si, jakým způsobem řešila vnitřní konflikty prvotní církev a jaké ponaučení plyne pro naši dobu. Je naším úkolem udržet jednotu ve chvíli, kdy se objeví rozbroje týkající se identity a poslání církve. S mládeží dnes pracovala Iva Burešová.

Po slovíčku před kázáním nám mládež udělala radost písničkou. Kázáním z Božího slova nám posloužila Blanka Novotná. Na začátku nás překvapilo, že každý z nás dostal 2 papírky a tužku. Že bychom hráli nějakou hru? Papírky nám měly názorně ukázat, že každý hřích – kresba tužkou na papíře – zanechá v našich duších jizvy i po odpuštění – vygumování. Přepis kázání najdete v archivu.

Dnešní sobota je druhou sobotou Modlitebního týdne. Celý týden jsme se scházeli v domácnostech, abychom společně přemýšleli nad Božím slovem, a hlavně se modlili. Je tolik potřebných lidí, kteří potřebují Boží pomoc ! Byly to velmi příjemné večery a my jsme cítili Boží přítomnost.

Pobožnost jsme začali již tradičně promítáním dalšího dílu seriálu Line age. Sobotní školu na téma „Obrazy jednoty“ s námi studoval Petr Chára. Diskutovali jsme o vztahu církve k Bohu, o vzájemných vztazích členů církve a o vztahu církve ke společnosti. Děti v sobotní školce začaly vymýšlet a cvičit novoroční besídku pod vedením Ivy Burešové.

Podělili jsme se o přečtení poslední přednášky Modlitebního týdne, které završil kázáním milý host dnešní bohoslužby – Peter Čík, tajemník kazatelského oddělení CASD. Zaměřil se na téma tohoto týdne – Boží slovo, Bůh, pravda. Přepis najdete v archivu. Naše modlitební úsilí bylo završeno sbírkou na misii, tentokrát na misijní činnost MSS a na celosvětovou misii. Úkolu zjistit výslednou sumu sbírky se ujal pokladník sboru, starší sboru a náš milý host.

Po ukončení bohoslužby jsme se ještě sešli ve sborové místnosti a využili přítomnosti tajemníka Petera Číka, kterého jsme poprosili o informace  o dění v církvi, plánech naší církve a postojích církve k závěrům Generální konference.  Při šálku dobrého čaje jsme prožili příjemné odpoledne.

Dnešní sobota byla celá v očekávání – náš ordinující kazatel Jarek Šlosárek nám odletěl. Ani ne tak do teplých krajů, jako spíše do studených – do Kanady za vnoučátky. A tak se nám dnes měl představit jeho nástupce bratr Jiří Loder. Jeho rozzářenou tvář nešlo přehlédnout 🙂 . Přivítal se s každým z nás a bohoslužba mohla začít.

Nejprve jsme již tradičně shlédli další díl seriálu Line age, tentokrát o Martinu Lutherovi a jeho 95 tezích. Sobotní školu na téma Prožívání jednoty v ranné církvi – pro náš sbor hodně ožehavé téma – s námi probral Petr Kimler, s dětmi se učila Iva Burešová. Nezapomněli jsme ani na slovíčko pro děti. Vyslechly si příběh o harmoniu, po kterém chudá rodina velmi toužila a modlila se za ně, a které díky modlitbám  bylo uchráněno i před vojáky, kteří ho chtěli zabavit.

Dnešním dnem začal Modlitební týden a proto jsme si přečetli první z řady přednášek na téma „Bible – Boží slovo“.

Celé téma nám potom shrnul náš nový ordinovaný kazatel Jiří Loder. Svou promluvu založil na své zkušenosti, se kterou se nám představil – jak on poprve ucítil radost a štěstí nad Biblí. Příběh byl velmi zajímavý, můžete si jej přečíst v archivu kázání.

Po ukončení bohoslužby jsme ještě zůstali na členském shromáždění, abychom odsouhlasili rozpočet a jména zástupců, které vyšleme na zasedání konference. A protože den pokročil, rozjeli jsme se do svých domovů. Ale za pár hodin se sejdeme opět – na nedělním modlitebním setkání. Těšíme se na vás.